Po týdnu volna zase škola. Popravdě se netěším, protože už teď vím, že mě čeká horda testů a úkolů, nad kterýma prosedím několik hodin. Ale na druhou stranu budu zase ve společnosti, mezi kamarády a hlavně s Justinem. Posadila jsem se na postel a ospale jsem si protřela oči. Rozhlédla jsem se po místnosti a opatrně jsem vstala. Mezitím, co jsem přecházela z pokoje do koupelny, jsem se protáhla a zívla nahlas přes celou místnost.
Stoupla jsem si před zrcadlo a spustila jsem malý proud vlažné vody, kterým jsem si propláchla obličej. Z šuplíku jsem si vytáhla všechnu svou kosmetiku a rychle jsem se nalíčila. Make-up, trochu pudru, černá tenká linka na horní víčka, řasenka a tužka. Všechno jsem to doladila jemně růžovým leskem na rty. Perfektní. V moment, když jsem začala schovávat všechnu svou kosmetiku, jsem ucítila něčí ruce na mých bocích. Prudce jsem sebou cukla a zvedla jsem hlavu. Podívala jsem se do zrcadla a uviděla jsem ho. Justin.
„Dobré ráno“ zašeptal mi těsně u ucha.
„J-jak ses tady dostal?!“ zakoktala jsem nervózně.
„Otevřené okno“ uchechtl se a přitiskl rty na můj holý krk. Začal ho zasypávat malými polibky, které se po chvíli změnili na dravější a větší.
„Musíme do školy“ řekla jsem potichu a od slasti jsem přivřela oči.
„Máme čas“ zašeptal mezi polibky a já se uvolnila. Naklonila jsem hlavu na pravou stranu, aby měl lepší přístup. Jeho prsty se zabořily do mých boků a já jen potichu vydechla.
Nečekala jsem ani chvilinku a otočila jsem se čelem k němu. Ruce jsem si instinktivně obmotala kolem jeho krku a přitiskla jsem si jeho hruď k té mé. Pomalými kroky jsme se přesunuli až k vaně, na kterou jsem se posadila. Obmotala jsem si nohy kolem jeho pasu a pocítila jsem jeho ruce pod mým tričkem. „Počkej“ chytila jsem jeho ruce a zastavila jsem ho.
„Tak moc tě chci“ ztěžka vydechl a podíval se mi do očí.
„Já vím, ale ještě ne..“ sklonila jsem pohled dolů a svěsila jsem z něho nohy. Z ničeho nic mi chytil bradu mezi prsty a sklonil se ke mně.
„Proč jsi smutná?“ zeptal se mě a mlčky sledoval mou tvář.
„Protože ti nemůžu dopřát to, co chceš, ale já to ještě nedokážu..ne potom všem, co se stalo před pár týdny“ nedokázala jsem se mu podívat do očí. Tak moc bych chtěla cítit, jak se dotýká každého kousíčku mého těla, ale nemůžu. Ještě to nezvládnu.
„Claire, já to chápu. Nechci tě do ničeho nutit já prostě jen“ než stihl cokoliv říct, tak jsem mu do toho skočila.
„Měli by jsme jít“ zahryzla jsem se do líčka a v ten okamžik mnou projela lehká bolest. Zvedla jsem se z vany a rychlým krokem jsem přešla do pokoje. Ani jsem neřešila, co dělá Justin, ale z toho ticha mi došlo, že stojí na jednom místě a sleduje mě. Rychle jsem se převlékla a vyrazili jsme. Celou dobu jsme v autě byli oba dva ticho. Justin si nervózně poklepával rukou a já hleděla do prázdna. Nevěděla jsem, co říct, a očividně ani on.
„Zajedeme odpoledne někam?“ přerušil to ticho a já mykla hlavou směrem k němu.
„Kam bys chtěl jet?“ nadzvedla jsem obočí a pozorně jsem sledovala každý centimetr jeho dokonalého obličeje. Všechny rysy, každičkou část úplně dopodrobna.
„Někam se projet, mohla by si přespat u mě“ věnoval mi na pár sekund pohled, přičemž nadzvedl oba koutky úst.
„Fajn, po škole se domluvím s mámou“ otočila jsem hlavu zpátky a nahlas jsem polkla. Zbytek cesty jsme zůstali zase ticho. Všimla jsem si, že se na mě Justin párkrát podíval, ale pohled jsem mu ani jednou neopětovala. Nevím, jestli jsem byla moc lenivá nebo jsem prostě byla zaražená, že sem se nedokázala otočit. Když zaparkoval na jeho obvyklém místě, oba jsme beze slova vystoupili z auta. Justin si obmotal ruku kolem mého pasu a já se k němu natiskla. Všichni na nás zírali, především na mě, ale co se dalo čekat. Z obrovského hluku se stalo najednou nepříjemné ticho, které rušilo akorát klepání mých podpatků.
