Já a můj vlk

Část 28 - Přicházejí

Po pár hodinách zastavujeme na okraji lesa. Prohlížím si les a zjišťuju, že tenhle je od pohledu ještě mnohem víc temný než ten v Mystic Falls. Hrůzou mi stávají chloupky na ruce. Ruce si založím k sobě a snažím se zahřát.

,,Je ti zima? Můžu když tak vyndat deku nebo..."

,,To je dobrý." snažím se usmát, ale zřejmě to spíš vypadá jako bych byla nevděčná.

Od posledního rozhovoru s ním jsme neprohodili ani jediné slovo.

Jdeme směrem nahoru do hluboké části lesa a já si až teď uvědomuju, že ať Oliver skrývá cokoliv v tomhle lese je jediný koho tu mám. Chytám se ho za ruku a on můj stisk oplatí. Pro tuhle chvíli mi je fuk kým doopravdy je. Pro mě je to stále Oliver, má rodina a můj jediný skutečný přítel. Naslouchá mi a poslouchá co mám na srdci.

Stoupáme do strmého kopce a já se snažím zachytávat stromů. Oliver mi pomáhá. Pro něho to je hračka je zvyklý se v lesích pohybovat, kdybych tak to samé já mohla říct o sobě. Začíná se stmívat a mě přepadává vlna různých emocí a v hlavě mám spousty nezodpovězených otázek.

Najednou mě Oliver chytne za ruku a strhne si mě k sobě. Nevyznám se v něm. Rozhlíží se kolem a teprve až se ujistí, že nikdo nikde není začne mluvit.

,,Felicity. Chci jen říct, že ať to dopadne jakkoliv, budu tě bránit tělem i duší, i kdyby to znamenalo zabít své staré přátele." opře se čelem o to mé a nepřestáváme si hledět do očí.

Jeho slova mě už nepřekvapujou. Cítí ke mně to stejné co já k němu a oba to víme.

Smutně se pousměju a pohladím ho po tváři.

,,Jestli zemřeme tak spolu."

Vtiskne mi dlouhý polibek a ani jeden nechce učinit krok vpřed.

Stojíme mezi lesy a horami.

Je tu zima a tentokrát nechám Olivera aby mě sevřel v náručí.

Čekáme na jejich příchod. Poznají nevítanou návštěvu a přijdou sami. Takhle mi to alespoň Oliver vysvětlil.

Představa smečky kolem nás je celkem drsná. Stačí jedna malá chyba a skončíme mrtví.

Je černočerná tma a skoro nic není vidět.

Když zaslechnu vytí je mi naprosto jasné, že vlci už vědí o naší přítomnosti.

,,Přicházejí." Zaslechnu Oliverova tichá slova a otvírám ústa.

Nic z nich však nevyjde.

Já vím, jsem mrcha a napínám vás. :D