Já a můj vlk

Epilog

O TŘI TÝDNÝ POZDĚJI

Oliver vstává a já mám už zbalené věci. Odcházíme z tábora. Všem těm lidem kteří pro mě a Olivera nasadili život bych si přála poděkovat, škoda jen že to nejde. Ra's al ghul neví o Oliverovi, ale ví, že stále žiju já. Půjde po mně, ale skryjeme se. A Oliver mi slíbil, že už žádné lži mezi námi, a doopravdový život. Jasně, budeme muset být neustále ve střehu a někdy se i skrývat, ale teď když jedeme daleko odtud máme alespoň nějakou šanci na život. Dělá mě to šťastnou.

Vlastní byt, vlastní život a možná že jednou...no proč myslet na jednou, vždyť žijeme přítomností. Loučím se se všemi v táboře. Nečekala bych že mě budou mít rádi, ale jsme vážně všichni rodina. Jako vždy říkám, vážně divný svět. Nasedáme do auta, které nám nechal obstarat Daniel a vyjíždíme pryč. Daniel vážně není špatný člověk. Ukázal se i v dobrém světle. Přistihnu Olivera jak se usmívá. ,,Co?" optám se s širokým úsměvem. ,,Nic, jen jsem šťastný."

The End

MOC MOC MOC Děkuju vám všem! :3 Byli jste opora a pomohli jste rozvíjet se dál tomuhle příběhu. :3 Za což neskutečně díky :* Velké díky patří všem. Hlavně @VeronikaMalik. Která od začátku podporuje ať zkrátka píšu cokoliv a věří mi což je víc než si zasloužím, mám tě ráda :') doufám, že jednou si dáme dámskou jízdu :D Jen počkej až mi bude 18 to pak pojedu směr Slovensko a stavím se :D :3 Další jsou i Dan, Majka nebo Teress :3 Prostě vám všem!! 1.3K čtenářů :') To jsem nečekala, vzhledem k tomu, že málo koho baví příběhy o vlcích a tak. :)
Comm a vote prosím :3 A kdo četl příběh OBLIVION tak dnes nebo zítra odstartuji 2 díl! :*