White Wolf {teen wolf cz}

16.Chapter

V minulém díle: "Kath ?" řekl opatrně Stiles a hodil pohled po Scottovi tipu "vím víc než vy." Zvědavě jsem se na něj koukla a čekala co z něj vypadne.

"Ty jsi jeho kotva." Oba jejich pohledy popadli na mě.

- - - - - -

Bylo vidět, že Scott myslel na to samé, ale Stiles byl ten co to řekl na plnou pusu.

"Co ?" Vyhrkla jsem nechápavě. Jasně věděla jsem co to "být něčí kotva" znamená a obnáší, jenom jsem nechápala proč já bych měla být zrovna Liamova. "To není možné. Můžeš být něčí kotva, jenom když se milujete." Nakrčila jsem čelo. Nevěděla jsem jestli se mám bát, nebo být překvapené. Možná, radši obojí. Dobře, Liam se mi líbil, ale ne dost natolik, abych ho milovala, to je úplně něco jiné.

"Třeba tě miluje on a to by mohlo stačit." Dal si Stiles ruce v bok.

"Jako tebe Lydia před rokem ?" Nemohla jsem si tuhle poznámku na Stilese ego nechat ujít. S přihmouřenýma očima a polootevřenou pusou mě propaloval pohledem. Scott nad námi protočil oči.

"Dobře necháme kotvu, kotvou a zaměříme se na blízkou budoucnost.Nevím co má Deucalion s Liamem v plánu, ale myslím si, že se k němu zase tak hlásit, nebude a pozítří je úplněk. Liam bude potřebovat naší pomoc." Koukl se střídavě Scott na nás oba.

"Tvoji pomoc." Upřesnili jsme ho ve stejnou chvilku se Stilesem.

"Držíme spolu, pamatujete a i když to nerad říkám, pokud jsi jeho kotva Kath, bude potřebovat i tebe." Pozvedl obě obočí jako nějaký káravý oči a já s funěním přikývla. "Samozřejmě by nám měl pomoct i Derek."

"Myslím, že to zvládneme." Utnul ho Stiles jakmile zaslechl, že je řeč o Derekovi. Scott nakonec přikývl.

"Tak..." plácl oběma rukama Stiles do kalhot podél těla "... i když jsme všechno dořešili, pojedeme ?" Přikývl na Scotta.

"Kam ?" Jo byla jsem zvědavá.

"Klučičí jízda. Klasika. Pizza a Jeep. Takže ty nejedeš, prcku." Poklepal mě na hlavě dětinsky Stiles a pobaveně se usmál. Rychle jsem si prohrábnutím upravila vlasy a loktem strčila do Stilesových zad. Scott ještě něco hledal na psacím stole a Stiles už byl opřený mezi futry pokoje.

"Mám to." Zvedl vítězoslavně nad hlavu Scott svůj mobil a následně ho strčil do kapsy. Všichni jsme zamířili na chodbu s tím, že já narozdíl od nich půjdu do pokoje.

"V lednici nic moc není, ale mamka by měla dorazit za hoďku." Scott ještě vykoukl za rohem u schodů. Přikývla jsem a zamávala mu. Zaplula jsem do svého stále stejného pokoje a samozřejmě se okamžitě rozplácla na posteli. Za dnešek se toho odehrálo celkem hodně, což dávala najevo i moje únava a nutkání spát, ale v plánu jsem to ještě rozhodně neměla. Promnula jsem si oči a poslepu nahmatala na nočním stolku mobil a sedla si do turecké dřepu v kterém stejně dlouho nevydržím. Měla jsem v plánu zavolat Deatonovi na veterinu. Jasně, že i když jsem nevěřila, že bych mohla být něčí kotva. V hlavě mi hlodalo na tohle téma spousty otázek. A Deaton byl v tehlech věcech snad nejsečtělejší člověk, kterého znám.

"Ahoj Katherine, děje se něco ?" Ozval se Deatonův hlas hned po druhém vyzvánění.

"Ahoj Deatone. Mohla bych k tobě přijít ?" Hrála jsem si s rohem starorůžové přikrývky hozenou přes mou postel.

"Samozřejmě, jsem na klinice ještě dvě hodiny."

"Dobře, tak do půl hodiny jsem tam. Zatím."