White Wolf {teen wolf cz}

24.Chapter

V minulém díle: "Liame, co se dějě ? A řekni mi pravdu." Utnula jsem ho.

"No-no, víš...."

- - - - - -

"Tak už se vyžvejkni." Položila jsem vedle sebe opatrně na zem ovladač od playstationu.

"Slib mi, že to nikomu neřekneš." Pohled mu spadl do klína, kde si nervózně třel o sebe ruce. V pokoji bylo už šero a část jeho obličeje osvětlovalo světlo pouliční lampy dopadající až do jeho pokoje.

"A komu bych to asi, tak říkala ?" Pousmála jsem se a snažila se zachytit jeho pohled.

"M-mám noční můry. " Vykoktal a trhaně se mnou navázal oční kontakt. V jeho očích byl strach jenom z pouhého vyslovení jeho problému.

"Proto chceš abych tu přespala ?" Dávalo mi to vše pomalu smysl. A už já si myslela, že mě pokouší sbalit... Ostýchavě přikývl, jeho klučičí sebevědomí bylo to tam.

"Už druhou noc nespím, pořád se mi zdá jedno a to samé. Vidím Deucaliona a ten moment kdy měl kousl, akorát jakoby z pohledu třetí osoby. S vyjímkou toho, že na konci říká, že brzy budu jeho. Když se probudím celý spocený, slyším hlasy, které pořád říkají něco ve smyslu, že má zabít smečku Scotta. Vždycky mě chytá hrozný pocit úzkosti. Je to jako z hororu. Ležíš v posteli, stahuje se ti hrdlo a prostor okolo plic a dokud tě něco neprobudí, jako kdyby jsi nemohl proti tomu nic dělat.... Nechci to přožít znovu." Dobře všichni víme, že proti němu nemám šanci, ale..... Ale vztek. Velký vztek mít můžu !! Mohla jsem od Deucaliona, něco podobného čekat. Zatím co jsme si mysleli, že ke všemu nečinně přihlíží, tak on mezitím ovládal Liama. A ještě hůř, proti nám.

Dal by se Liam zmanipulovat ? Skutečně by nás dokázal zabít ? Co když si ho Deucalion získá ? Oh bože, jak bych teď nejradši svůj mozek vypnula a nad ničím nemusela přemýšlet. Zase se všchno vrací do starých uspěchaných kolejí. Měla jsem radši ty klidné a staré.

Deucalion říkal, že si pro něj příjde a mohla jsem tušit,že se Liama bude snažit poštvat proti nám a divím se, že nám Liam věří a zatím je na naší straně. Jindy sebejistý Liam, byl teď v nesnázích a až teď jsem si začala všímat únavy v jeho obličeji.

"Jaký na to budu mít vliv já ?"

"H-hele v tomhle všem jsem noví, ale prostě... S tebou se cítím víc v klidu. Já vím je to hozený ! Ale nevím jak bych to jinak nazval. Jako kdyby jsi mě dokázala jenom svojí přítomností uklidnit." Zamyšleně se koukal směrem vedle mne do prázdna. Kotva. Měla by jsi mu to Katherine říct teď a tady ! Je na to ideální příležitost ! Teď nebo nikdy.

"Prosím." Zkusil na mě ten jeho zatracený štěněčí pohled, který zvládal naprosto bravůrně.

"Ráda bych, ale podívej, Scott by mě celý večer zásoboval ochranářskýma esemeskama a to ani jeden nechceme." Trošku jsem zalhala. Jen malinko.... Dobře, nechtělo se mi u něj spát. Nedělal by mi takový problém jako spát vedle něj, ale spíš menší strach z něj. Co když se něco zvrtne a on pozabíjí koho uvidí ? Vzpomínám si jak měl noční můry Isaac a málem roztrhal panickou hrůzou Allison. Byla jsem sice Liamova kotva, ale nemusela jsem s ním být všude.

"Už, tak jdu domů pozdě." zadívala jsem se na obrazovku mobilu, která momentálně byla v pokoji jediný zdroj světla.

"Jo, jasně. Chápu." Sklopil pohled a zamumlal. Začala ve mě bojovat starost a pud sebezáchovy. Když jsem odešla z jeho pokoje a byla už na velkých schodech, tak do té doby vyhrával bud sebezáchovy. Jenže, pak se mi v hlavě začali rojit všechny následky co by se mohlo stát. Deucalion ho nesmí získat, aspoň ne, tak snadno. Když tady zůstanu, ohrozím svůj život, ale stěžím Deucalionovi práci. Za to, to stojí. Navíc, udělám něco jako dobrý skutek ne ? No tak, Kath nebuď sobec. Bonus je, že budeš celou noc s pohledným klukem v jednom pokoji. Ne dobře, to už by stačilo... Zastavila jsem se a ze zadní kapsy vytáhla mobil. Napsala jsem rozsáhlou textovky Scottovi, proč nepřijdu domů a po odeslání mobil zastrčila zpět na jeho přechozí místo v mé kapse. Nejistě jsem se před poslední otočila na špičce bot a vydala se zpátky nahoru.