White Wolf {teen wolf cz}

29.Chapter

V minulém díle: "Myslíte, že po nás Deucalion ještě půjde, teda jestli přežil ?" Usrkla jsem si čaje a pohledem nervózně kmitala mezi Stilesem a Scottem.

"Je to Deucalion." Stiles zvedl pohled a přestal si hrát s zatrhlou kůžičkou u nehtu.

- - - - - - -

Dobrou hodinu jsem dřímala opřená o Scottovo rameno. V pozadí jsem slyšel něco mumlat Stilese a potom zase Deatona, ale to pořád nebylo dost k tomu abych se úplně probudila. Když mi pozice, ve které jsem byla skrčená, začala vadit, pomalu jsem se začala probouzet. Neochotně jsem se zvedla ze židle a protáhla se. Můj pohled hned padl na Liama. Nic se nezměnilo. Pořád bezvládně ležel na operačním stole.

"Nic ? " Otočila jsem se na Scotta. Ten jen nesouhlasně zakroutil hlavou a promnul si oči. S vydechnutím jsem si šla zpět sednout. Stiles měl vytaženou nohavici kalhot a zafačované celé lítko. Bílou látkou prosáklo trochu krve, ale ne už v takovém množství jako na začátku. To ani fáč neměl. Stiles měl vyčerpaná a tupý pohled s kterým se koukal kamsi do prázdna. Ani se mu po dnešku nedivím.

"Když si spala, Stiles se nám tu několikrát složil." Promluvil Scott, když si všiml, jak se dívám na jeho ošetřenou nohu.

"Kdo ? Stiles ?" Obrátila jsem se na Scotta s nechápavým výrazem. Stiles zpozorněl hned jak zaregistroval, že je o něm řeč.

"Jo. Ta rána na noze byla na šití. Jehla a Stiles. Katastrofální kombinace." Museli jsme se s Scottem pousmát. Stiles si otráveně odfrkl a odvrátil pohled k Liamovi.

"My to tak nemysleli Stilinski." Přešla jsem k němu a sedla si vedle něj. Otočil se na mě a uchechtl se. "Bolí to ?"

"Ani už tolik ne." Podíval se na nohu a zkusil si ní pohnout. Naštěstí úspěšně, ale jakmile udělal malý pohyb, sykl a s nohou cukl.

"Zbytečně jí nenamáhej !" Ozval se odněkud zezadu Deaton.

"Ten chlap má oči všude." Zašeptal Stiles.

"A uši taky !" Odvětil nazpět. Stiles už reagoval jenom protočením jeho oříškových očí. "Běžte už domů. Budu tady s Liamem a Katherine, já. Kath by mohla Liama jako jeho kotva probudit. Potřebuji její pomoc." Konečně se Deaton odněkud vynořil. Všichni jsme k němu zvedli hlavy.

"Zůstanu tady, taky." přitakal Scott.

"Budeš tady k ničemu Scotte, veterina je chráněná Jasanem, pamatuješ ? Deucalion sem nemůže." Odvětil Deaton.

"Nenechám tady ségru."

"Zůstaneme tady." přitakal Stiles

"Nic se nám nemůže stát. Běžte si domů odpočinou. Jsem nebyla na rozdíl od někoho svázaná řetězy a ani zraněná." Konečně jsem se do rozhovoru vecpala i já. Scott je ještě nadechoval, že něco řekne, ale já si založila ruce na hrudi a sjela ho přísným pohledem, který umí jen máma a já. Kupodivu fungoval. Scott se s povzdechnutím otočil a šel k východu. Stiles ho s kulháním dohnal.

"Buď opatrná." Ještě se ozval hlas Scotta z čekárny. Pak už jsem jen slyšela otevírání a hned na to zavírání vchodových dveří a bublající motor jeepu, pro který si Stiles před hodinou došel. V jeho případě teda dokulhal.

