„Řekl jsi, že tu se mnou budeš navždy!“ křičela jsem na celé okolí, když jsme zrovna stáli uprostřed cesty.
„Já vím, ale .. nemůžu“ sklonil hlavu a nevěnoval mi ani jeden pohled, který by byl pro mě tak moc drahocenný.
„Proč?“ řekla jsem se slzami v očích.
„Protože to tak bude lepší“ zvedl hlavu a jeho hnědé oči se vryly do těch mých.
„Lepší?“ ironicky jsem se zasmála a on přikývl.
„Nic nebude lepší“ povzdychla jsem si a prstama jsem si utřela slzy, které pomalu ztékaly po mých líčkách.
„Bude, věř mi“ řekl potichu a zakousl se do líčka.
„Nechoď“ zašeptala jsem. Místo toho, aby odpověděl, tak se ke mně přiblížil dostatečně blízko, aby mi přitiskl rty na mé a něžně mě políbil. Nestihla jsem mu ani proplést ruce kolem krku, a už se ode mě odtrhl.
„Miluju tě, a vždycky budu“ řekl poklesle a otočil se ke mně zády. Pomalými kroky se ode mě vzdaloval. Odcházel.
„Vstávej“ několik polibků zasypalo mou tvář a v uších mi zněl ten dokonalý hlas. Pomalu jsem otevřela oči a uviděla jsem ho vedle sebe. Podívala jsem se na něj a byla jsem šťastná za to, že to, co se mi zdálo, bylo jen sen. Připadalo mi to tak reálné. „C-co tu děláš?“ rozespale jsem zakoktala a sledovala jsem jeho úsměv. Ležel vedle mě na posteli a rukou mě hladil na líčku a po vlasech. „Noo, je sobota, nudil jsem se a ty jsi měla jsi pootevřené dveře od balkónu“ obmotal mi ruce kolem pasu a přitisknul si mě k sobě. „A kromě toho je to dneska přesně měsíc od toho, co jsme spolu“ jeho hnědé oči začaly zářit a on mě v ten moment políbil na rty. „Nezapomněl jsi“ uškrnula jsem se a propletla jsem si s ním navzájem ruku.
„Na takové věci nezapomínám“ přesunul ruku na můj zadek a pevně mi ho stiskl. „A ještě jedna věc“ zastavil se předtím, než mě chtěl znovu políbit. „Promiň mi za včerejšek“ vydechl a já jsem přikývla jako náznak, že to beru. Znovu přitiskl rty na ty mé. Rukou jsem přejela po jeho hrudi a pak jsem zamířila rovnou pod jeho bílé tričko. Tak, jako vždycky, se jeho hruď při mém dotyku napnula. Zasmála jsem se mu na rtech a on využil situace a spojil jazyk s tím mým. Okamžitě jsme začali soupeřit o převahu a Justin mě převalil tak, abych ležela pod ním. Jednou rukou mě hladil po bocích a druhou se podepíral o postel, aby mě nezalehl.
Jeho doteky způsobili na mé kůži husinu. Rukama jsem pomalu vjela do hnědých vlasů a jemně jsem ho zatahala za konečky. Zastonal a já jsem rukama chytila lem jeho riflí. Měla jsem v plánu je posunout dolů, ale zarazila jsem se v okamžiku, kdy se rozletěly dveře od mého pokoje. „Claaaaaire!“ zakřičela se smíchem Madison, a když nás uviděla, tak znervózněla a její úsměv mírně poklesl. Justin ze mě bleskově slezl a já jsem se narovnala. „Ehm, pardon, nechtěla jsem vás vyrušit“ zakroutila hlavou a rychle za sebou zavřela dveře. „To bylo-“ chtěla jsem něco říct, ale Justin mě doplnil. „Trapné“ zasmál se a prohrábl si vlasy.
„Co kdyby tu vletěla o 5 minut později?“ zčervenala jsem a přehodila jsem si vlasy na pravou stranu. „Počkej, ty si měla v plánu něco víc, než jen…“ přimhouřil oči a oblízl si spodní ret. „Já .. nevím“ zmateně jsem se rozhlédla kolem a vstala jsem z postele. Otevřela jsem skříň a začala jsem v ní hledat nejlepší oblečení pro dnešní den. Prohrabovala jsem se mezi několika věcma a z ničeho nic se mi obmotaly ruky Justina kolem mého břicha. Jemně jsem ucukla, protože jsem se lekla, ale on si mě k sobě přitáhl blíž a opřel si bradu o mé rameno. „Moje tepláky“ kývl hlavou na složené šedé tepláky v pravém rohu a skrčil obočí „a moje mikina, tričko a další mikina“ přiblížil hlavu blíž k té moji a já jsem se zasmála.
