Sladká válka ✔️

39. kapitola

V letadle jsem ještě nikdy neseděla. Ten den to bylo úplně poprvé. A Sean trpěl víc než já. Patrně proto, že jsem mu ne zrovna citlivě drtila ruku.

,,Uklidni se," polechtal mě svým dechem na uchu a pak se potichu zasmál.

,,Tobě se to říká. Určitě jsi letěl už mnohokrát."

,,Neboj, já taky kdysi musel projít tím šokem, když najednou zjistíš, že vznášíš."

Bouchla jsem ho pěstí do ramene a založila si ruce na prsou.

,,Nejsem vtipnej, viď?"

,,Ani trochu!" zavrčela jsem a pak si přitiskla dlaň na ústa. ,,Řekla jsem Everly, že by neměla nechat kocoury bez dozoru, pokud bude mít otevřená okna?!"

Tentokrát mě za ruku chytil on a jemně ji stiskl. ,,Au! To bolí!"

Odfrkl si. ,,No jasně. A ano, řekla jsi jí to. Dokonce jsem to četl v tom tvém... ehm... manuálu?"

Zamračila jsem se na něj. ,,Chci mít jistotu, že nic nezapomene. Je lepší, když to má černé na bílém než jenom v hlavě."

,,Chápu. Ale nechápu, proč se tak stresuješ."

,,Protože za chvíli budu v mráčcích."

Sean se hlasitě zachechtal a vytrhl tak ze spánku starého pána, který klimbal v sedadle před námi.

,,Pardon," zašeptal a pak mi vtiskl cudnou pusu na spánek. ,,Neboj, jestli začne letadlo padat, poručíme si Redbull."

Znovu jsem se na něj zamračila. Poslední dobou jsem měla k neustálému vraštění čela dost podnětů.. ,,Redbull? Co to... Ty jsi nemožný!"

**

Popíšu vám to ve zkratce. Sean mi v průběhu letu vnutil prášky na spání, protože jsem se přes něj furt natahovala a snažila se zahlédnout motor, abych zkontrolovala, jestli běží správně. Navíc si musel od letušky poručit polštářek s ledovým gelem, aby si léčil pohmožděnou ruku. Však víte, první vznesení bylo psychicky náročné...

Prospala jsem víc jak půlku letu a probudila se až ve chvíli, kdy nám oznámili, že se máme připravit na přistání.

,,Ale ne..."

,,Zapřísahám tě! Chyť se mě za cokoliv, ale za tu bolavou ruku ne! začnu brečet, vážně!"

Pokorně jsem se na něj usmála a pohladila ho po stehně. ,,Strašně mě to mrzí."

Obrátil lehce oči v sloup a několikrát zahýbal klouby, pak se na mě zase usmál.

,,Lepší?"

,,Mnohem."

Ucítila jsem divný tlak v břiše a s hrůzou zaznamenala, že letadlo klesá. 

,,Ou..." Instinktivně jsem se chytla opěradel na sedadle a Sean mi věnoval pohled říkající Proč jsi tohle neudělala už při startu?

Než jsem se nadála, bylo letadlo na ranveji a já vypustila zadržovaný vzduch z plic. 

Páni, já jsem v Hollywoodu!