"Kdyby něco jsem vzadu u kotců se psi." Přikývla jsem na odcházejícího Deatona a šla k operačnímu stolu, kde byl i Liam. V místnosti teď bylo naprosté ticho, které prolínal Až na pravidelné zvedání jeho hrudi, nevydával žádné známky pohybu. I když spal, pořád připomínal nevinné štěně. Někdy pěkně drzé štěně. Vím, že sice jen spal, ale pořád ve mě převládal takový ten pocit, kdy si nejste jistí co s ním bude dál a máte plno obav. Jak mi někdo takový mohl, tak rychle přirůst k srdci, víc než jsem si dokázala přiznat ?

Opatrně jsem ho chytla za jeho ledovou ruku. Propletla jsem naše prsty a silně ruku stiskla.

"Děsíš mě, víš to ?" Mluvila jsem nahlas. Jako kdyby mi mohl odpověď.

"Děsíš mě, jak tu bezvládně ležíš. Jak jednou ránou, tě dokáže Deucalion složit. A to je jenom začátek. Včera jsi mi řekl, že obdivuješ, jak dokážu být na člověka silná a já mlčela. Tak teď aby jsi věděl se bojím."

Na mém hlasem bylo znát, že se dere na povrch brek. Nechtěla jsem brečet, ne teď, ale nešlo to. Nebrečela jsem jen kvůli Liamovi, věděla jsem že snad bude v pořádku. Ale prostě to všechno na mě až teď dolehlo. Byl to teprve začátek, ale vím, že konec je ještě hodně daleko a to nejhorší teprve ještě přijde. Bála jsem se konce. Bála jsem se smrti nás všech. Jak jednoduše dokázal Deucalion unést Stilese a dokonce i Scotta.

"Bojím se co bude dál. Bojím se o nás všechny, Liame." Po tváři mi sklouzla první slza. Ještě silněji jsem zmáčkla jeho ruku. Popotáhla jsem a spolkla několik příchozích slz.

"A ty... Ty simulante, si tu jen tak ležíš a děsíš mě ještě víc." Semkla jsem k sobě pevně rty, jako kdyby to mohlo zabránit novému příchodu slz. Zavřela jsem oči a pustila jeho ruku. Slyšela jsem tichý šramot s domněním, že je to Deaton, jenže jsem byla na velkém omylu. Kolem mých ramen se obmotaly neznámé ruce a obklopilo mě teplo něčího těla. Ucukla bych, kdybych necítila tu moc dobře známou vůni. Liam.

"Tak simulant, jo ?" Zabořila jsem hlavu do jeho ramene a pevně mu objetí opětovala. Mým tělem projela úleva hned jak jsem mohla zase slyšet jeho drzý hlas. 

"Od kdy jsi mě slyšel?" Zamumlala jsem. Slzy se pomalu začala potlačovat a za chvilku už jsem nebrečela skoro vůbec.

"Od začátku, kdy jsi mě chytila za ruku. Byla jsi hrozně roztomilá, tak jsem mlčel." Byla jsi hrozně roztomilá. Znělo mi v hlavě jako Vánoční koleda.... Tak hormony, uklidníme se ano ?!

"Nesnáším tě." Odtáhla jsem se od něj a utřela si do rukávu poslední slzy.

"Za co ?" Nechápavě nadzvedl obočí.

"Za to, že ve mě vyvoláváš pocity, jako k žádnému z kluků před tebou." Ani jich moc nebylo.

"A to je špatně ?" Opatrně vzal mou ruku do té své.

"Nevím, jestli milovat tebe, je špatné." Naše pohledy se střetly. Přísahala bych, že jsem viděla v jeho ledové modrých očích poskakovat jiskřičky radosti.

- - - - - - - -

Ahoj Všichni :)

Asi jste nečekali, že nová část bude takhle brzy co ? :D Upřímně, ani já ne ! :'D Tak konečně se nám na scénu vrátila Latherine ! ♥ Doufám, že ještě dýcháte :D

A jak jsem se takhle koukala na předešlé ASK Characters, tak už dlouho žádný nebyl. Takže, kdo chce může do komentářů napsat maximum 6 otázek na jakoukoliv postavu (i na ty, které teď moc v příběhu nefigurují jako Lydia a Derek :) )

Dál jen chci říct, že jsem zveřejnila novou povídku Leaves s O'Brienem, takže kdo chce si jí může přečíst :)

Love you, my little wolves ♥

Katherine