White Wolf {teen wolf cz}

41. Chapter

V minulém díle: "No víš vlastně dneska nem-" rychle jsem začala koktat.

"Ve 4 přijď ke mě a vysvětlím ti to." Mrkl na mě a než jsem se stačila vzpamatovat, zmizel. Zhluboka jsem se nadechla a zavřela oči. Do čeho jsem se to zase namočila.

- - - - - - -

"Tak jak to probíhalo ?" Stiles se zubil sotva jsem byla dva metry od nich.

"Drž hubu Stilinski." Zabručela jsem a mířila dál chodbou. Mohla jsem si krásně domyslet jak Stiles teď pravděpodobně naštvaně špulil pusu a hmouřil na mě jeho oříškové oči.

"Tvá sestra, Scotte, je někdy vážně druhý Derek !" Volal Stiles dostatečně abych to slyšela i já.

"Počkej. Skočil na to, žejo ?" Za chvilku mě doběhl Scott.

"Jo. Až je mi to nějaké podezřelé. Buď to hraje taky, nebo jsem vážně dobrá lhářka a vzhledem k tomu, že mi učitelka nevěří ani to když řeknu, že jsem ten úkol nedodělala, protože jsem nad ním usnula, tak to Theo rozhodně hraje s námi." Zamyšleně jsem kopla do zmuchlaného papíru vedle odpadkového koše. Ten přistál jakési holce na holém lýtku. "Promiň." Vyhrkla jsem hned omluvu jakmile se naštvaně otočila mým směrem.

"Kdy k němu jdeš na to doučování ?" Scott se zastavil přede dveřmi do počítačové učebny, kde měl následující hodinu.

"Myslela jsem, že jsi svým vlkodlačím sluchem slyšel všechno." Šťouchla jsem ho do ramene a oba jsme se krátce zasmáli. "Jdu k němu ve čtyři." Dodala jsem.

"Hmm." Zabručel Scott a se svraštěným obočím koukal do prázdna vedle mě. Můj bratříček zase vymýšlí pravděpodobně něco na moji ochranu... "Lacrossový trénink mi končí v pět, pak musím za mámou do nemocnice jí přinést večeři, takže doma budu tak v půl šestý, takže sledovat vás jít nemůžu, ale-"

"-Scotte pořád je to Theo Raeken a ne Jack Rozparovač." Utla jsem Scotta, který zase všelijak vymýšlel jak to zařídit abych byla co nejvíc v bezpečí. 

"Dobře, už mlčím." Povzdechl si. Nakonec nás přerušilo ostré zvonění školního zvonku. 

"Jen nedělej žádné blbosti, jasný ? Pořád jsi jen člověk." Chytil kliku u dveří chystajíc vstoupit do třídy. Ještě rychle z tašky vytáhl utržek papírku a z ruky mi vytrhl tužku a rychle něco na papírek načmáral. Nakonec mi papír rychle vtiskl a kývl hlavou ať si ho hned přečtu.

Theo má taky uši, tak ti to nemůžu říct nahlas. Ve třetím šuplíku v mém pokoji je schovaný roztok z Oměje. Vem si ho pro všechny případy s sebou.

Přečtený papírek jsem schovala do kapsy a přikývla.

"Kath, pojď. Příjdeme pozdě na hodinu." Kdosi mě chytil za ruku a vláčel mě ke schodům. Ještě jsem se stačila rychle otočit na Scotta a usmát se na důkaz toho, že všechno bude v pohodě. Sotva jsme zmizeli za rohem, dotyčný mě přitiskl zády na studené kachličky.

"Nechci, aby jsi tam chodila." Vychrlil na mě Liam. Zuby tvrdě tiskl k sobě a tak teď jeho lícní kosti byly ještě víc vystouplé než normálně. Ruce měl opřené o zeď za mnou ve výšce mého krku a tak mi dělal dokonalou zábranu se kamkoliv hnout.

"A myslíš, že já snad jo ? "Nadzvedla jsem obočí a užívala si výhled na jeho dokonalé oči. "Jestli se přiblížíš k jeho domu, ucítí tě." Položila jsem mu jednu ruku na ostře řezanou tvář. Mimochodem dokonalou tvář.

"Nemůže tam jít třeba Lydia ?" Doslova mi zoufale zakňučel do tváře. Měla jsem co dělat aby mi jeho dokonalý obličej naprosto nevymazal normální myšlení a soustředila se na to co vlastně říká. Dobře Katherine civění si nech na pokoji.Je to tvůj kluk a zamilovaně civět si na něj můžeš kdykoliv se ti zachce. Dobře to znělo moc majetnicky... A divně...