Skleněná princezna

49. Spletitá pravda

V sobotu ráno seděla Lenka v kuchyni vily a dívala se jak se Petr a Adam chystají ven. Jen pro jistotu pojede k rybníku Petr autem co patří Adamovi a ten tam doběhne. Měli připravené všechny dokumenty a složky ke všem případům, aby to mohli říct Markovi a Břéťovi. Sid se chystala do práce, aby se postarala o Markovu rodinu. Ona tu zůstane se strejdou, který teď všechny sledoval z pohovky. "Raule ještě jednou díky, že jsi s tím souhlasil." "Petře to je to nejmenší a myslím si, že to dává největší smysl. Dneska u rybníka nikdo nebude a tak tam budete mít úplný klid." Petr se usmál a pak si ještě přitáhl Lenku k polibku. "Hlavně na sebe dávejte pozor a neboj já jsem tu v bezpečí." Sid si vyměnila s Adamem pohled a oba věděli, že se Lenka snaží dát Petrovi povzbuzení před schůzkou. "No nic já jedu, abych byla v práci a pomohla Bobovi než dorazí moje návštěva." "Super a Sid moc děkuji, že je pustíš i do zázemí." "U dětí je fajn podporovat jejich zájmy a pokud ta malá miluje želvy, ještěrky a hady tak mi bude ctí jí to ukázat." Sid dala Adamovi pusu a vyrazila do práce. Petr si ještě přitáhl Lenku do náručí a pak vyrazil na setkání, které asi změní úplně všechno. Spletitá pravda musí být odhalena dalším lidem a on doufal, že snad mu budou schopni pomoct.

Lenka sledovala oknem auto jak vyjelo z brány a pak se otočila na Adama. "Dej mi na něj prosím pozor." Adam sestru objal a dal jí pusu do vlasů. "Neboj prcku teď nikomu nic nehrozí, máme tam rušičku a nikdo nás nepodezírá. Jen pro jistotu se kolem bude ochomýtat Láďa a Alena. Oběma běhání prospěje." Lenka se zářivě usmála, protože tahle informace jí moc potěšila a hned byla klidnější. "Tak jo to beru." Lenka nakonec skončila na pohovce a doufala, že dneškem se začnou posouvat k odhalení celého tohoto případu. Strejda si k ní přisedl a ona se mu schoulila do náručí. "Já vím, že se bojíš. Všichni se bojíme o Petra i o tebe, ale čas hraje v nás prospěch." "Snad máš pravdu, ale tak moc doufám, že to skončí a my budeme moct žít normální klidný život." Adam ještě stál v chodbě a poslouchal co si povídají a pak teprve vyběhl směrem k rybníku. Bylo příjemně teplo a věděl, že Břéťa tam trefí bezpečně, protože tam jezdí rybařit a Marka navede mapa, kterou mu Petr poslal. Dnešek bude důležitý den a on bude stát Petrovi po boku, až odhalí pozadí tohoto případu. Doběhl na místo a viděl, že Petr už zatopil a další hosté tu ještě nejsou.

Petr zatopil v krbu a uvařil konvici kávy. Taky dal na stůl buchty, které Sid pekla a dala mu je sebou. Zrovna se chystal utřídit dokumenty, když přišel Adam. "Páni myslím, že jsi to běhání vzal až moc vážně. Měl by jsi se šetřit." "Teď jsem běhání moc nedal, ale nijak mi to nevadí, alespoň nezahálí posilovna v domě." "Kdyby jen posilovna." Adam se na Petra podíval a začal se smát. "Nojo co na to říct." Petr všechno připravil a počkal na Adama který si šel dát sprchu a převléknout se, protože zpátky už pojedou spolu. Seděli zrovna oba už u krbu, když zaslechli první auto. "To je Břéťa." "Sid píše, že Marek už je taky na cestě. Jakmile tu budou můžeme začít. Jsi připravený?" "Jsem rád, že tu jsi se mnou a jsem připravený jen jsem si nikdy nemyslel, že budu muset řešit něco takového." Adam se díval jak šel Petr pustit Břéťu dovnitř a pak se s ním taky pozdravil. On taky zároveň vypadal zmateně, že tu je. "Dobře teď jsem trochu zmatený, co přesně se děje?" "Ještě chvilku vydrž, je to..." Petr to chtěl dopovědět, ale přijelo druhé auto a z něj vystoupil Marek. Všiml si jak je Břéťa čím dál tím víc zmatený. "Omlouvám se, ale musím to říct vám oběma najednou." Adam sledoval jak se Marek vítá s Petrem a byl taky úplně zmatený přítomností kolegy. Oba se znali ze školení a některých starších případů, ale nepočítali, že se tu potkají. Pak se taky přivítal s Markem a policista mu nabídl tykání, které moc rád přijal. Teď byl čas oběma říct tu krutou pravdu.

Petr vzal oba může ke stolu, kde na hromadě byly složky k případu a byly zatím zakryté časovou osou. Nalil všem kávu a pak si sedl vedle Adama naproti dvěma mužům, kteří hodně ovlivnili jeho pracovní život. Teď jim oběma hodlal vyjevit pravdu o tom co se opravdu stalo a zároveň jim zřejmě obrátit život naruby. "Chápu, že jste oba zmatení a než začneme Adame asi je čas." Marek se podíval na Břéťu a oba se šokovaně dívali na Adama, který zapnul rušičku. "Tak tohle se mi nelíbí už vůbec a začínám mít pocit, že ta tvoje úpěnlivá prosba ať nechám tvůj případ být s tímhle vším nějaká souvisí." "Souhlasím s Markem a začínám tušit, že tvoje žádost o přeložení ke mně taky nebyla žádná náhoda. Proboha živého Petře co se děje?" Petr se nadechl a podíval se Adama, který se usmál a přikývl. "Všechno to souvisí, nic z toho není náhoda a bohužel všechno co vám teď potřebuju říct je zlé, moc zlé. Střelba na mě souvisí s dalším starším případem z podzimu, Marku je tam spojení i na další loňský případ. Břéťo ta tvoje loňská vražda, není nevyřešená a rozhodně nezůstane odložená. Znovu teď případ otevřeme. Všechno má spojitost a jsou v tom zapletení stejní lidé a když myslím lidé tak tím myslím poldy." Petr sledoval jak oba muži šokovaně poslouchají co jim říká a pak se šok změnil ve zděšení. Teď je to musí nechat zpracovat a pak jim s pomocí Adama řekne úplně všechno.