HP - Dramione // CZ ✔

31. Půjdete s námi?

// Krátká část.
 Poslechla jsem vaše názory a rozhodla jsem se je všechny nějak zkombinovat. No, však sami uvidíte v následujících dílech. ;) Snad se vám to bude líbit. (Nejdřív pomsta, potom prázdniny :P )

Hermiona

Když mě na očních víčkách pošimraly sluneční paprsky, otevřela jsem oči. Bylo mi dokonale. Ležela jsem na Dracově hrudi a on měl omotanou ruku okolo mého pasu. Pousmála jsem se nad tím, jak spokojeně oddechoval. Vypadal hrozně roztomile a nevinně. Skousla jsem si ret a opatrně se pokusila dostat z jeho sevření, aniž bych ho probudila. Když jsem se snažila oddělat ze mě jeho ruku, zahuhňal a přitáhl si mě blíž k sobě. Pokroutila jsem nad tím očima a znovu se zkusila dostat z jeho sevření, tentokrát se mi to podařilo. Rozhlédla jsem se po pokoji. Ufff, nikdo tu není. Uvědomila jsem si totiž, že jsem pořád nahá. Vzala jsem si oblečení a zamířila do koupelny, kde jsem se vysprchovala a upravila. Když jsem se vrátila do pokoje, Draco už byl oblečený. Seděl na posteli a protahoval se.

"Ahoj, krásko."  Řekl a mě to příjemně zahřálo u srdce.

"Ahoj."  Usmála jsem se a vtiskla mu pusu na špičku nosu. Ošil se a kousl se do rtu. Usmála jsem se nad tím. Zatraceně, jak já ho miluju.

"Měli bychom jít na snídani."  Kývla jsem hlavou a on se nedobrovolně zvedl. Chytil mě za ruku, propletl si se mnou prsty a spolu jsme vyrazili do Velké síně.
Ach jo. Teď jsem si vzpomněla, že se blíží letní prázdniny. Už příští týden se jede domů. Těším se na rodiče, to jo, ale... Nevím, jak to tam zvládnu bez přátel a hlavně bez Draca.
No nic, času ještě dost.

Před vstupem do síně jsme se s Dracem rozloučili, vtiskl mi polibek na  líčko a každý jsme šli ke svému stolu. Draco se pozdravil se svými přáteli a pak se pustil do jídla. Já udělala v podstatě totéž.
Když jsme se na sebe navzájem podívaly s Parvati, vzpomněla jsem si na včerejší trapnou situaci. Rychle jsem sklopila pohled k zemi a zrudla jsem až za ušima.

"Co je, že jsi najednou tak červená?"  Zeptal se mě Fred s úšklebkem na tváři a já po něm hodila vražedný pohled.

"Nejsem červená. A myslím, že by ses měl víc věnovat jídlu než cizím tvářím."  Zamluvila jsem to a dala si do úst další kousek omelety. Fred nad tím zakroutil hlavou a dál už mlčel.

Když jsem po jídle opouštěla síň, nějak jsme do sebe s Parvati narazily.

"Ehm. Já... promiň."  Nevinně jsem se na ní podívala a potom jsem sklonila hlavu.

"To nic."  Špitla.   "Hele. Já, nechci to vytahovat a nic mi do toho není, ale ten včerejšek..."  Nemusela to ani doříct a hned mi došlo, k čemu míří.