Skleněná princezna

91. Karty jsou rozdány

Ve středu si Petr užíval klidné ráno u sebe v bytě, protože dneska v noci spali s Lenkou tady. Zároveň si uvědomoval, že se tu teď necítí bezpečně a celkově ač má tenhle byt rád tak tu něco chybí. Po rozhovoru s Richardem si víc a víc uvědomoval, že až tohle všechno skončí tak budou muset s Lenkou vymyslet jak dál s bydlením. Ona počítala s tím, že budou většinou tady, ale on si sám začal uvědomovat, že to tak možná nechce. Nějak si za dobu co se zotavoval ze zranění zvykl na život ve vile. Nešlo o prostor nebo vybavení, ale na lidi tam. Chyběli mu takové obyčejné věci jako možnost mluvit s Adamem, nebo si s Raulem povídat o cestování. Taky mu chybělo vaření Sid a možnost, že Lenka si může jen užívat její starostlivost a náklonnost. Ty dvě si byly hodně blízké a ač věkově byly jako sestry tak Sid spíš byla mateřskou postavou, která Lenku chránila a opatrovala. To bylo něco co si pro Lenku moc přál a taky viděl jak šťastná je obklopená rodinou. Budou muset najít nějakou rovnováhu v tom všem. Teď se podíval na Lenku vedle sebe a opatrně vstal, aby jí nevzbudil. Lenka se vzbudila sama a tak šla do kuchyně kde viděla jak Petr chystá snídani. Došla k němu a ze zadu ho objala. "Dobré ráno miláčku." Petr se na ní otočil a dal jí pusu. "Krásné ráno lásko, snídaně bude hned a vypadáš nádherně." "S rozcuchanými vlasy a ještě ospalá, ale ty lichotky ti jdou skvěle."

Lenka vzala talíře a dala je na stůl hned po tom co Petrovi dala pusu. V klidu snídali a Lenka mu vyprávěla o nových plánech na výrobu ve sklárně. "Bude to skvělé, protože to sklo co měli Sid a Adam na svatbě je obrovský úspěch." "Ani se nedivím, protože... " Petr chtěl ještě něco říct, ale ozval se mu telefon. Byla to zpráva od Honzy a tak rychle vyndal druhý telefon. "Ahoj a promiň, že ruším já mám teď větší šanci volat, protože Marek je od noci na výjezdu s Ivou. Měli jste pravdu a je to Ostrava. Jedou tam všichni klíčovi hráči, dokonce Šádek už tam je od včerejška. Mají přesné souřadnice a už snad mají i něco z telefonátů." "Skvělé zprávy a díky za ně." "Žádný problém mějte se." Petr ukončil hovor a znovu telefon pečlivě uklidil. "Karty jsou rozdány a teď stačí jen čekat až bude dost důkazů. Zatím nechci dělat tu konfrontaci, tedy do doby než budeme mít víc informací." "To jsem ráda a schvaluji to a rozhodně je to, ale velký pokrok." Lenka se usmívala a byla rád, že se to celé hýbe tím správným směrem. Po snídani se Lenka chystala do práce, ale Petr jí ještě mile zdržoval v předsíni. "Upřímně dneska bych byl nejradši, kdyby jsi byla doma a mohli jsme tu strávit celý den." "To já taky, ale čím víc vypadá všechno jako vždy tím líp. Miluju tě, takže se mi v práci opatruj a večer se uvidíme." "Taky tě miluju a buď opatrná."

Petr si ještě přitáhl Lenku do náručí a začal jí líbat. Tak moc se mu jí nechtělo pustit do práce, až se Lence ozval mobil. Lenka se podívala na volajícího a napsala zprávu. "Vidíš, ty zlobíš a já dostanu vynadáno, ale večer tohle dokončíme." Petr se zasmál a dal jí ještě rychlou pusu než musela spěchat na sraz s Alenou. Byl rád jak se všichni starali o její bezpečnost, ale vážně se těšil až to skončí. Sám došel zpátky do kuchyně a zavolal Adamovi ohledně novinek. Ten byl nadšený, protože se trefili s místem a všechno do sebe začalo zapadat. Nakonec se vydal do práce a tam se stavil za Břéťou v kanceláři kde mu řekl novinky. Navykli si zapínat dokonce rušicku, ale spíš jen pro jistotu. Nikdo to nezjistí a oni byli víc v klidu. "Teď si jen trochu dělám starosti o Marka, přeci jen ho na začátku sledovali. On bude v pořádku, ale jde o jeho rodinu." "No hele a jak to mají v rodině? Nebylo by možné je někam poslat třeba na pár dní, víš jako na dovolenou?" "Blanka už je v penzi a vzít Aničku že školky není problém. Terka už konečně dala výpověď, jednou ti povím jak ošklivé to v práci měla a vybírá si dovolenou. Možná je poslat na Šumavu, ale tam je to zase daleko a samota."

Při rozhovoru s Petrem Břéťu něco napadlo. "Hele víš, že v domě máme dvě jednotky na pronájem a jedna je teď prázdná, tak by tu mohli být třeba čtrnáct dní. Ta malá pokud si vzpomínám má zoo ráda tak by tam mohli být. Navíc tu na ně dohlédneme." Petr se usmál. "To zní skvěle tvojí mámě by to nevadilo?" "Určitě nevadilo, navíc už pochopila, že řeším něco složitého, ale jak je její zvyk mlčí a neptá se. Prober to s ostatními a pokud řeknou ano tak to můžeme okamžitě zařídit." Petr přikývl a nakonec si domluvil schůzku s Adamem a Láďou v baru na oběd. Bývali tam často a tak to nikomu nepřišlo divné. Oba dorazili skoro současně a seděli v zadní části dál od ostatních hostů. Řekl jim o čem mluvil s Břéťou a oba souhlasili, že to zní jako skvělý plán. "Myslím si, že je to skvělé a navíc Marek bude taky víc v klidu, když budou v bezpečí. Tady je dokážeme ohlídat." "Super, tak já to s Markem domluvím a co nejdřív bychom je sem přivezli. Nechci vážně nic riskovat a díky tomu, že Terka si vybírá dovolenou není na tom nic divného." Petr byl nadšený z toho jak to vymysleli. Stačilo pár telefonátů a nakonec se sem Markova rodina opravdu přesune.