Z pohledu Claire*
Nevím, co se stalo. Pamatuju si jen to, jak jsem procházela tou tenkou uličkou směrem k obchodu. Pak mi někdo přiložil mokrý kapesník k puse a od té doby už mám černo. Nic si nepamatuju. Když si na to vzpomenu, tak se mi udělá husí kůže po celém těle.
„Kde jsi byla?“ přiběhla vyděšeně Madison dolů, když uslyšela, že jsem doma.
„C-co?“ zmateně jsem se jí zeptala, protože jsem její otázku nevnímala.
„Kde si byla?!“ kroutila hlavou a ruce vyhodila do vzduchu. Nevím, jestli ji to mám říct, ale radši ne.
„No..přespala jsem u svojí spolužačky“ položila jsem tašku na stůl před sebou a dělala jsem, jako by nic. V ten moment mě vážně nic lepšího nenapadlo.
„A to si nemohla domů ani donést to jídlo nebo se ozvat, že už nedorazíš? Měla jsem strach“ sklonila hlavu dolů a vydechla.
„Promiň, měla jsem zavolat aspoň, ale úplně mi to vypadlo z hlavy“ udělala jsem dva kroky k ní a dala jsem jí ruce kolem zad. Přitiskla jsem si jí k sobě a bradu jsem si opřela o její hlavu.
„V pohodě“ oddychla si a šla zpátky nahoru.
V pohodě, sežrala mi to. Nechci ji lhát, ale kdybych jí řekla, že mě přepadli, a že jsem byla na noc doma u mafiána, asi by se zbláznila. Sundala jsem si boty a šla jsem nahoru do pokoje. Pořád jsem z toho všeho zmatená. Včerejšek byl zvláštní. Nemyslím teď ten „únos“, myslím tu noc a ráno. Vím, že sem říkala, že je namyšlený egoista, ale je na něm něco zvláštního. Něco, co jsem poznala až teď. Ze skříně jsem si vytáhla čisté tričko a tepláky. Potřebuju nutně vanu, vydechnout a odpočinout si.
Zamkla jsem se v koupelně a dala jsem špunt do vany. Pustila jsem proud horké vody a přidala jsem tam trochu bublinek. Pomalu jsem ze sebe vyslékla oblečení a sepla jsem si vlasy do culíku, abych si je nenamočila. Když už byla vana po okraje plná, tak jsem vodu zastavila a lehla jsem si do ní. Bylo to příjemné, na nohách se mi udělala husí kůže, když jsem vlezla do té horké vody. Hlavu jsem si opřela o kraj vany a zavřela jsem oči. Potřebuju na chvilku vypnout, nereagovat a relaxovat.
Z pohledu Justina*
„Co se děje Bieber?“ ozval se James do telefonu.
„Už je doma“ ujistil jsem ho, že jsem to zvládl a zaparkoval jsem auto před domem.
„Skvěle, co si jí nakukal?“ zasmál se.
„Že jsem jí našel kousek od domu válet se na trávníku a skočila na to“ vystoupil jsem auta a šel jsem ke dveřím. „Jen tak dál, dostaň se k ní co nejblíž, jak jen budeš moct a všechno to klapne“ zavěsil a já jsem v sobě ucítil zvláštní pocit. Pocit úspěchu.
Povedlo se to, ale je to teprve na úplném začátku. Musím se k ní dostat blíž, musím zjistit její slabiny a využít toho. Klíčema jsem odemkl dveře a vešel jsem dovnitř. Bylo mi skvěle, ale pořád jsem byl nasraný na Jamese za ten včerejšek. Měl jsem si ho užít, a ne starat se o nějakou dceru posraných mafiánů, kteří zabili mé rodiče. Šel jsem do kuchyně, Thomas tam pořád seděl u barového stolku a dojídal poslední kousek lívance.
„Tak Bieber, teď mi řekni celý plán, jak ji chceš dostat, protože jí jen tak lehce nezískáš“ podíval se na mě a já jsem si sedl na barovou židličku přímo naproti němu. Spojil jsem ruce a opřel jsem si je o stůl.
