Skleněná princezna

61. Všechno je připravené

Lenka sledovala připravený obývací pokoj a kuchyň. Všechno už bylo hotové a ona i ostatní byli nadšení. Okna k terase byly vrcholným dílem. Původní plán balónků zavrhla ještě v týdnu, ale nikomu to neřekla. Místo toho byla okna osvětlená světýlky, která jemnou bílou záclonou prosvítala. Nahoře byla gyrlanda z květin a z ní vysely různě dlouhé šňůrky korálků a perliček. Všechno v bílé, stříbrné a fialové barvě, navíc fialová byla v mnoha krásných odstínech. Stejné to bylo i na velkých francouzských dveřích na zadní zahradu. Tam ještě zítra ráno přijde konstrukce s živými květinami, bude to nádherné místo, kde si Sid a Adam řeknou ano. Obývák měl taky přestěhovaný nábytek. Sedačka byla u stěny a tím vzniklo otevřené místo, kde se bude dát tančit. Jídelní stůl byl teď přímo u oken na terasu a zdobil ho krásně bílý ubrus s jemnou stříbrnou výšivkou. Na stůl pak přijdou květiny, zákusky a hlavně svatební dort. Stejný ubrus pokrýval celý kuchyňský ostrůvek a barové stoličky teď byly v knihovně. Konstrukce se světly nad ostrůvkem byla opět pokrytá gyrlandou z květin a dolů do prostoru padaly šňůrky korálků, perliček a křišťálů. Na kuchyňské lince už bylo přípravné umyté nové nádobí a skleničky. Nemohla si pomoct a koupila nové talíře, které se doma neztratí a hlavně si vzala ze skláren nové sady křišťálových skleniček. Vše měla zakryté čistým ubrusem, aby se do nich do zítra nenaprášilo.

Petr stál s Adamem, Láďou a Štefanem v chodbě a sledoval jak Lenka dokončuje poslední úpravy. "Dobře musím uznat, že se vážně překonala, měl jsem strach, aby to nepřehnala. Dokonce jsem v šoku, že tu nejsou žádné balónky, myslím si, že je tu mít chtěla." Petr se na Adama usmál. "Nakonec je asi zavrhla někdy v týdnu, protože ještě v pondělí s nimi počítala. Takhle je to úplně dokonalé a vlastně toho není nijak moc." "Petr má pravdu, je to krásné a decentní. Já jsem rád, že po nás se chtělo jen stěhování nábytku." Petr věděl, že má Láďa pravdu, protože Lenka a holky si všechno ostatní organizovaly samy. "Mě asi nejvíc pobavila, když řekla, že ať se nikdo nepokusí jít teď dělat nepořádek v kuchyni." Štefan si z toho dělal legraci, ale Petr věděl, že má pravdu. "Naštěstí k večeři byla donáška a snídaně se vyřeší stejně. Všechno ostatní máme u Raula." "Strejda to bral jako hotovou věc, protože mu bylo jasné, že Lenka a holky nikomu nedovolí sem teď byť jen páchnout, abychom jim něco nezničili." Petr sledoval jak Lenka mluví s ostatními a ještě očividně něco řeší. On sám byl úplně nadšený z toho všeho.

Lenka se dívala jak si Sid prohlíží celou místnost a viděla, že se jí v očích zaleskly slzy. "Zlatíčko je to tak krásné, moc ti děkuju." "Udělala jsem to ráda a hlavní je, že se ti to líbí." "Moc se mi to líbí ty korálky a perly jsou úžasný nápad. Stejně jako ostatní věci." "Sid má pravdu a vážně je to skvělý, až tu budou i květiny od Věrky tak to bude pecka." Lenka se na Alenu usmála a byla ráda, že se to líbí všem. Teď Alena zmínila něco na co byla opravdu pyšná. Nádherná nová kolekce skleniček na vodu, víno a šampaňské. "Mimochodem ty skleničky jsou úžasný, nemůžu uvěřit, že jsi k tomu mistry ve sklárně přiměla." "Byl to nápad se kterým jsem si pohrávala už na podzim, ale pořád jsem neměla ten správy impuls. Dokonce už v listopadu vznikly první zkušební kousky. Jenže teď jsem to chtěla dotáhnout a povedlo se. Zatím jsou jen ve fialové, ale budou ve více barvách." Lenka si všimla, že tahle konverzace přilákala i zbytek osazenstva vily a hlavně Adama. "Upřímně prcku je to úžasné a ten nápad s více barvami se mi líbí. Teď je barevné sklo moderní a hodně žádané. Navíc tím, že tady je barvy jen trochu tak vynikne krása skla a je to ještě lepší." Lenka se usmála. "No rozhodně budu mít na čem pracovat, tohle je prostě první várka, kterou ve sklárně udělali rychlostí blesku. Tak a teď bych to tady rozpustila a běda jestli mi tady někdo bude courat." Petr si přitáhl Lenku do náručí a dal jí pusu. "Neboj se lásko to si nedovolíme." Následně se všichni začali smát.

Lenka si užívala pozdní večer s Petrem v ložnici. Seděli na lavičce u okna a povídali si. "Jsem tak ráda, že se to Sid líbí. Chtěla jsem, aby to bylo dokonalé a zároveň magické a jedinečné." Petr se usmál a přitáhl si Lenku k sobě, aby jí mohl dát pusu. "Miláčku, je to dokonalé a Sid vypadá hodně šťastně. Víš celé roky jsem se díval jak se neustále snažíte někoho Adamovi dohodit a o vám ty vaše akce sabotoval. Kdysi po mě Alena chtěla pomoct a já jí řekl, že tak jako selhala u mě tak se jí to nedaří ani u Adama a měla by to nechat být. Tehdy se na mě poprvé opravdu naštvala, ale ona v té době nevěděla jak jsem to měl s Janou. Díky tomu jsem Adama chápal víc než dobře." "No snažily jsme se, ale nakonec jsme nemusely dělat vůbec nic a Sid se objevila v tu správnou chvíli. U nás to bylo stejně, prostě musel přijít ten správný čas." "Čas určitě, ale vždycky budu Sid vděčný za to jak nám pomohla. Leni miluju tě, vím jistě, že nikdy nepřestanu. Jen se teď tak bojím o tebe i o ostatní, dokud ten případ neskončí tak se toho prostě asi nezbavím." "Petře já tě taky miluju a všechno tohle chápu. Neboj všichni na tom pracují a o víkendu se na to znovu podíváme, ale teď už dost mluvení. Ráda bych si užila i něco víc." Petr se usmál a chytil Lenku do náručí a odnesl jí na postel, aby se mohli věnovat jeden druhému.