1. Chapter

15.1K 472 39
                                    

"Katherine." Slyšela jsem slabě něčí hlas u mé hlavy. Zamručela jsem a zachumlala se hlouběji do teplých peřin. Ani jsem se neuráčila otevřít oči, nebo jakkoliv jinak reagovat. Po chvilce se ozvalo přešlápnutí doprovázené zaskřípáním podlahy a nervózní zafunění.

"Dobře neumím něžně budit holky." Zamumlal ten hlas a já začínala pomalu rozeznávat o koho se jedná. "Katherine McCall okamžitě vstaň jinak nestihneme s tvojí hodinovou  zkrášlující přípravou, školu !" Řval mi u ucha Stiles.

"Stilinski vypadni z mého pokoje." Zabručela jsem a otočila se na druhou stranu. Opravdu by jsme měli začít zamykat vchodové dveře...

"Nevypadnu dokud nevstaneš!" Obrátila jsem se naštvaně zpátky k němu. Založil si ruce na prsou, že se odtud prostě nehne. Když jsem věděla, že nemám šanci, zabručela jsem a vysápala se z postele. Spokojeně se ušklíbl.

"Rozeberu ti za to probuzení a narušení soukromí, tvůj Jeep." Utrousila jsem rozespale a mnula si oči.

"Ruce pryč od méhu Jeepu !" Vyjekl podrážděně a odešel na chodbu.

"Už je vzhůru?" Slyšela jsem z chodby Scotta, když jsem roztahovala závěsy u okna na proti mé posteli.

"Jo, a má asi krámy... Je pěkně protivná." Odfrkl si Stiles a potom jsem slyšela jak oba jdou po schodech dolů. To si ještě vypije. Šla jsem do koupelny vykonat ranní rutinu. Za chvilku jsem stála před větší bílou skříní a vytáhla z ní bíle triko s jemným květinovým vzorem a na to si vzala džínovou bundu a k tomu všemu černé džíny. Korektorem jsem zamaskovala menší kruhy pod očima a řasy přetřela rychle řasenkou, ještě si přečísla vlasy a mohla jsem jít. Než jsem odešla z pokoje vzala jsem si tašku přes rameno a stříkla si na zápěstí sladce květinový parfém. Seběhla jsem schody  a ocitla se na chodbě. Zamířila jsem do kuchyně a sedla si ke stolu, kde už snídali Scott se Stilesem.

"Ahoj broučku." Přišla mamka a dala mi pusu do vlasů. Jako vždycky už na sobě měla nemocniční úbor. Usmála jsem se na ní a zakousla se do palačinky. 

"Čau ségra."Kývl hlavou Scott a já s kývnutím kousla do palačinky. Jakmile se mi nuttela ocitla na jazyku slastně jsem přivřela oči a mlaskla.

"Melisso, ty palačinky jsou úžasný." Mumlal s plnou pusou Stiles a musela jsem s ní plně souhlasit. Za to probuzení, doufám, že se s nima třeba udáví. Jelikož byl nejlepší kamarád Scotta a jeho táta ráno býval už na policejní stanici, tak k nám Stiles často chodil na snídani, vlastně byl u nás skoro pořád. 

"Večeři, máte v lednici. Musím letět na ranní směnu do nemocnice." Usmála se máma a spěšně nám zamávala ze dveří.

"My taky už půjdeme, ne ?" Koukl se Scott na hodiny. Dali jsme nádobí do dřezu a šli ven k Stilesovému Jeepu. Stiles si ho pozorně celý prohlídl jestli je v pořádku a potom s nedůvěřivým pohledem na mě koukl.

"Neboj, nic jsem nestačila udělat !" Zasmála jsem se a dala ruce nad hlavu na náznak obrany. Scott si sedl dopředu na místo spolujezdce a já dozadu. V polovině cesty, ale Jeep kyksnul. Prostě se uprostřed cesty rozhodl, že do školy nás nedoveze. Stiles s bručením vyskočil ven a otevřel kapotu. 

"Teda kámo, tolik lepenky jsem neviděl." Slyšela jsem Scotta, při jeho pohledu na vnitřek pod kapotou.

"Na lepence není nic špatnýho. A  pamatuj si pokud to lepenka nespravila, použil jsi málo lepenky." Hned na to se ozvalo trhání lepenky a následné zaklapnutí kapoty. Za 10 minut jsme byli před školou a zrovna zvonilo.

"No bezva." Zamumlala jsem a rozeběhla se s kluky v zádech ke škole. Rychle jsem si vzala věci ze školní skříňky a ani nepostřehla, kdy se kluci odpojili. Teprve v prváku a už jdu pozdě, super.

"Slečna McCallová jde pozdě a nemusím se ptá, že pan Stilinski a McCall jsou na tom stejně, že ?" Hned spustila profesorka jak jsem vešla do třídy.