„Mluvil si s ní sotva hodinu, tak jak to můžeš vědět? Jsem Bieber, dostanu každou, na kterou si ukážu“ namyšleně jsem vyprskl a naklonil jsem hlavu na bok, abych se trochu protáhl.
„Ona není každá, …je jiná“ vůbec nechápu, co se mi tu snaží říct. Ani jeden z nás jí nezná, a on dělá, jako by ji znal od mala.
„Máš speciální čich nebo co?“ zasmál jsem se.
„Myslím to vážně, s ní to budeš mít těžké“ zvedl se ze židle a šel odnést na linku prázdný talíř.
„Klidně se s tebou vsadím o flašku vodky, že mě do konce tohoto týdne políbí sama od sebe“ navrhl jsem mu, protože nesnáším, když mě někdo podceňuje.
„To bych dokázal i já, kdybych chtěl“ ironicky se zasmál a položil ten talíř do dřezu.
„Tak na co kurva celou dobu narážíš?!“ zmateně jsem se ho zeptal a nahlas jsem vydechl.
„Na to, že to budeš mít těžké, nic víc. A dej si pozor, aby to byla celou dobu jen předstíraná láska, jinak se všechno posere“ dodal a šel po schodech směrem ke svému pokoji. Já jsem zůstal sedět na židli a přemýšlel jsem. Co tím kurva myslel? Dej si pozor, aby to celou dobu byla jen předstíraná láska?! Jestli tím narážel na to, co si teď myslím, tak je těžce v omylu. Ale na druhou stranu má pravdu, musím si dávat pozor. Ale nebojím se toho, co dělám, protože to nedělám poprvé, takže to půjde snadně, jako vždycky, teda aspoň doufám.
Z pohledu Claire*
Myslela jsem si, že aspoň na malou chvíli vypnu, ale ne. I když jsem měla zavřené oči a pomalu jsem usínala, pořád jsem musela myslet na Biebera. Z jedné části ho nenávidím, ale z té druhé..žádná druhá vlastně není. Chvilkama ho vidím jako normálního kluka, který se baví s normálníma holkama, ale pak vidím kluka, kterého baví jen drogy, alkohol a děvky. Voda, ve které jsem ležela, rychle chladla, tak jsem vytáhla špunt a stoupla jsem si. Do ruky jsem si vzala bavlněný ručník, který jsem měla položený vedle vany a obmotala jsem si ho kolem těla. Mezitím, co se voda vypouštěla, tak jsem si stoupla před velké zrcadlo, pod kterým bylo umyvadlo.
Vodou jsem si kompletně smyla z obličeje make-up. Udělala jsem dva kroky ke dveřím, otočila jsem klíčem a otevřela jsem je. Na druhou stranu je dobré, když rodiče nejsou doma. Můžete si dělat cokoliv chcete. Pustila jsem si písničky co nejvíc nahlas to šlo a převlékla jsem se. Rozpustila jsem si vlasy z culíku a hřebenem jsem si je pročesala.
„Zeslab si to, volám si s Cece a nic neslyším!“ vtrhla Madison do mého pokoje a v pravé ruce držela mobil. Vypadala dost naštvaně, tak jsem radši neprotestovala a zeslabila jsem to. Madison je chvilkama dost nepříčetná. Snadno se nechá vyprovokovat, ale toho já rozhodně nechci zneužívat. Vždycky jsem já ta první, která ustoupí. Když zavřela dveře, tak jsem se svalila na postel a rukama jsem si protřela oči. Nahlas jsem vydechla a před očima se mi objevily hnědé oči, Justinovy. Sakra co to se mnou je?! Místo toho, abych nesmyslně myslela na Biebera sem si do ruk vzala mobil a začala jsem na něm projíždět všechny různé aplikace, které v něm mám. No, k ničemu to nepomohlo.
dost slabší část, podle mě, tak se omlouvám předem:/ ono je celkem naprd, když píšete pomalu dvě hodiny slohovku do češtiny a pak píšete story, docela mě totiž z toho všeho bolí hlava.. příští část bude lepší, slibuju:3 jinak děkuju za komentáře, vážně to potěší!:) další část přidám co nejdříve to půjde, snad nejpozději do neděle:) jinak jako obvykle - davejte LIKE, pište komentáře <3 ;D:)
