White Wolf {teen wolf cz}

10.Chapter

V minulém díle: "Dobrou." Letmo jsem se usmála a vyčerpaně se doplazila do svého pokoje. Popadla jsem mobil z nočního stolku, abych se ujistila kolik je hodin. 01:24. Tak jestli tu Ekonomii napíšu aspoň na C+, tak to bude zázrak.

- - - - - - - -

I když s absolutní nechutí a únavou se mi nechce nic dělat, zajdu do koupelny a po hygieně, v pyžamu padnu rovnou do postele. Padnu na něco tvrdého a nepohodlného, skřivým obličej do bolestného úšklebku, jak se mi ta věc zarývá do zad. Nechtěně se přesunu na druhou půlku postele a z pod peřiny vytáhnu tu věc. Učebnice Ekonomie  a sešit se zápisky. Super. Ještě než se rozhodnu knížky odnést, všimnu si menšího otrhaného papírku, založený uprostřed učebnice. Já si stránky ničím nezakládám a když už tak ohnu její roh. Svraštila jsem nechápavě obočí a knížku otevřela na té straně, kde se nachází papírek.

"Dneska si mi utekla, ale pokud chceš zůstat naživu, přijď brzo ráno před školou, do lesa ke skalní vyhlídce na město. Buď sama."

Papírek mi vypadl z ruky  a ladným pohupovačným pohyben dopadl neslyšně na zem. On byl u mě v pokoji ?! Vrátil se mi pocit, který jsem během dneška už zažila. Srdce mi jako zběsilé bušilo a v krku jsem měla knedlík, to vše doprovázel neustále přebíhající mráz po zádech. Spanikařila jsem. Mám tam za ním ráno jít ? Co když mě na místě zabije ? Určitě mě zabije. Ale za co mu stojím takové usilí ? Chce vyprovokovat Scotta ? Sakra co mám dělat ?! Rychle jsem přecházela po pokoji ze strany na stranu.

"Dobře. Klid Katherine. To zvládneš." Zastavila jsem se uprostřed pokoje před postelí a zhluboka se nadechla a vydechla. Dobře půjdu tam. Kdyby mě tak mermomocí chtěl zabít, udělal by to už před tím, protože se mu už naskytlo tolik příležitostí. Aspoň konečně zjistím co chce. Papírek jsem zmuchlala a namířila na koš vedle psací stolu. Po hození se papírek odrazil od boční stěny stolu, podadl na kraj odpadkového koše, kde se chvilku kymácel a nakonec spadl vedle koše. Otráveně jsem zabručela, ale ani jsem se neobtěžovala zvednout a hodit ho kam patří. Zády jsem spadla do postele a koukala do stropu. Mám tam opravdu jít ? Váhala jsem. Nakonec jsem usnula uprostřed postele a nepřikrytá.

- - - - - - - 

Po ranním vstávání, přemlouvání vylézt z postele a asi třech hrnkách kafe, jsem stála na kraji majestátného lesa za Beacon Hills. Šla jsem po celkem strmém svahu nahoru k vyhlídce a chvilkami se opírala a kmeny stromů. Pod nohama mi šustilo spadané listí, z čeho jsem byla ještě víc nervózní. Když jsem byla nahoře na vyhlídce. Sedla jsem si na větší kámen. Až po chvilce jsem si všimla vyrytého nápisu do kamene. "A+S". Bylo mi jasné komu to patří. S jemným úsměvem na rtech jsem po rytině opatrně přejela prstem, jako bych se bála aby se nesmazal a hned si vzpomněla na Allison. Zvedla jsem pohled před sebe a naskytl se mi krásný pohled na ranní Beacon Hills v mlze a špičky smrků, které mi částečné bránily ve výhledu. Teď když jsem tu byla sama jsem se trochu uklidnila, ale né dostatečně abych se nepřestala rychle podupovat nohou. Třeba ten dotyční nepřijde. Třeba to měl být jen nějaký trapný vtip. Za sebou jsem zaslechla prasknout suchou větývku. V ten moment, když jsem se chtěla prudce otočit, mi někdo zakryl velkou rukou pusu, abych nemohla křičet a druhou mě silně chytil za paži a vytáhl mě na nohy. Tlumeně jsem sykla bolestí a snažila se kopat okolo sebe. Já naivka. Nějakým způsobem se mi povedlo toho kreténa kousnout do ruky a co nejsilněji ho kopnout do nohy, čímž mě pustil. Okamžitě jsem se rychle začala rozhlížet kolem sebe ve snaze pohledem naít možnou zbraň. Do očí mě praštil honosný strom kousek ode mě a pod ním spadané větve. Jasan horský. Natáhla jsem se zbrkle pro větev nejblíž u mě a namířenou proti němu jsem jí držela pevně v střesoucích se rukou. Ten dotyčný stál opřený o rukama o svá kolena, takže byl v předklonu, ale nevypadal na to, že by byl tak zadýchaný, a ani být nemohl, spíš jako kdyby chtěl schovat svoji tvář. Teď jsem měla dokonalou příležitost ho silně praštit tím klackem přes záda, ale stála jsem tam jako opařená, zrychleně jsem dýchala a držela před sebou pořád klacek. A navíc pokud je to vlkodlak, nemám šanci. Ten muž nic nedělal a pořád stál opřený o svá kolena. Totálně mě jeho chování zmátlo, ale pořád jsem čekala, že každou chvilku zaútočí. Jenže se mi začala třást hruď a kroutil hlavou. On se směje ?! Když se napřímil mohla jsem mu konečně vidět do obličeje.

