Já a můj vlk

Část 19 - Nejsi člověk

,,Felicity vzbuď se! Sakra." zaslechnu Olivera a prudce otvírám oči. Otočím se na Olivera.

Je šokovaný, ale jeho pohled prozrazuje něco víc. Obdiv.

,,Olivere?"

,,Copak to nevidíš? Předtím to bylo patrné a malé ale teď...zavři oči." přikáže.

Poslušně a nedočkavě je zavírám. Mám v Oliverovy naprostou důvěru.

,,Představ si v duchu svoji auru každý kousek tvého těla. Soustřeď se."

Pokouším se o to.

,,Otevři oči."

Otvírám oči. Vyděšená a uchvácená je slabé slovo. Tohle je síla. Bloudím očima po mé auře, která se odráží od mého těla. SIlná ohnivá aura mě celou pohlcuje. Nebolí to.

,,Olivere to je..." nemám slov.

,,Krásný..." podívá se mi do očí. Je mi jasné, že to bude mít velké ale a mám pravdu.

,,Ale taky nebezpečné." dodá.

Má pravdu. Na jednu stranu si říkám jak tohle může ublížit. Jenže může. Vidím to Oliverovi na očích. Taková budu. Nebezpečná. Aura dozářila. Sklesle položím dlaně na stehna. Nikdy nebudu mít šanci na normální život. Ani on...tvrdí, že žádný neměl. No, ale někdy přemýšlím jestli mi nelže. Ta aura není zázrak. Je to zlo. Pouho pouhé zlo. Důležité, abych si to pro jednou zafixovala do hlavy. Pohledem už ani nezavadím o Olivera, lehám si. Můj život se od základu změnil. Nikdy by mě nenapadlo, že se snížím na život v jeskyni a denní tréninky. Nemyslím nic ve smyslu, že je to zlé, jen jiné.

,,Promiň, že se chovám někdy hrubě a zkrátka jako idiot, ale..."

,,jinak to nejde," zopakuju tu známou verzi jeho věty.

,,já vím." dodávám mrzutě, zakrývám se dekou a usínám.

Nebaví mě sledovat moji změnu. Cítím se fyzicky i duševně unaveně a zničeně. Lžu sama sobě, že mi je fajn...i Oliverovi. Upřímně mám všeho dost a představa, že tohle budu muset dělat po zbytek života mě ničí. Je to krutý. Mohl to být kdokoliv já se o to neprosila. Být "zázrak". Krutá realita i když by bylo lepší možná říct, že hodně špatný vtip. Není zas tak hrozná připomínka strávit svůj život s Oliverem, nebo možná spíš dát mu svůj život. Vlastně mu ho dávám...má ho. Každý můj den už patří jenom jemu. Neviním ho za to. Stejně nic v mém životě nemělo směr. Teď ho má. Pokusit se nikoho nezabít.

Pokusit se nikoho nezabít s tou touhou bude jen přece těžké. Každá buňka v těle řve ať ublížím, ať zabiju...Zatím to statečně ovládám a dusím v sobě. Trvá to hodiny a dny a týdny. Těžko uvěřitelné.

Sobota.

Ani trochu se nesoustředím a dnešní výcvik vypadá ve stylu mého úplně prvního dne. Oliver mě neostále okřikuje a já toho mám tak akorát dost. Mám vztek. Na nic nemám náladu a dokonce ani na Olivera. Začíná se projevovat ve špatném světle, tedy ego mu rozhodně nechybí.

,,Olivere!" zařvu když se mnou už po několikáté hází na zem.

,,Mám toho dost.!" zařvu a z očí mi vytrysknou slzy. Otočím hlavu na druhou stranu aby neviděl mé slzy. Pozdě. Stejně je zahlédl.

,,Nebudu poslouchat tvé špatné nálady. Musíš se smířit s tím, že nebudu dokonalý bojovník. Nikdy nebudu podle tvých představ, pochop to! Jsem jen člověk!"

Nemohla jsem uvěřit jeho odpovědi.

,,Nejsi člověk!" zařval vztekle a já se otřásla.

Nepoznávám ho a trochu se i bojím.

,,Jsi kitsune. Jsi nebezpečná a jsi vrah.!"

Nechci slyšet nic co říká a přesto ho musím poslouchat. Každé slovo bolí dohromady víc než ta bolest která mě ovládá v mém těle. Z posledních sil vstávám a otáčím se přímo k němu. Nestydím se za své slzy.

,,Máš pravdu. Nikoho jsem nezabila a nejspíš jednou zabiju. Ale můžu ti slíbit, že ten první budeš ty...debile." dostanu ze sebe a otáčím se na patě. Rozbíhám se pryč.

Cítím jak mě pohlcuje silná energie a klesám k zemi. Naštvat se asi nebyl zrovna dobrý nápad. Hodím sebou prudce o zem a mou hlavou projde nesnesitelná bolest. Otáčím se a stojím na všech čtyřech. Nehty zarývám do jehličí a víčka mám přivřená k sobě. Zuby tisknu pevně u sebe a z hrdla se mi ozývá výkřik. Je to jako křeč. Slyším praskání a tlukot vlastního srdce. Takhle to trvá několik minut a pak si už jen pamatuju jeho hlas. Zavírám oči a padám do tmy.

Wow, wow a znova wow :3 :D Skoro 500 čtenářů :') děláte mi radost.

166 místo v kategorii: Náhodně. Jak můžete pomoct abych se posunula ještě na lepší místo? Případnýma komentama, přidáním do knihovny, vote a follow na profilu :) Tím mě posunujete na lepší příčky. Děkuju všem.