Sladká válka ✔️

8. kapitola

Procitnutí. Ukrutná bolest hlavy. Těsná podprsenka. Bolavé nohy.

Zasténala jsem a přes živůtek si poslepu sundala tu otravnou věc. Hodila jsem ji někam za sebe a na chvíli zatoužila být chlapem.

,,Tak aspoň něco z téhle noci mám," ozvalo se mi za zády a já se prudce vymrštila.

Au, sakra!

Popadla jsem se za hlavu a na chvíli ji sklonila do zóny, kde se nachází Spodní Minie. Pak jsem se opatrně narovnala a pohlédla na pekáč buchet, které se pyšnily na mužském břiše.

No jasně, já jsem zase u Seana. A kde je ta... Ne!

Zrudla jsem jako rajčatová směs, kterou jsem si včera dala po steaku, a zakryla si dlaní ústa. Košíčky mé bílé podprsenky zakrývaly Seanovy oči. Vypadal jako nějaký srandovní marťan. Skoro jsem litovala, že nemám tušení, kde je můj iPhone, abych si ho mohla vyfotit.

,,Měla byste mi ji nechat jako suvenýr. Myslíte si, že jsem hajzl, ale ve skutečnosti mám svatozář."

Zasténala jsem a vzala si podprsenku zpátky. Trochu sebou škubl, protože se mu za uchem zaseklo tenké ramínko. A já napravila škodu jak? Správně, přejela jsem mu prsty od špičky ucha až k lalůčku.

,,Pardon."

,,Jo," povzdechl si a vydal děsně sexy zvuk, když se protáhl. ,,Za podprsenku se omluvíte, ale pobyt tady je pro vás už zřejmě přirozený."

Skousla jsem si ret a snažila se nesmát. Pak jsem zvedla podprsenku a zamávala mu s ní před rozespalýma očima. ,,Chcete trofej?"

Vytrhl mi tu bílou látku z ruky jedním rychlým škubnutím a pak si ji strčil do boxerek od Calvina Kleina.

,,To je nechutný," zkonstatovala jsem, ale víc jsem se v tom nehodlala angažovat. Přehodila jsem nohy přes okraj postele a cukla sebou, když se má chodidla dotkla chladného dřeva.

Tak moment!

,,Vzpomínám si, jak jsem včera zápasila s lodičkami a prohrávala na plné čáře."

Slyšela jsem uchechtnutí a otočila se na něj přes rameno se zdviženým obočím.

,,Sundal jsem vám je. Mají tak děsivě velké podpatky, že jsem se bál, aby vám neupadly nohy," řekl nenuceným hlasem a zívl do polštáře. Pak pomalu vstal, v boxerkách měl stále mojí podprsenku. ,,Asi by vám bodlo kafe."

,,Ne. Teda... ano, ale udělám si ho doma. Moc se omlouvám. A teď to myslím vážně."

Zabouchl lednici a věnoval mi pochybovačný pohled. ,,Vážně?"

,,Ne," zašeptala jsem a pozorovala při tom své propletené prsty v klíně.

,,Jste neskutečná," zašeptal nabručeným hlasem, ale i s jistou dávkou humoru, takže jsem s úsměvem vzhlédla a jen pokrčila rameny.

,,Lepší už to asi nebude," řekla jsem, zavrtěla hlavou a následně zasténala pod návalem bolesti, která se dostavila.

,,Půjdu už domů a dám si to kafe. Jé, ahoj, Čiko," pozdravila jsem tlusťocha a poškrabala ho v hustém kožichu. Spojeně zapředl a začal se mi lísat k noze.

S úšklebkem jsem se otočila na Seana. ,,Aspoň někdo mě má v tomhle bytě rád."

Sean se jen mlčky usmál a vytáhl z police dva hrnky na kafe.

,,Vážně, to není nutné," namítla jsem, ale zároveň jsem slintala při pohledu na luxusní kávovar, co se třpytil na kraji linky.

,,Až to pípne, tak si můžete vyndat hrnek a pustit se do toho. Já si dám mezitím sprchu."

,,Zavolejte, kdybyste třeba potřeboval umýt záda."

,,Ochutnejte si raději svou buchtičku a nestarejte se o mé tělo."

Když to není tak jednoduché.