Skleněná princezna

26. S láskou jde všechno líp

Po snídani se Sid dívala na Adama jak sedí u stolu a dívá se směrem do zahrady. Lenka s Petrem už šli nahoru, aby se Lenka mohla připravit na cestu do práce. "Co tě trápí?" Adam sebou trhl a podíval se na Sid. "Promiň jen si tak trochu na ty dva ještě zvykám. Rozhodně jim to přeju a Lenka září jako sluníčko, jen je to nezvyk." Sid se zasmála. "Bylo by divné kdyby ne lásko. Celé roky jsi jí chránil a snažil se jí vynahradit tu strašnou ztrátu a teď tě najednou nebude tak potřebovat. Petr je tvůj kamarád víš čím vším si prošel a nemyslím jen rozvod, ale i Afghánistán. Přeješ mu štěstí, ale musíš se vyrovnat s tím, že jsou ti dva spolu." Adam se usmál a přitáhl si Sid na klín. "Vlastně jsi to trefila skoro úplně přesně, ale jsem opravdu rád, že jsou spolu. Víš bude to znít zvláštně, ale jsem radši kvůli Petrovi než Lence, dává to nějaký smysl?" "Samozřejmě že ano, protože po tom čím si prošel při rozvodu jsi mu přál opravdovou a skutečnou lásku. Někoho kdo se o něj postará a bude ho milovat. Lenky předchozí vztah jsi sice neschvaloval, ale nechal jsi jí žít svůj život. Tak by to u ní bylo vždycky a je to v pořádku. Prostě pro Petra jsi chtěl skvělý život a doufal jsi, že neskončí jako ty ještě loni touhle dobou." Adam jí políbil a byl rád jak dokonale to pochopila.

Lenka se nahoře v pokoji chystala do práce a zároveň si užívala pohled na Petra. Seděl na její posteli a měl na sobě jen domácí tepláky, protože tričko si ještě nevzal. "Já se tu snažím připravit do práce a ty mě rozptyluješ." Petr se zasmál natáhl si tričko a došel jí dát pusu do vlasů. "Tak já budu hodný. Jinak asi dneska zajedu za Břéťou a domluvím se s ním už na příští týden kvůli práci. Taky jsem ještě chtěl vymyslet jak to uděláme s bydlením." "Všichni ví, že budeš už v novém bytě a bylo by divné kdyby ne. Můžu využít toho, že mě Adam občas vozí do práce a prostě mě vysadí poblíž a já dojdu k tobě. Taky můžeš být tady a to nebude vůbec nikomu divné." "Tak dobře víš já se o tebe jen bojím, chci s tebou být nejlépe pořád, ale..." Lenka vstala a dala mu pusu. "Teď to tento týden nech být a pak to vyřešíme. O víkendu má volno i Sid a pomůže nám to všechno vymyslet stejně tak jako Adam." "Sid mi slíbila, že zítra mi pomůže projít ty materiály z případu. To pašování je něco co mi v tom uniká a ona snad najde co." Lenka se usmála a pak šli společně dolů. Petr si Lenku ještě přitáhl do náručí a políbil jí. Pak už ji nechal jít s Adamem do práce a on se rozhodl, že zajede za Břéťou už teď dopoledne.

Lenka pozorovala Adama celou cestu do skláren. Byl tichý a pokud mluvili tak jen o práci. Měla pořád pocit, že možná není smířený s tím, že s Petrem je, takže s ní došla až do jeho kanceláře. "Adame co se děje? Tobě to nakonec přeci jen vadí?" Adam si všiml jak je Lenka smutná a tak jí objal a dal pusu na tvář. Sedl si s ní na pohovku a vzal její ruce do dlaní. "Leni ne, to v žádném případě. Nemohl bych si pro tebe přát nikoho lepšího. Mám Petra rád a proto vím, že je pro tebe ten pravý. Já se jen o tebe bojím, stejně tak jako se bojím o něj." Lenka bratra poslouchala a došlo jí, že to všechno je mnohem vážnější než dávali najevo. "Jak zlé to opravdu může být? Hrozí mu další nebezpečí?" "Možná ano, zatím je v bezpečí, protože nikdo neví že se těm případům dál věnuje, ale je tu riziko. Zlatíčko hlavně si prosím nemysli, že mi váš vztah vadí, naopak jsem moc šťastný." Lenka ho objala a byla ráda, že si promluvili. "Petrovi to taky dělá starosti, měl jsi ho vidět v neděli ráno. Adame on se o mě tak bál, že litoval, že nedokázal svoje city skrýt." "Miluje tě a to jde ruku v ruce se strachem o tebe a proto jsem rád, že zatím o vašem vztahu nebude skoro nikdo vědět. S láskou jde všechno líp, myslím s tou skutečnou a opravdovou."

Lenka si užívala den v kanceláři a zároveň si psala a volala s Petrem. Dávala si pozor, aby Alena zatím nic nezjistila. Pokud to ostatním řeknou tak až později. Rozhodně teď chápala jak si Sid a Adam užívali ty tři týdny, kdy o jejich vztahu nikdo nevěděl. Adam jí pak večer vysadil u domu a jel ještě vyzvednout Sid. Petra našla v kuchyni jak připravuje večeři. Došla k němu a nechala se líbat. Petr se nemohl dočkat až přijde Lenka domů a teď si užíval mít jí zase v náručí. "Chyběla jsi mi, dobrovolně říkám, že strašně moc." "Taky jsi mi chyběl a ta večeře vypadá skvěle." "Myslím, že když jsem teď zatím jediný mimo pracovní proces tak tohle je to nejmenší. Navíc upéct kuře a dát vařit brambory zase moc vaření není." "Cení se cokoliv i kdyby jsi tu večeři jen objednal." Petr se usmál a znovu si jí přitáhl k polibku. Mezitím jí taky zajel rukou pod tričko a začal ji hladit po zádech. "Jestli budeš ještě chvíli pokračovat tak žádná večeře nebude." "To je diskutabilní, protože já bych dezertem klidně začal rád." Lenka se zasmála a znovu ho políbila. Nakonec je vyrušil až smích z chodby a hlas Sid. "Pokud chcete večeři přeskočit rovnou k dezertu tak zkuste ložnici." Petr si všiml jak Lenka zčervenala a Sid s Adamem se začali smát. Nakonec si dali výbornou společnou večeři a pak se s Lenkou vytratili.