Skleněná princezna

39. Svatební přípravy

Po obědě seděla Sid s Adélkou, Jitkou a Lenkou v obýváku. Raul se nakonec rozhodl připojit k hlavní skupině do pracovny. "Jsem ráda, že dají hlavy dohromady a vymyslí jak dál postupovat." "Láďa vypadal, že si dělá o Petra velké starosti, opravdu mu může hrozit nebezpečí?" Sid se podívala na Lenku a stiskl jí ruku. "Prozatím je v bezpečí, protože si ostatní myslí, že to pátrání vzdal. Petrovi dělá největší strach Lenky bezpečí a to byl jeho hlavní argument, proč se od ní snažil držet dál." Jitka se zasmála "No očividně se mu to nakonec nepovedlo a je to moc dobře. Navíc já teď budu mít doma svatej pokoj od neustálých řečí na téma, musíme někoho Petrovi dohodit. To vše střídáno tím, že Lenka by měla taky víc žít." Všechny se tomu začaly smát. "Jo je mi to úplně jasný a víte holky ono to bylo tak složité. Já si myslela, že nemám šanci, ale Sid pořád říkala, že se to vyřeší a nemám ztrácet naději. Tehdy jsem nechápala jak to myslí a až zpětně mi došlo, že to prostě poznala. Viděla jak to Petr má a dala nám tuhle šanci a já ti za to nikdy nepřestanuu být vděčná." Sid si Lenku přitáhla do náručí a byla tak moc ráda, že její tehdejší plán vyšel a ona teď byla moc šťastná.

Adélka se dívala na Lenku a byla ráda jak moc je šťastná a teď úplně nevěděla jak přijít s tím co s Láďou naplánovali, ale Sid prostě byla úžasná. "Tak a teď změníme téma, už jsi mluvila s Marií nebo to necháváš na zítra?" "Mluvila jsem s ní včera večer a domluvili jsme to s Láďou na středu večer. Vezmeme se v hotelu a bude tam pak i úžasná oslava pro kolegy a přátele." Lenka poslouchala co Adélka říká a pak jí radostně objala. "Mám strašnou radost a potřebuješ s něčím pomoct?" "Vlastně vůbec ne, protože svatby se v zoo pořádají pravidelně a tak to není nic co by se muselo plánovat. Radek si vezme s lidmi z hotelu na starost jídlo a sladkosti budeme mít z naší oblíbené cukrárny." "Tak super pokud jde o květiny jen řekni Veře a ona ti sežene všechno co budeš chtít." Lenka si byla jistá, že manželka jejich finančního ředitel, která vlastnila krásné květinářství všechno skvěle zařídí. "Lenka má pravdu a já miluju vazby od nich, vzpomínám jak jste si v práci lámali hlavy od koho ty květiny dostávám. Jinak a co šaty?" "Na to se nedá zapomenout a dostali jste nás úplně stejně jako teď Lenka s Petrem. Jinak šaty mám. Jsou to jednoduché hezké šaty v empírovém stylu, abych přeci jen to bříško zakryla."

Lenka si užívala vyprávění Adélky o šatech. Byly krajkové a na fotkách vypadly úžasně. "Tak to je úžasné a jsem moc ráda, že se vezmete. Víš Petr si dělal starosti, že jste to kvůli němu odložili." "V tu dobu bylo důležité, aby byl Petr v pořádku a my mu mohli všichni pomáhat. Vdávat se v momentě, kdy byl ještě v nemocnici se mi vážně nechtělo. Pak se zotavoval a teď je stoprocentně ten správný čas." Lenka přikývla a podívala se na Sid, která to krásně shrnula. "Musíme si dopřát trochu toho štěstí a pohody. Chápu, že ten případ se může řešit ještě dlouho, ale je důležité i normálně žít. Nejen, že to bude vypadat přirozeně, ale hlavně nikdo nebude mít žádné podezření, prostě hlavně nesmíme nechat strach, aby nás paralyzoval." Sid poslouchala jak holky řeší co si ony vezmou na sebe a ptaly se Adélky jestli chce nějak řešit barvu svatby. Ona sama věděla, že všichni pak budou nadšení, že i ona a Adam se chtějí vzít. Lenka zatím s plány na její narozeniny čekala až bude po víkendu a ona jí teprve ve správnou chvíli řekne, že místo narozenin bude plánovat malou svatbu. Až bude po všem a všichni budou v bezpečí tak uspořádají pořádnou oslavu. Lenka si všimla jak je Sid trochu zticha a věděla, že myslí na to co se probírá v pracovně. Petr jí řekl, že to naplánují a pak jí o všem řekne a ona mu v tom věřila. Nebylo potřeba, aby znala úplně všechno, ale hlavní pro ní byl Petr, jeho bezpečí a jejich láska.

Jitka pozorovala Lenku a bylo na ní vidět jak moc šťastná je a upřímně jí pořád trochu šokovala zkutečnost, že na ní nikdo nepoznal lásku k Petrovi. "Leni já se chci zeptat jak to bude teď dál, Petr zůstane tady, nebo jak to plánujete." "Určitě bude už v bytě, ale zároveň bude i tady. Plavání má jako rehabilitaci a tak to nebude nikomu divné. Zatím úplně přesně nevíme jak to bude a myslím si, že pánové to teď komplexně plánují. Tedy jako nikdy jsem si nemyslela, že můj milostný život bude na bázi vojenské operace." "Zlatíčko neboj se, všechno půjde a vy spolu budete tak často jak jen to půjde. Petr o ty chcete být spolu a všichni to chápeme, ale on se hlavně bojí o tvoji bezpečnost. Pokud najdeme způsob jak zajistit, že se o vašem vztahu zatím nikdo nedozví tak tím víc bude klidnější." "Já vím, že máš pravdu a vím, že v tomhle musím věřit jeho úsudku." Adélka se podívala na Jitku a věděla, že myslí na to stejné. Musí jim pomoct jak jen to půjde. Na začátku vztahu se potýkat s tímhle vším je velká zátěž. "Podívej teď na to nemysli, prostě půjdeme krůček po krůčku. Teď se jen musíme soustředit na svatební přípravy." Lenka se na Sid usmála a pak se všechny začaly smát. Měla pravdu, protože nesmí nechat strach zvítězit. Tady musí zvítězit láska.