V závanu Sherlocovy dýmky

Mediálně známá hvězda a narkoman

Verity:

Probudil mě šramot. Rukou hledám mobil. Tak otevři se. 4:00. Na zloděje skvělá chvíle.

Popadnu tu největší knihu(Sever proti Jihu) a kočicím krokem mířím do obýváku. Uvidím člověka, který se hrbí nad mým počítačem a projíždí tam nějaká data.

"Vzdej se, jestli ti je život milí. Jsem ozbrojená a svojí zbraň můžu kdykoli použít." zařvu na člověka. ten člověk ztuhne a otočí se.

"Ty blbe. Já jsem se tak lekla." zařvu a začnu ho mlátit knihou. "Nech toho. Auu." zařve Sherly. "Až mi povíš, co jsi dělal v MÉM počítači." zařvu a pořád ho mlátím knihou. "Můj je v kuchyni." řekne. "No a co. To jsi tak líný, že nejsi schopný ujít 6 kroků do kychyně." " 7" opraví mě.  "To je detail." prsknu, ale on hned řekne "Potřebný detail." proč má vždy navrch?

Už nemám náladu psát. Jdu vařit. Prohlédnu celou ledničku. Jo, mango. Udělám si mangové pyré.

Když si už sednu, příjde Sherly a pronese " A já jako nic?" ušklíbne se. "Ty přece nejíš při případech. Včera jsi to říkal." odpovím s plnou pusou. "Počkej na Johna. Snad něco přinese. Let mu zrušili." řeknu a vrhnu se na pročítání novin.

" Na adrese 221B Baker Street, bydlí nová osoba. Nejspíš, nám dobře známím Sherlockem Holmsem. Pro vás máme exklusivně fotky nové nájemnice."

Vyprsknu pyré. Jak do prdele ví? Pane na nebi. Na obrázku jsem s taška s nákupem a jak si nohou otevírám dveře. To taky nemohli vybrat nějakou jinou fotku.

"A hele se někdo se stává medialně slavným." pronesl úšklebkem Sherly a jen tak si vezme druhou část mého pyré. " Jako kdybych o to stála." zahučím nevrle a čtu si dál.

"Jestli hledáš práci, mám jí pro tebe. Budeš mi dělat konzultantku." řekne jen tak mimochodem Sherly. "A to je jako co? Že ti budu hrát kašpara místo Johna a pak tě budu chválit za tvojí "genialitu". Tak to děkuju pěkně." prsknu a popíjím své kávu. "Jen jsem ti to nabídl" odvětil Sherly a odejde spokojeně do obýváku.

"Crr. Crrr." začal poskakovat mobil Sherliho. "Ty zabedněnče, máš tu mobil." zařvu na něho do obýváku. "Sherli." pronesu po druhé. Co ta sakriš, dělá. Leží na pohovce a v ruce jehlu. A heleme se, náš "užásný" Sherlock Holmes jede na drogách. Proč si vybral kokain, to nevím.

"Sherli?" zatřepu s ním. Nic, ani se nepohl. "Sherly?!" promluvím na něho po druhé. " Sherlocu!" zařvu a zatřesu s ním. To není dobré.

"Johne? Je John u telefonu?" zeptám se rychle. "Kdo volá?" zeptá se ženský hlas. "Verity. Verity Adéél. Potřebuji Johna. Rychle." blekotám. Pak slyším nějaké hlasy a pak mužský hlas. "Co se děje, Verity?" zeptal se mile John. "Asi se předávkoval!" zařvu do mobilu. "Kdo se předávkoval?" zeptal se nechápavě John. "Von." zařvu znovu, divže nerozdrtím mobil v ruce. "A kdo? Nějaký tvůj kamarád?" zeptá se John. Bože, on je tak dutej. "Přece Sherli." syknu do mobilu. "Jedu!" řekne rychle Johna a položil mobil.

Konečně. "Johne... já.." koktám a John mě rychlý pohybem odstrčil na stranu. Když vyběhnu schody už u něho klečí John a měří mu tep. Kouká se pod víčka a mluví. "Musí do nemocnice?" zeptám se. John se napřed podívá na mě a pak na Sherloca. "Musí. Ihned." řekne.

"Volal tady někdo sanitku?" zeptá se něčí hlas. Za mnou stojí lidé od záchranky. "Johne." zavolám. A pak vše řeší už John.

"Nechte mě jet s nima!" doprošuji se zrzavého muže s knírkem. "Slečno, to nelze." řekne. "Slečno, jste jen v šoku." řekne, když se chci přes jeho silné ruce dostat do sanitky. "Tady máte kávu a deku." a podá mi deku.

"Verity!" slyším milí ženský hlas a na konci ulice vidím uřícenou Mary. "Kde je John?" optala se. "Odjel saaanniittkou." vykoktám a začnu se škrabat na zápěstí. Mary si přisedne a vezme mě za ruku. Přesně tam kde jsem se škrabala. "Na mě to hrát nemusíš. Taky jsi brala drogy." řekne potichu a mrkne. "Jak to víš?" zeptám se překvapeně. Nikdo o tem neví. Jen moje vychovatelka v ústavu. "Když je člověk zdravotní sestra, pozná to. Na ruce máš jizvy. Už jsou zacelené. Nejspíš tam 3 roky. Pořád rychle mrkáš a drbeš se na zápěstí. Typické příznaky." řekne vševědoucně a usměje se.  

"Johne? Cože! Že si vzal větší dávku. Jedem." položí rychle telefon a podívá se na mě. "Jedeš?" zeptá se a já jen přikývnu. " Taxi." mávne Mary a vyjíždíme do nemocnice.

"Já jsem manželka Johna Watson musí tě pustit do vnitř." řekne rychle recepční. "Dobře. A vy, slečno jste kdo?" zeptá se slečna. Já mlčí. Co jí mám odpovědět. Že jsem jen spolubydlící. "Přítelkyně Sherloca Holmse." řekne Mary a rychle mě popadne za ruku. Žena na recepci na nás kouká nevěřícně.

"Proč jsi lhala?" zeptám se za rohem. "Protože, by ses sem asi nedostala." odpoví mile Mary a pokračuje dál.   Pokračování příště... :D