20. kapitola

34.3K 1.5K 10
                                    

,,Ne," zašeptala jsem. ,,nedokážu ti zdrhnout."

Znovu mi ukázal své bělostné zuby a jednu ruku mi vsunul pod tričko tak, aby mi spočinula na kříži. Druhou si přidržel můj obličej a necudně si olízl rty. ,,Tak to máš asi problém."

Ani bych neřekla, pomyslela jsem si a mé neposlušné tělo se nalepilo na jeho. Než jsem se nadála, ležela jsem pod ním na posteli a on se mi rozkrokem tiskl na můj.

,,Oh," splynulo mi ze rtů a celým tělem mi projelo příjemné zachvění. Cítila jsem, jak mi měknou nohy.

Naklonil se nade mě a s očima upřenýma do mých si mě přitiskl ještě blíž k sobě.

,,Seane..."

,,Víš, takhle podobně včera zářila moje společnost."

,,Mmm..." 

Počkat, cože?

,,Už jsem ji měl skoro tam, kde mám teď tebe. A já ti pořád nějak nemůžu prominout, že jsi mi takhle zmařila večer. Proč bych ti měl dát to, cos jsi mi ty včera odepřela?"

Nevěřícně jsem hleděla do jeho šibalských očí. ,,Protože za to stojím! A protože ze mě budeš tak tvrdej, až budeš ztrácet vědomí, víš? Tak je to!"

Zasmál se a vtiskl mi cudnou pusu na špičku nosu.

,,Možná příště," špitl a zvedl se na nohy. Ležela jsem tam a hleděla na jeho stan v kalhotách. Když jsem se pak podívala na Čika, jeho výraz mi jen potvrdil, že páníček nemá všech pět pohromadě.

,,Chápu," procedila jsem mezi zuby a vstala. ,,tvůj šuplík se spodním prádlem je už tak přeplněný, že by se do něj další pár nevešel. Můžeš si zatleskat, blbečku!" 

**

,,Ahoj, Rawy," kňukla jsem, když mi kamarádka otevřela dveře od svého bytu.

,,Ahoj," odpověděla váhavě a pohlédla na mě se zdviženým obočím. Pak ustoupila stranou, abych mohla vejít. 

,,Díky."

,,Ty máš cucflek?"

Sáhla jsem si na pravou stranu krku - na stranu, kde mě Sean líbal - a nepatrně jsem přikývla.

,,Tak kvůli tomu nebreč," zavtipkovala a já se navzdory svému ponižujícímu stavu zaculila.

,,Sedni si. Nechceš kafe?"

,,Ne, nechci nic."

Povzdechla si a posadila se vedle mě ve svém malém zeleném obýváku. ,,Tak mluv."

A tak jsem mluvila a mluvila... a mluvila... a Rawy skoro vypadly oči z důlků.

,,...a proto jsem si řekla, že dneska ve svém bytě rozhodně nezůstanu," dokončila jsem a Rawy hvízdla. ,,Páni, to je ale bastard!"

,,Můžu si za to sama."

,,Jak to myslíš?"

Zafuněla jsem a setřela si slzu z koutku oka. Pak jsem Rawy ještě povyprávěla o včerejším večeru a o svém hereckém výkonu.

,,No, to je teda pěkný." 

,,Asi se mu nemůžu divit, co?"

Našpulila pusu a nepatrně pokrčila rameny. Pak si přiložila prsty na rty a několikrát jimi zahýbala, oči přimhouřené. Nad něčím usilovně přemýšlela, načež se zeptala: ,,Stál mu?"

,,Jo, stál," potvrdila jsem a hned nato se zvedla z gauče, když jsem si uvědomila, že... ,,Rawy, on mu stál! On mu stál a stejně se ze mě bez problému zvedl a dal mi to sežrat i s navijákem! Kolik chlapů by dokázalo poslat ženskou do háje, kdyby na ně zespodu čučel pták v pozoru?"

,,A tím chceš říct co? Že je gay?"

,,Ne, to není, ale je to děsný!"

Rawy se zatvářila zmateně. ,,Co tím teď myslíš?"

,,Co tím myslím? Ten pitomec mě nechal odejít, i když měl prvotřídní erekci! Musím být pro něj naprosto nepřitažlivá!"

Rawy zakoulela očima. ,,Jo, jasně! A proto se mu postavil, viď?"

,,Holka, je to chlap a já se o něj třela - jasně že se mu postavil. To ale ještě neznamená, že se mu nehnusím."

,,Přestaň! Vždyť už tě předtím políbil."

Zarazila jsem se. ,,To jsem ti řekla sama? Nebo to víš od Everly?"

Zamračila se a chvíli zůstala zticha. ,,A proč řešíš takový detail?"

,,Já nevím!" zapištěla jsem nakonec a mrskla po ní polštářem, který byl zrovna po ruce. ,,Jsem zmatená!"

,,Nekřič, sakra! Jestli chceš, abych tě u sebe nechala přespat, tak nekřič!"

,,Vždyť ty taky řveš!"

,,Jenže mě by z tebe kleplo, kdybych neřvala!"

,,Nápodobně!" Hodila jsem po ní další polštář a zamračila se, když jsem zjistila, že mi došly zásoby.

Rawy hrubě vydechla. ,,Pojď si sednout, Minie. V klidu to probereme, ty si pak dáš sprchu a půjdeme spát, okej?"

,,Nemám tu ani mobil," zašeptala jsem a složila si obličej do dlaní, protože jsem cítila, že se mi chce zase brečet.

,,A kdo by tě takhle večer otravoval?"

,,Klienti."

,,Tak zavolají Everly, ne?"

Přikývla jsem a otočila se na ni přes rameno. ,,Jsem opravdu tak nemožná?"

Zasmála se a pohladila mě po rozcuchaných vlasech. ,,Jo, ale to je na tobě právě skvělý."

Sladká válka ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat