24. Šťastní

3K 163 5
                                    


Hermiona



Právě sedím ve vyhřáté společenské místnosti spolu s Ginny, Harrym a taky Ronem. Všichni jsme se dostali zpátky do bezpečí Bradavického hradu.


"Vážně už jsi v pořádku?" Zeptala se mě Ginny už asi po páté. Po návratu sem se mi totiž podařilo omdlít. Bylo toho na mě moc, ale teď už je všechno jak má být.


"Opravdu Gin, nic mi není." Odpověděla jsem a usmála se na ní. Ona mi úsměv oplatila. Jsem šťastná, že je vše v pořádku, a že jsem všechno povyprávěla, ale pořád mě trápí jedna věc. Opravdu jsem Harryho sestra? Nebo spíš částečná sestra? Je to vůbec možné? Nevědomě jsem si z nervozity skousávala ret. Harry si toho všiml, taktéž Ginny, a oba se na mě starostlivě podívali. Musela jsem zrudnout snad až na zadku, protože mi bylo fakt trapně. Nakonec jsem si řekla, že jim o tom něco málo povím. Co vím, třeba je to důležité. Napadlo mě.


"Víte... Jak jsem byla v Malfoy Manor, dostala jsem od Malfoyových menší vysvětlení mého pravého původu", povzdechla jsem si. Nevím, jak jim to vysvětlit. Je to těžké.



"Jak to myslíš?" Dožadovala se Gin odpovědi. Harry si mě pečlivě prohlížel, Ron ale jen dál zíral kamsi do kouta. Pořád je na mě naštvaný. Ach jo, ho to snad nepřejde.



"Podle nich jsem prý...Harry je mi to líto... prý jsem dcera Lily Potterové a mého otce Grangera", do očí se mi nahrnuly slzy. Harry vypadal, jakoby ho přejel parní vůz. Nedivím se mu, sama to nechápu.



"Děláš si legraci?"  Kvíkla Ginny. Jen jsem smutně zakroutila hlavou v zápor.



"Nemohli si to jenom vymyslet?"  Ptal se Harry s nadějí v hlase.



"Já...já nevím. Možná, ale znělo to docela přesvědčivě", pokrčila jsem rameny a rychle mrkala, abych zahnala slzy. Nevím, čemu věřit.



"A Malfoy...teda Draco to věděl?" Hodil na mě Harry další otázku.



"Ne. Samotného ho to hodně překvapilo. Že...že nejsem mudlovs...", slzy mi zaplavily oči a mě se zlomil hlas. Popotáhla jsem a rukávem jsem otřela svoje oči. Proč jsem taková citlivka?!
Gin mě sevřela v náručí.



"To bude dobrý Mio, klid." Utěšovala mě a myslím, že po Harrym hodila naštvaný pohled.




"Promiň, Hermiono. Já jen, jen tomu nerozumím." Omluvil se mi Harry a mykl rameny.

HP - Dramione // CZ ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat