36.Zlomená

358 49 3
                                    

Cítila jsem se tak prázdná a tak zlomená.Nic horšího už se mi stát nemůže.

,,Ron!Black je zraněný potřebuju pomoct!"volá zezdola Dan.Asi jsem to zakřikla.Setřela jsem mé uplakané oči a pomocí všech sil co mi zbyly jsem se zvedla a slezla dolů.

,,Co se stalo?"šeptla jsem.Cítila jsem se jako tělo bez duše.Jako já bez něho.

,,Vypadá to, že potkal dalšího predátora a porvali se."pak se na mě podíval.

,,Copak?"vykulil oči.

,,Potom, teď jde o Blacka."sklopila jsem pohled.Doběhli jsme do domu, no já spíš došla a postarali se o něj.Dan ho držel a já mu dezinfikovala rány a obvazovala.

,,Ty jsi jediný kdo mi zbyl."darovala jsem mu pusu na hlavičku.Olízl mě a začal usínat.Nechala jsem ho v mojí postely.

,,A co já?"zasmál se Dan.Normálně bych se usmála, ale teď to opravdu nešlo.

,,Viděl jsem Harryho."změnil téma.

,,Viděl jsi ho asi naposled nebo aspoň já."propukla jsem v hlasitý pláč.Nikdy jsem tak často neplakala jako dnes.Dan mě vzal do medvědího objetí.

,,On se vrátí."pošeptal mi do vlasů.

,,Doufám v to."Setřela jsem si slzy a snažila se, aby se žádné další neobjevily.

,,Co náš plán?Pořád to chceš podstoupit?"podrbal se na zátýlku.

,,Teď už nemám co ztratit."vyrovnaně jsem se postavila.

,,Zítra vyrazím."řekla jsem tvrdě a vyšla ven.Dan mi ještě něco říkal, ale já neposlouchala.Musela jsem řádně promyslet co a jak se bude zítra dít.
Sedla jsem si ven na cestu, která vedla do lesa.Začala jsem rít klackem do země plánek hradu a přemýšlela jsem kudy půjdu.Z přemýšlení mě vytrhl křik.
Mužský křik!


Čípak asi bude?:3
Pardon dnes krátký díl.Pište do komentu, kdo si myslíte, že to bude.
Koment & Votíky
With love oy❤️

BraveKde žijí příběhy. Začni objevovat