"Ano a omlouvám se paní profesorko." Sklopila jsem hlavu a šla si sednout. Všechny pohledy ve třídě padly na mě. Bože, nesnáším ten pocit. Jako by jste byla nějaká telenovela v přímém přenosu. Sedla jsem si vedle Allison. Sice All byla ve třeťáku, ale já chodila na Anglickou literaturu pro pokročilé díky vyhraným literárním soutěžím na základní škole, takže to byla jediná hodina dohromady s někým starším.

"Nadpřirozené problémy ?" Zašeptala Allison.

"Jeep."

"Radši zítra pro tebe přijedu já." Potichu jsme se zasmály. Hodina utekla celkem rychle stejně, tak jako zbytek dne. Byla jsem u své skříňky a uklízela si učebnice a připravovala si na odpolední vyučování. To je hřích mít v pondělí odpoledku...

"Ahoj kočko." Opřela se o skříňku vedle Lydia.

"Ahoj." Usmála jsem se a zaklapla dvířka. 

"Je to divný." Koukala do prázdna Lydia. "Víš, Jackson je pryč a pořád si nemůžu zvyknout co se děje okolo nás." Vydechla a potom se obrátila na mě. Hned jsem přitakala.

"Jo. Brácha vlkodlak. Isaac vlkodlak. Nejlepší kamarádky banshee a lovkyně. Jenom já a Stiles jsme pořád lidi." Zasmála jsem se.

"Hele necháme to teď plavat a budeme se snažit žít normální pubertální život. Můžeme být rádi, že je teď v Beacon Hills klid." Přišla k nám Allison a zastrčila si pramínek svých tmavých vlasů za ucho.

"Co kdyby jsme zašly na nějakou party ?" Navrhla pohotově Lydia.

"To by jsme mohli." Zničeho nic se u nás objevil Stiles se zářícím úsměvem na rtech a hned za ním Scott. Naše parta začínala být pomalu kompletní.

"Ale beze mě. Musím se učit." Usmála jsem se a podívala se na učebnice v mé náruči. Upřímně nijak mi to nevadilo. Nebyla jsem zrovna ten hormonálně zdivočelý typ, radši jsem zůstala doma a četla si, teda pokud jsme nelítali skoro všichni v noci po lesích a nehonili kanimu, nebo vlkodlaky, nebo prostě před něčím neutíkali.

"Učení počká, jdeš taky." Chytla mě za paži naléhavě Lydia.

"Ne. Fakt lidi, matika je matika." Doma je doma. Domyslela jsem si v duchu

"Zase tě nutí jít na mejdan ? To víš, my introverti to máme těžký." Ušklíbl se Isaac hned jak přišel, aby byl v obraze. Skoro celý zbytek polední přestávky si tam náš hlouček povídal o ničem. Byl to nezvyk, když se nic v Beacon Hills nedělo, ale užívali jsme si to. Těsně před zvoněním se Isaac a Allison odpojili. Ti jediní odpolední vyučování dnes neměli. Když zazvonilo rozprchli jsme se každý do své třídy. Odpoledka se narozdíl od dopoledne neskutečně pomalu táhla. A řeknu vám, že když se pořád koukáte na hodiny, je to ještě horší. Po odpoledce jsem zamířila na hřiště, kde měli kluci lacrossový trénink. Lydie už seděla hned za střídačkou a něco horlivě vysvětlovala Stilesovi a Scottovi.

"Co se dějě ?" Přišla jsem k nim.

"Lydie ječela." Zvedl ke mě jako jediný hlavu Scott.

"Jako banshee ?! T-takže někdo umře ?" Na sucho jsem polkla. To už tu dlouho nebylo.

"Už zemřel." Opravil mě Stiles.

"A volali jste-"

"Neboj, všichni z nás jsou v pohodě." Skočil mi do řeči pro změnu zase Scott.

"J-já musím jet domů." Vykoktala ze sebe Lydia. Všichni jí zmateně pozorovali. Bylo vidět, že je celá rozhozená. Upřímně já začínala být taky.

"Jedu s tebou." Vyhrkla jsem. Nemohla jsem jí teď nechat jet samotnou. Ne, když jste v Beacon Hills.

- - - -

Ahoj všichni :)

Doufám, že se vám příběh bude líbit :) Promiňte, ale úvodní slova nejsou má silná stránka :D Příběh navazuje cca na serii 3A Teen Wolf, ale neberte to doslova, protože se něco může lišit :) Nové díly budu přidávat přibližně o den, nebo ob dva dny, záleží na tom kolik budu mít času, ale rozhodně nebudu povídku zanedbávat :) 

xxx Katherine





White Wolf {teen wolf cz}Kde žijí příběhy. Začni objevovat