9.Vítěz

655 66 11
                                    

  „Jen ať spí, dneska bude mít makačku," řekl potichu Daniel.
„Je roztomilá, když spí," řekl chraplákem známý hlas.
Harry...
„Nejsem roztomilá," otevřela jsem oči.
„Dobré ráno, princezno," usmál se Harry. Docela mě to šokovalo.
„Tak promiň, dobré ráno vrahu s vidlemi v rukou," dal ruce v obraném gestu.
„Hej," bouchla jsem ho do hrudi. Seděl na mé posteli a hladil Blacka. Usmíval se.
„Co budeme dnes dělat?" Zívla jsem.
„Nech se překvapit," mrkl na mě. Došlo mi, že mám jen noční košilku a musím se nějak převléct.
„Ehm," odkašlala jsem si. Oba se na mě nechápavě podívali, ale pak pochopili.
„Budem venku," prohlásil Daniel a šel ven.
„Já tu zůstat můžu, ne?" Udělal na mě puppy face.
„Ani náhodou," vystrčila jsem ho z postele.
Vysmál se mi, ale odešel. Neslušňák jeden. Rychle jsem si oblékla mé černé oblečení a urovnala si paruku. Z noci byla pěkně rozcuchaná. Popravdě mě v ní pořádně svědí hlava.
Přemýšlela jsem, že bych se ostříhala na mikádo, tak jako mám nyní svou paruku. Kdyby se někdo ptal, proč už nejsem blonďatá, tak bych řekla, že jsem se obarvila. Udělám to večer.
„Tak, kam půjdeme?" Přišla jsem k nim.
„Dneska bych chtěl, aby jste podojili krávy, vykartáčovali koně a pak si dělejte co jen budete chtít," usmál se na nás Daniel.
„A co ta známá ve městě?" Vzpomněla jsem si.
„Ráno jsem za ní byl a prý ji není dobře. Dnes nebude prodávat."
„Dobře. Půjdeme tedy?" Podívala jsem se na Harryho.
„Jop." usmál se na mě.
„Já jdu na střechu. Jsou tam ještě někde díry," oznámil Daniel a odešel do kůlny. Šla jsem pomalím krokem do stájí. Harry mi byl v patách.
„Black a Rose si někde hrajou, kdybys ho hledala," přiběhl, aby šel vedle mě.
„Fajn," oddechla jsem.
„Fajn," zvedl hlavu nahoru, aby vypadal namyšleně. Protočila jsem oči.
Jako první jsem si řekla, že půjdu k Maggie. Pohladila jsem ji po temeni hlavy a přivázala ji. Pak jsem si dala židličku vedle vemene a kyblík pod ni. Harry se opřel o dveře boxu a pozoroval mě. Podívala jsem se po něm a začala Maggie dojit. Moc mléka tedy neteklo. Harry přerušil ticho, které mezi námi panovalo a začal se smát.
„Co?" Nadzvedla jsem obočí.
„Počkej, vstaň.," poslechla jsem ho a on si sedl na mé místo.
Pohladil krávu a začal dojit. Úsměv mi uvadl, jakmile jsem uviděla ten proud mléka. Zírala jsem na něj s otevřenou pusou dokořán.
Když byl kyblík plný, vzal ho Harry do rukou a vynesl z Maggiena boxu a přitom mu na ústech pohrával vítězný pohled.
„No fajn, tohle budu muset dopilovat," přiznala jsem se.
Harry podojil všechny zbylé krávy a pak jsme přešli ke koním.
„Umíš jezdit na koni?" Usmál se Harry na mě.
„To je jasné," dala jsem ruce v bok.
Asi o hodinu později jsme měli vše hotové.
„Projedem se," navrhl Harry a šel do boxu, kde si vzal velkého krásného hřebce za otěže a vyvedl ho ven z boxu.
