Pouhý smysl

602 41 22
                                    

Moje první verše..

První slova.

Jak zapomenout na něco,
co hlava nepustí,

jak zbavit se lsti
a smutku v srdci.

Ach bolí to bolí,
ztracená minulost,

jako příjemnost,
co jen tak nezmizí
a hladí duši.

Bolavé srdce,
střep ostrý,

řeže mou hruď
a nezastírá,

sen o smyslu života,
který mi hlavu motá.

Směr toho všeho chci znát,
více se naklonit ke smutku.

Skrze všechny překážky jít,
slzy šetřit,

city prohloubit,
duši potěšit.

Poezie v srdciKde žijí příběhy. Začni objevovat