78. Noční čekání

91 5 0
                                    

Čtvrtek utíkal rychlostí blesku a Petr si pomalu chystal všechno potřebné. Přijel do vily před hodinou a připravil všechny složky, časovou osu i další poznámky které měli. Dneska ráno s Břéťou všechno domluvili a ten za hodinu přijede, aby mohli vyjet směr Praha. Adam si na dnešní večer vzal auto z půjčovny. Velké tmavé SUV s kouřovými skly čímž ochrání jeho a Břéťu před zraky ostatních. Bylo potřeba přijmout všechna opatření která byla možná. Byl si jistý, že sice budou na místě setkání v bezpečí, ale cesta prostě byla riziko. Teď mu přišla zpráva od Marka. Zařízeno. Tak jednoduchá byla a znamenala, že Honza bude na místě setkání. Břéťa už včera domluvil účast Milana Staňka, ten sice nechápal co se děje, ale díky přátelství s Břéťou souhlasil i s tím, že je to tajné. Jeho samotného teď čekala ještě jedna věc která se musela udělat. Bylo potřeba na setkání dostat lidi z GIBSu a to mohlo být trochu ošemetné. Nakonec napsal krátkou zprávu kapitánu Tomanovi a doufal, že se brzo ozve. Byla v něm i informace, že to nesmí řešit v kanceláři. No teď měl všechno připravené a sbalené v autě. Došel do obytné části domu a našel Adama s kávou v kuchyni. "Všechno je připravené, v kolik dorazí Alena s Jitkou?" "Alena je připravená na moji zprávu, jakmile odjedeme vyrazí a tak tu budou za deset minut." Petr přikývl a chtěl ještě něco říct, ale ozval se mu telefon.

Adam sledoval jak mu Petr ukázal volajícího a pak přijal hovor od kapitána Tomana na hlasitý odposlech. "Petře, přiznávám se, že takové tajemné zprávy nedostávám často. Doufám, že jste se rozhodl nechat váš případ znovu otevřít. Víte Petře nerad to říkám, ale ten případ moc smrdí a Soňa si myslí to samé." "Mirku je to složitější a potřebuju teď velkou laskovost a nebude to pro vás lehké." Adam poslouchal hovor a věděl, že vybrali dobře, protože kapitán Toman rozhodně chtěl dál ten případ řešit. "Tak dobře poslouchám." "Potřebuji aby jste se Soňou večer dojeli na jednu adresu. Nesmí to nikdo vědět a musíte se ujistit, že vás nikdo nesleduje." Petr chvíli počkal, protože se v telefonu rozhostilo ticho. "Takže ten náš pocit ohledně té střelby bude správný a samozřejmě souhlasím se vším. Občas chodíme na pivo takže nikomu nebude divné, že jdeme z práce spolu. Vezmu si pak večer manželky auto, aby to bylo jistější." "To bude perfektní a teď nadiktuji místo a čas, nechci to posílat a poprosím nezadávejte ji ani do navigace." Adam všechno poslouchal a jakmile hovor skončil podíval se na Petra. "Vybral jsi dobře, očividně je ten tvůj případ trápí a to hodně." "Je to tak a jsem rád, že už to večer rozjedeme."

Lenka spěchala domů, aby si ještě chvilku užila Petra než odjedou do Prahy. Dole ve vile nikdo nebyl a tak vyběhla do ložnice, kde našla Petra jak si chystá oblečení na večer. Teď měl na sobě jen tepláky a tričko pod kterým se mu rýsovaly pevné svaly. Hned byl u ní a začal jí líbat. Než se stačila nadát tak ji opřel o dveře a zvedl jí do vzduchu. Líbal jí a zároveň ji začal zbavovat oblečení. Nakonec jen tak tak stačili skončit v posteli. Úžasné vášnivé milování jí pak zanechalo úplně bez dechu. Přesně tohle potřebovala, tohle bude něco co jí udrží v klidu než se bezpečně vrátí z Prahy. Teď se zvedla na lokti a dívala se Petrovi do očí. "Víš doufala jsem, že budeš svolný k radovánkám v posteli než pojedete. Takže tohle bylo úplně úžasné, stejně tak úžasný jsi i ty." Petr se usmál dal jí pusu. "No původně jsem tě chtěl svádět, ale tak nějak se mi to vymklo a teď bych si rozhodně dal sprchu." Lenka se začal smát, když s ní v náručí zamířil do koupelny. Konec si užili společnou sprchu a Lenka teď sledovala Petra jak se obléká. Měl na sobě černé džíny a tričko. Výjimečně si připravil i černou koženou bundu místo svojí klasické hnědé. "Teď vypadáš ještě víc jak Adam, ten tak chodí často i do práce." "To mě vždycky udivovalo, ale vždycky říkal, že si lidi ve sklárně zvykli." "To je pravda a navíc tobě to opravdu moc sluší." Petr si přitáhl Lenku do náručí a chvilku jí tak držel.

Lenka sledovala v obýváku jak se Petr, Adam a Břéťa chystají odjet na schůzku do Prahy. Raul už tu taky byl a pohodlně seděl na gauči. Ona a Sid je šly ještě vyprovodit. Na chvilku se tak s Petrem zastavila v chodbě. "Miluju tě, buďte opatrní a vraťte se v pořádku." "Taky tě miluju a neboj bude to všechno v pořádku. Nic se nám nestane a zároveň se to všechno pohne k vyřešení tohoto případu." Lenka přikývla a naposledy Petra políbila než nasedl do auta. Zůstala tak se Sid sama a pak se pomalu vydaly do obýváku. "Všechno bude dobrý neboj se. Adam zařídil nejlepší bezpečnost jakou mohl." "Já vím, ale mám prostě strach z toho, že jede do Prahy. Nějak se zatím neumím toho pocitu zbavit." "Leni to je pochopitelné, vždyť ho tam málem zabili a to se ti pokaždé vybaví tak jako nám všem." "Máš pravdu, prostě jen potřebuju, aby se to uzavřelo a pak to bude všechno dobré." Lenka se na Sid usmála a vydaly se k Raulovi. Teď věděla, že je na řadě noční čekání. Za chvilku dorazí holky a pak si dají společně večeři. Všechno bylo naplánované a bylo jen potřeba vyčkat, ale bylo to tak strašně obtížné. Lenka se dívala ven do zahrady a uvažovala jak úžasné bude až jim nebude nic hrozit a oni budou moct s Petrem chodit svobodně k rybníkům, nebo jen tak po okolí.

Skleněná princezna Kde žijí příběhy. Začni objevovat