HP - Dramione // CZ ✔

42. Tajemství vyzrazeno

Ginny

"Já to nechápu", hlesla Lenka a já sklopila hlavu.

"Od kdy je Mia taková? To k ní nesedí..", zamumlala a prohrábla si rukou svoje blonďaté vlasy.

"Já nevím...nepoznávám ji", fňukla jsem. Ano, už zase mluvíme o Mie. Vyhýbá se nám. Proč? Proč se přidala do Zmijozelu a proč ji Brumbál přesun povolil? Všechno je teď jiné. Bradavice jsou rekonstruované, spousta studentů zemřela a k tomu všemu se Hermiona chová zvláštně. Všechno se rozpadá.

"Myslíš, že v tom může být Draco...?"  Načala Lenka rozpačitě.

"Možný to je", pokrčila jsem rameny a padla Lence do náruče.  "Dala bych cokoliv za to, aby bylo vše zase normální."

Hermiona

Dneska ráno jsem si potvrdila, že mě Pán Zla kontroluje. Že si hlídá, jestli plním jeho příkazy. Proč se to muselo stát? Proč jsme se do sebe s Dracem museli zamilovat? Kdyby se tak nestalo, nikdy by jsem se nedostala do téhle situace. Dala bych cokoliv za to, aby bylo vše zase normální...

"Večírek, Mio, večírek!"  Miley skákala po pokoji a hrabala se mi ve skříni s nadějí, že tam najde vhodné párty šaty. Smůla, Ley, smůla. Když všechno oblečení vyházela na postel, s povzdychnutím dopadla na zem a zakroutila nad tím hlavou.

"Hermiono", pravila vážně "opravdu mi chceš tvrdit... že nemáš nic na sebe?!!!"  štěkla po mně  a založila si ruce v bok. Zasmála jsem se tomu.

"Uklidni se, Ley. Něco se najde. Krom toho to stejně nebude oslava století, přijde jen pár lidí",  podala jsem jí ruku a pomohla jí na nohy.

"Jen pár lidí?" Kvíkla a zamávala mi rukama před tváří. "Jsi vůbec na přijmu? Vždyť přijdou všichni ze Zmijozelu! Jak můžeš být nepřipravená", hýkala zadýchaně a nervózně štrádovala po pokoji. 

"O nic nejde", mávla jsem nad tím rukou a vytáhla z kapsy hůlku. Miley nejistě sledovala každý můj pohyb. Jen jsem se na ní povzbudivě usmála a vzala do ruky nějaké staré krátké šaty. Potom jsem zamumlala formulku, mávla hůlkou a místo vybledlých pruhovaných šatů jsem v ruce držela tmavě zelené koktejlové šaty s mašlí v pase. Ley se rozzářily oči a přiřítila se ke mně.

"Jak jsi to udělala?! To je parádní!! Udělej mi taky takové, pjoším pjoším", zašišlala moje kamarádka a zkusila na mě pohled alá štěňátko. Zasmála jsem se.