Sladká válka ✔️

63. kapitola

,,Zlato, co to má být? Stojíme s tátou před tvým bytem a náhodou zjistíme od novým majitelů, že už to tvůj byt vlastně není."

Obrátila jsem do sebe zbytek kávy. ,,Páni, přepadovka v sobotu ráno je mnohem lepší než v jedenáct večer uprostřed týdne."

Mamka se odmlčela a já pokynula Seanovi, aby se oblékl, třebaže bych byla radši, kdyby byl stále nahý. Poslal mi z postele vzdušný polibek, ale nehnul se ani o píď. Stejně na tom byli i naši dva kocourkové, kteří lenošili se svým páníčkem a sledovali televizi. Přesněji řečeno Děda sledoval televizi, Čiko byl zaujatý pohledem na... ehm... páníčkovu paličku na maso. Na mé maso, jen tak mimochodem.

,,Na tuhle přepadovku si už ani nepamatuju," prohlásila nezúčastněně a já se hlasitě zasmála. ,,Čekejte před vchodem, my pro vás zajedeme."

Slyšela jsem, jak si táta rozladěně odkašlal. ,,Minie, ty ses přestěhovala a my o tom nic nevíme?"

Ano, tati. A jen tak mimochodem, jsem taky zasnoubená. .... A mám na starosti dvě štětky na prach.

Se zdviženým obočím jsem pohlédla na kočičí ocasy a pak i na ocas svého snoubence. Skousla jsem si ret tak moc, až jsem nadskočila bolestí. Sean na mě mrkl a vstal. Patrně mu došlo, že si budeme muset hrát až později.

,,Omlouvám se vám. Všechno to bylo narychlo, ale... to je fuk. Čekejte před vchodem."

**

,,Jen tak do budoucna - moji rodiče jsou hotoví přeborníci v náhodných přepadovkách," řekla jsem a pohlédla na sebe v čelním zrcátku. Slyšela jsem, jak se Sean uculil a následně odbočil, takže z mé ještě před chvílí rovné linky byl najednou černý zkroucený had.

,,Hej! Já se tady líčím, jestli sis nevšiml!" seřvala jsem ho a snažila se nasliněnými prsty napravit škody.

,,Stejně tě mám nejraději přirozenou."

,,Aha? Takže si mám nechat zarůst frndu? Vážně chceš mít doma prales?"

,,Bože můj, Minie," zaúpěl. ,,mluvil jsem pouze o líčení."

Provokativně jsem na něj zamrkala řasenkou zvýrazněnými řasami a on se naklonil pro pusu.

TUTŮT!

,,Ááá!" vykřikla jsem a srdce mi v tu ránu bušilo jako smyslů zbavené.

,,Radši bys mi ho měla vykouřit. Pusinkování je v tomhle dopravním šílenství trochu riskantní."

Povzdechla jsem si a chytla si vlasy do culíku. ,,Beru tě za slovo."

,,Počkej, co to...?!"

**

,,Tak tady vás mám, staroušci moji!" zapěla jsem, jakmile jsem vystrčila pocuchanou hlavu z auta. Maminka ke mně s úsměvem natáhla ruce a schovala si mě do pevného objetí, což pak napodobil i táta. Naši vypadali posledních deset let pořád stejně. Vlastně jsem jim strašně křivdila, když jsem je nazývala staroušci. Byla jsem věrná kopie své matky, akorát povahově jsem byla... no... však víte... trochu šílená. Což naši rozhodně nebyli. Táta byl prostě sekáč - černé vlasy smíchané s pár šedinami a vždy oholený obličej plus téměř dva metry výšky z něj dělaly hotového TOP taťku.

,,Minie, zase tak moc jsi chvátat nemusela," řekl a já se nechápavě zamračila. Opatrně mi přejel ukazováčkem po mašličkami zdobeném límci a já shledala, že tam mám malý flek od...

Proboha, to ne...

,,Měla jsem vanilkovou zmrzlinu," vyhrkla jsem a znovu tátu objala, aby neviděl mé červené tváře.

Nemačkej se k němu, proboha! Nebo mu to ještě obtiskneš na ten drahý oblek!

Jen jedna další nezbytná informace - táta je skromný člověk, ale co se týče drahých obleků, nezná hranice.

Neohrabaně jsem ho poplácala po zádech a pak se otočila na Seana, který se pohodově opíral o auto a přejížděl si po lícní kosti. Mamce spadla brada a na tváři se jí rozlil blažený úsměv.

Ježiš, mami...

Sean se na ni také usmál a přistoupil blíž.

,,Ehm, mami, tohle je Sean Parker. Seane, to je má mamka Rawena."

Ano, přesně tak, další Rawy.

,,A to je můj táta - doktor Leonardo."

Můj snoubenec - pořád mi nešlo na rozum, že tohle je realita -  si podal ruku i s ním a prohlásil: ,,Já jsem obchodník Sean."

Táta se rozesmál a já Seana se zavrčením strčila do ramene. V tu chvíli si máma všimla prstenu a vyjekla. ,,Minie!"

Schovala jsem ruku za záda. ,,No co je? Taky jeden nosíš!"