Na začátek bych chtěla něco říct :) mnoho z Vás psalo, že mu to rychle odpustila, tak bych to chtěla troch ujasnit. Ten den, kdy se Justin vrátil, jsem protáhla do více částí :) i v téhle části bude pořád TEN den, kdy se Justin vrátil :) a vlastně neměla mu ani co odpouštět, to ona ho opustila, to ona odjela od místa, kde ho Parker postřelil :) a taky Justin se jí ani nemohl ozvat, protože by to ihned zjistil Parker a měli by znovu problémy :D a ohledně Jamese? I na toho ještě dojde, ale dejte tomu chvíli čas :) příjemné čtení :)
Z pohledu Justina*
Claire spokojeně usnula v mém náručí a já si ji celou tu dobu prohlížel. Každou část její tváře jsem pozoroval tak dokonale, jako kdybych ji už neznal nazpaměť. Její husté řasy zvýrazňovaly její oči, kterými párkrát mykla, a z jejích úst se draly spokojené výdechy. Pořád tomu nemůžu uvěřit. Po roce znovu leží v mém náručí, jsme tu jenom my dva, nikdo jiný. Všechno může být tak, jako předtím.
Můžeme začít od začátku a úplně někde jinde. Jediné, o co mi jde, je ji udělat šťastnou. Na ničem jiném mi nezáleží, protože potom, co si prožila, si to zrovna ona zaslouží nejvíce. Všechno to peklo, bolest, ztrátu a výhružky, které si kvůli mně vytrpěla, se na ni dostatečně podepsaly. Ale je silná, a proto všechno zvládá s nadhledem. Pramínky jejich vlasů jsem si opatrně namotával na své prsty a hrál si s nimi. I když spala, tak se jí na tváři pohrával jemný úsměv.
Z ničeho nic se zdola ozvaly nějaké rány. Nevěděl jsem, co se děje, tak jsem vstal opatrně z postele a rychle jsem si nasadil boxerky, které byly pohozené někde na druhém konci pokoje. Vyšel jsem ven potichu, abych nevzbudil Claire, a rychle jsem seběhl schody do přízemí, ze kterého se ozývaly divné zvuky. Když jsem došel dolů, tak můj zrak padl na Thomase, který ležel na zemi s flaškou v ruce a smál se.
„Přijdu po roce, a ty se hned ožereš“ sklonil jsem se k němu a zasmál jsem se. Chtěl jsem mu pomoct, ale v okamžiku, kdy jsem na něho šáhl, sebou cukl.
„Nešahej na mě“ vyprskl a odhodil prázdnou flašku whisky.
„Měl by ses jít vyspat nebo si dát aspoň studenou sprchu, podívej se na sebe“ pohodil jsem rukama a pokýval jsem hlavou.
„Já se mám podívat na sebe?!“ řekl opilecky a nadzvedl obočí.
„To ty si ten, který se o Claire celý rok nezajímal a sral na ní jako na kus papíru“ jakmile to dořekl, začal blít na podlahu vedle něj. Bylo mi z toho špatně, ale ohnul jsem se k němu a pomohl jsem mu vstát. Na moje překvapení znovu vytrhl ruku z té mé.
„Kurva nešahej na mě!“ zakřičel nahlas. Pořád z něj mluvil alkohol.
„Můžeš mi k sakru říct, co jsem ti udělal?!“ vyprskl jsem po něm tentokrát já.
„Nechal si ji rok čekat! To já se o ní celý rok zajímal a pomáhal ji! Jak dlouho jsi tady? Dvě hodiny? Za tu dobu ses s ní stihl vyspat, ale řekla ti něco víc o tom, co se za ten rok stalo?!“ na to, že před chvíli zvracel, mluvil dost zřetelně.
„Nemohl jsem se jen tak objevit, chápeš to?! Vůbec nevíš, jak to bylo!“ zvýšil jsem hlas a odstoupil jsem krok dozadu.
„Takže ti to neřekla“ řekl a zasmál se.
„O čem mluvíš?!“ svráštil jsem čelo a přimhouřil oči.
„Že jsi kurva naivní. Myslíš si, že se za ten rok nic nezměnilo?!“ znovu se zasmál a doplazil se ke gauči. Vůbec jsem ho nepoznával. Nebyl to ten přátelský Thomas, kterého jsem znal. Možná z něho mluví alkohol, možná ne, sám nevím.
