6.Chapter

5.4K 243 25
                                    

V minulém díle: "Přiznejte si, že jste vyšli z formy a on je prostě dobrý." Rýpla si Lydia. S Allison jsme přitakaly přikývnutím a tím ještě víc potvrdily Stilesovu teorii. Ten kluk mi lezl na nervy, ale vlkodlak rozhodně není. Můj bratr je vlkodlak, tak to sakra poznat musím ! Ještě uvidíme co se z Liama vyklube.

- - - - -

"Víte co, kašlem na to. Jedeme už domů." Oklepala jsem se zimou, protože se značně ochladila a začalo se pomalu, ale jistě stmívat. Kluci už měli po tréninku, ale teď jsme ještě stáli na parkovišti školy a rozebírali Liama.

"Hmm, tak jdem." Souhlasil Scott a poupravil si pás přes rameno svojí sportovní tašky, kde měl naházené věci na lacross.

"Jo, jenom dneska budu spát u Allison, takže si doma vemu věci a hned zase jdu." zkráceně jsem vše Scottovi vysvětlila. Letmo se smutně na Allison usmál a potom směrem ke mě přikývl. Bože, kdy se prostě z toho rozchodu vzpamatuje.

"Tak my s Lydií jedeme ještě koupit něco dobrýho k jídlu, tak potom přijď." Usmála se a nasedala s Lydií do modré toyoty. Přikývla jsem a vydala se ke klukům, kteří už byli v jeepu. Allison bydlela asi jenom tři bloky od nás, takže jsem k ní nepotřebovala odvoz. Když nás Stiles vysadil doma a jel za tátou na stanici, hned jsem šla nahoru a popadla z pod postele květovaný batoh s dlouhými popruhy, takže když jsem ho měla na sobě, visel mi těsně nad zadkem. Rychle jsem si do něj naházela náhradní oblečení, šortky a tílko což tvořilo mé pyžamo a potom nějakou tu kosmetiku. Vlasy jsem si stáhla do culíku a ještě než jsem odešla, zaťukala jsem na Scotta, který byl zase zašitý u sebe, že odcházím. Dole jsem ještě z mísy s ovocem popadla jablko a po krátkém očištění do své blůzky jsem se do něj hladově zakousla. Venku byla už tma, tak jsem pro svůj pocit bezpečí šla svižně a neohlížela se. Taková karkulka. Ještě toho vlka by to chtělo. Začal vát chladný vítr a z malého parčíku na druhé straně chodníku se ozvalo zapraskání větví. Hned jsem zpozorněla.

"Stilesi, dneska už mě ničím neviděsíš." Zavolala jsem do spleti keřů a stromů. Žádná odezva. Ignorovala jsem to a šla dál. Tentokrát se zapraskání bylo mě o něco blíž. Trochu jsem znejistěla. Bože viděla a slyšela jsem hroznější věci, tak se nezblázním z nějakého zvířete v parku. Mžourala jsem do tmy a chtěla přinutit své oči, aby si zvykli na tmu, ale to díky světlu z pouličních lamp šlo těžko. Dál se nic neozvalo a bylo ticho. Sama pro sebe jsem pokrčila rameny a šla dál. Za chvilkou se přede mnou vynořil velký dům Argentových. Zaklepala jsem na vchodové dveře a otevřel mi pan Argent. Na vjezdu byla vedle černého Range Roveru i modrá Toyota Lydie, takže už jsou z nákupu taky tady.

"Ahoj Katherine." Usmál se. "Pojď dál, holky jsou nahoře." Když jsem mu pozdrav oplatila, poodstoupil ze dveří a já vešla dovnitř. Znatelně mě obklopilo teplo, tak jsem si rozepla červený kabát a pověsila ho na honosný věšák ve velké a prostorné chodbě, kde bylo i masivní schodiště vedoucí do druhého patra.

"Tak co ? Neštve tě brácha ?" Navázal konverzaci pan Argent ještě před tím než jsem vstoupila na první schod za účelem jít nahoru.

"Ne. Je to ten nejstarostlivější a nejlepší bratr pod sluncem." Usmála jsem se a byla to pravda. Se Scottem jsme se nikdy nehádali a už od školky mě chránil. Já na oplátku jsem ho tahala z jeho klukovských problémů a rvaček. Jak ? Jednoduše. Byla jsem holka a kluci by si neodvážili uhodit.

"Kdyby tě prudil víš, že mám ještě v garáži pár kulek s omějem." Oba jsme se zasmáli a on potom zmizel v obývacím pokoji. Vyklusala jsem schody a vešla do pokoje Allison. Obě dvě ležely na postely a listovaly časopisy.

White Wolf {teen wolf cz}Kde žijí příběhy. Začni objevovat