„To je...," podíval se na box. Byly tam napsány jejich jména.
„Alexandr. Fajn, kámo, vybral jsem si tebe," poplácal ho po zádech a za uzdu vyvedl ven.
Vybrala jsem si klisnu Stormi. Harry osedlal Alexe a nasedl na něj.
„Jedeš?" Zasmál se, když jsem se neměla k nasednutí na Stormi.
Pro mne je sedlo zbytečné. Zastavila jsem Stormi a vyskočila na ni.
„Bez sedla?" Zvedl překvapeně obočí. „Aby jsi si něco neudělala," zadržoval smích.
„Neměj obavy," vyplázla jsem na Harryho jazyk.
Pobídla jsem Stormi, která zařehtala a vyklusala. Pobídla jsem ji ještě jednou a ona vyběhla. Harrymu se objevil široký úsměv na tváři a vydal se za mnou. Neznám to tu a tak jsem se nechala vést klisnou.
„Závod?" Zakřičel na mě Harry.
„Jasně," křikla jsem zpátky. Harry mě doběhl a běžel nyní vedle mě.
„Na konci lesní cesty je louka. Uprostřed louky je starý strom. Objedem ho dokola a zpátky na statek. Kdo dřív projede lesem, vyhrál," mluvil na mě.
„A vítěz?" Zastavila jsem Stormi.
„Vítěz si může vybrat svou cenu," šibalsky se usmál. Zastavil také vedle mě.
„Odpočet?" Nabídl. Přikývla jsem.
Stáli jsme vedle sebe. Koně hrabali kopyty hlínu.
„3.....2.....1..." Odpočítával Harry.
„Teď!" Vykřikla jsem.
Pobídli jsme koně a ti vyběhli. Tohle musím vyhrát. Hnala jsem se koni, co nejvíc to šlo. Harry se s Alexem dostali do vedení. Neustále se usmíval. Najednou jsme vyběhli z lesa a objevili se na louce. Uviděla jsem ten strom, který předtím zmiňoval.
„Pojď Stormi!" Křičela jsem. Stormi okamžitě přidala na rychlosti.
U stromu jsme se s Harrym málem srazili, ale naštěstí jsme se včas vyhnuli. Už jsme se blížili ke statku. Nechala jsem Harryho, aby byl metr přede mnou. Už jsem viděla cíl a tak jsem lehce nohama popohnala Storm a ta běžela, jak nejrychleji mohla. Harry už se hlasitě smál, ale 3 metry před cílem jsem ho předjela. Vítěz!
„Ano!" Vykřikla jsem. Tomu říkám adrenalin.
Harrymu hned úsměv opustil tvář. Ubrzdili jsme koně a seskočili z nich.
„Šikovná holka," usmála jsem se a poplácala Storm po hřbetě. Šla jsem s vítězným úsměvem k Harrymu.
„Blahopřeju. Na holku jezdíš fakt dobře," potřásl mi rukou. Začervenala jsem se.
„Tak?" Svěsil ruce.
„Naučíš mě střílet z luku," zatleskala jsem radostí.
„Rozmysli si to. Jakákoliv cena za vítězství," zamrkal.
„Lukostřelba," zamračila jsem se.
„Dobře tedy," vzal svého koně a odvedl ho do stáje.
„Pěkná jízda," křiknul Daniel ze střechy stodoly.
„Děkuji," začervenala jsem se znovu.
Vzala jsem za otěže Storm a odváděla ji také do stáje.
„Tak za 15 minut jsem tu," zamával Harry.
„Dobře," mávla jsem zpátky. Nemůžu se dočkat. A s mečem se chci ještě také naučit.

Tak doufám,že se vám závod líbil.Myslela jsem,že bude jedna kapitola,ale byla fakt dlouhá,tak jsem to rozdělila a mám další na zítra.Radost? :D děkuju holčinám za komenty.Hrozně potěšili.
Koment & Vote
Love ya oy ❤️

BraveKde žijí příběhy. Začni objevovat