"Sebeobranu máš velmi dobrou. Jsem rád, že jsi si všimla toho Jasanu, schválně jsem vybral tohle místo, ale tvá naivita, jít sama za někým, kdo se tě pokusí zabít, a víš že je vlkodlak, je bezmezná." Přede mnou stál Derek a s jeho vysmátým obličejem si dal ruce v bok, ale hned mu pohled zase zvážněl. Co to má jako znamenat ? Zmateně jsem se na něj mlčky dívala.

"Byl to test." Dodal. S úlevou jsem si vydechla a pustila větev volně na zem. Dopadla jsem na jehličnatou zeminu a opřela si hlavu do dlaní. Šel ke mě a o něco elegantněji si sedl vedle.

"Takže ten vlkodlak, včera večer jsi byl ty ? A co ty červené oči ?" Zvedla jsem pohled a snažila se vnitřně uklidnit. Přikývl na souhlas.

"Jsem zase Alfa." Na důkaz toho, že mluví pravdu se mu v očích zableskla krvavě rudá barva. Bylo mi jasná, že musel zabít nějakou další Alfu, ale radši jsem se neptala. Ani by mi nejspíš neodpověděl. A taky trochu jsem měla z Dereka respekt. "Scott si ještě občas ke mě přijde pro radu a jednou padla řeč na tebe. Že se o tebe bojí, jak se už v patnácti plácáš mezi vlkodlaky a tak. Vymysleli jsme, že ti uděláme menší test jak se umíš bránit a jak jsi ostražitá." pokračoval.

"Takže o Scott věděl ?" Přikývl.

"Dokonce i Stiles, proto se tam na konci objevil s jeepem, aby tě odvezl bezpečně domů, ale sehráli jsme to tak, jakože pojede jen tak kolem." A já si fakt myslela, že jede zrovna kolem. Nemůžu tomu pořád uvěřit. 

"Víte, že jste tím ohrozili Liama ?" Zvýšila jsem hlas.

"Nemohu za to, že se tam zrovna připletl. Stejně potřeboval ten floutek trochu postrašit." Pokrčil rameny a díval se před sebe. V tom mě na jednu stranu Derek pravdu, jenže Liam si ty rudé oči nenechal rozmluvit a bojím se, že se ještě bude ve škole vyptávat a strkat nos kam nemá. 

"Trochu jsi mi v téhle zkoušce připoměla Scotta." Odešel od tématu a zvláštně, jakoby hrdě se usmál.

"Jak to ?" Zklidnila jsem svůj hlas a zapomněla na Liama a vztek.

"Na Scotta jsem na začátku zkusil něco podobné, sice on byl na rozdíl od tebe vlkodlak, ale byl přesně tak zvědavý jako ty." S úsměvem se na mě otočil. Že se Derek usmívá se stává málo kdy. 

"Prošla jsem ?" Zamumlala jsem po chvilce ticha.

"Dalo by se to tak říct." Zvedl se a měl na tváři neutrální, spíš trochu zamračený výraz, který měl často, vlastně skoro pořád.

- - - - -

Hi everyone ! :)

Máte tu další díl a pro změnu né až večer, ale takhle brzy odpoledne ! :D Omlouvám se že teď části nejsou pořád tak akční a nabyté jak jste čekali, ale jelikož plánuji napsat něco okolo 60 kapitol nechci děj uspěchat. Snad mě chápete :)

Jinak, jak se těšíte v Pondělí (respektive u nás v Úterý.) na další díl Teen Wolf ? Já se trochu bojím, protože poslední díl 5x07 skončil hrozně a myslela jsem, že Jeffa Davise za toho Liama uškrtím :D

Love ya guys

xxx Katherine