Rychle jsem vstal z postele, seběhl jsem schody a utíkal jsem do kuchyně. Modlil jsem se za to, aby tam Claire stála a spokojeně vařila, ale marně. Na pánvičce se pálilo těsto na palačinky a Claire nikde. Okamžitě jsem vytáhl mobil z kapsy, vytočil jsem Thomasovo číslo a podíval jsem se po domě, kdyby náhodou byla někde jinde. „Čau bro, potřebuješ něco?“ řekl rozespale, nejspíš jsem ho vzbudil, ale to mi bylo úplně u prdele. „Unesl Claire!“ zakřičel jsem přes celý dům. „Kdo?“ řekl překvapeně. „George. Za 10 minut sem doma, nikam nechoď, musíme vymyslet plán jak jí od toho zmrda dostat“ dořekl jsem a vypnul jsem ten hovor. Založil jsem mobil zpátky do kapsy, zavřel jsem za sebou dveře od domu a šel jsem ke svému autu. Ještě nikdy jsem neměl takový strach, jako teď. Moje tělo pohltil nepříjemný pocit. Vůbec nevím, co s ní má George v plánu. Ale je to George, a z toho svědčí, že nic dobrého. Mezitím, co jsem projížděl mezi uličkami Stratfordu, jsem si z kapsy vytáhl krabičku cigaret. Vytáhl jsem si jednu cigaretu a strčil jsem si ji mezi rty. Z kapsy mé kožené bundy jsem vytáhl stříbrný zapalovač a zapálil jsem si ji. Pořádně jsem potáhl, potřeboval jsem se aspoň trochu zbavit toho stresu, který zrovna ve mně panoval. Nepomohlo to. Během pěti minut jsem jí dokouřil a vytáhl jsem si další. Hlavou se mi honily nejhorší představy ohledně toho, kde je teď Claire a George. Jestli na ní šáhne, zabiju ho. Ten zmrd si nic jiného, než smrt nezaslouží. Se mnou si začínat neměl. Od zlosti jsem pevně svíral volant v dlaních, celé mě tělo bylo z toho vzteku a nervozity napnuté.
Zaparkoval jsem auto před domem a šel jsem co nejrychleji dovnitř. Třísknul jsem s dveřma, vyběhl jsem schody a zamířil jsem rovnou do pokoje Thomase. Zaregistroval mě, když jsem stál mezi dveřmi. Když uviděl můj zničený pohled, vstal z postele a šel k jeho počítači. To se mi na něm líbilo, na nic se neptal a šel rovnou věci. Přesně věděl, co má dělat, a to je v takových situacích hodně důležité. „Mám plán“ na sekundu se na mě otočil a pak zase zamířil pohled na obrazovku. „Mluv“ došel jsem k jeho počítači, naklonil jsem se k němu a sledoval jsem, co dělá. „Pamatuješ si, jak jsme kdysi vyhledávaly různé gangy pomocí jejich telefonních čísel?“ zeptal se mě a já jsem přikývl. Moc dobře jsem věděl, kam tímhle míří. „George není moc chytrý, jeho číslo je veřejné, takže během dvou minut zjistím, kde zrovna jsou“ bez jakékoliv odpovědi jsem znova přikývl. Zadal tam číslo George a pár sekund na to se na jeho obrazovce zobrazila mapa s červeným kolečkem. „Bingo, farma na kraji Stratfordu, je asi 10 let opuštěná podle toho co vím“ šibalsky se na mě usmál a já jsem se rozutíkal z jeho pokoje, ale on mě chytil za ruku a zastavil. „Kam si myslíš, že jdeš?!“ vyprskl po mně. „Unesl moji holku, tak kam asi?! Že by do baru na drink?!“ řekl jsem ironicky. „Nemáme plán! Nemůžeš tam jen tak vtrhnout a odnést si ji! George počítá s tím, že je budeš hledat, teď nejspíš čeká na to, až tam přijedeš, aby tě mohl zabít!“ pustil mě a zakroutil hlavou. Má pravdu, ale nechci tu jen tak sedět a vymýšlet plán. Chci jednat, hned. „Zavolám Mikovi, ten nám s tím pomůže, ty mezitím zajdeš dolů pro zbraně a já se pokusím vymyslet něco smysluplného, co nás nepožene k smrti“ jakmile to dořekl, jsem se vydal rychlým krokem do sklepa. Sbalil jsem do tašky několik pistolí a nábojů. Ten zmrd dneska zemře! Panoval mnou obrovský vztek. Se všemi těmi zbraněmi jsem házel do tašky jako by to byly nepotřebné věci, neměl jsem na nic náladu.
Když jsem se vrátil nahoru za Thomasem, byl už v jeho pokoji Mike. Podal jsem si s ním ruku a pozdravil ho. Mike s námi kdysi spolupracoval, ale nakonec se rozhodl osamostatnit se. „Rád tě znovu vidím“ usmál se, ale mě do úsměvu zrovna nebylo. „Já tebe taky, i když bych tě viděl radši za jiných okolností“ řekl jsem sklesle a posadil jsem se do křesla. Thomas seděl na židli u počítače a Mike seděl na kraji postele Thomase. „Fajn, takže už máte plán?“ podíval se na nás Mike a Thomas přikývl. „Já odlákám pozornost George, Justin zachrání Claire a ty budeš čekat v autě. Až jí Justin zachrání, tak poběžíme k autu, musíš být nachystaný a jakmile nasedneme tak musíš co nejrychleji vyjet“ Mike přikývl na souhlas, ale já s tím ani trochu nesouhlasím. „Mám lepší plán“ řekl jsem hrubším hlasem a odkašlal jsem si. „Mluv“ řekl Thomas a oba na mě zaměřili pohled. „Mike bude v autě, přesně jak si řekl, akorát my dva si prohodíme role. Ty vezmeš Claire do auta a já zabiju George“ jen co jsem to dořekl, na mě Thomas doslova vyvalil oči, jako bych měl na krku pět hlav. „Zbláznil ses?“ zmateně zakýval hlavou. „Ne, už mám dost těch sraček, které dělá. Zabiju ho“ řekl jsem a na tváři mi zůstal chladný a vážný výraz. „Jak myslíš, ale nerad bych odjížděl z té akce jen s Thomasem, víš co je George zač“ promluvil Mike. Má pravdu, ale aspoň se o to pokusím. „Zvládnu to, jsem přece Bieber“ zasmál jsem se, abych zlepšil atmosféru, která mezi námi panovala. Nevěděl jsem, jestli tenhle plán stoprocentně vyjde, ale aspoň se o to pokusím. „Fajn, tak jedeme?“ prohlásil Mike, přikývli jsme a vstali. Tohle bude těžké.
