V závanu Sherlocovy dýmky

Ranhojič

Verity:

Doktor předepsal Jimmovy hromadu léků. Žluté, zelené, růžové a pár nevzhledných modrých. Jimm je odmítal brát s argument, že je to plné chemie. "A bublelogy je podle tebe jen čaj, že jo?" Odseknu a násilím mu vnutím žlutý prášek. Jimm se šklebí jako malé dítě a škube sebou. "Jimme mám přesilu, tak laskavě spolkni ten zatracený prášek." Poručím. "Ne!" Prskne a vyplivne ho.

"A jako co tu mám dělat? Nudím se." Láteří Jimm už asi hodinu. Vezmu ovladač a zapnu televizi. "To si ze mě děláš prdel, Verity. Výměna manželek!!" Vykřikne a překulí se. Prásknu s papíry a do přehrávače dám můj nejoblíbenější film. " Tady se můžeš inspirovat." 5eknu znaveně a začnu se znovu věnovat papírům s Jimmovy práce. "Podfukáři." Hlásí televize. "Co je to za shit? S 8.století?" Zamumlá Jimm a dožaduje se přepnutí. "Ne, přepínat se nebude." Rozhodně odmítnu.

"Tohle je naprostá bída. Ten chlap je naprostý dement!" Křičí na televizi Jimm. Uff. Najednou si vzpomenu, že v pokoji mám špunty do uší. "Hned jsem zpět." 5eknu a vydám se za svojí spásou. V šuplíku jsou žluté špunty do uší. Hale lůja.

Spokojeně se usadím a dám si špunty do uší. Rajské ticho. Spokojeně pracuji dál a neslyším  nadávky Jimma.

Po sladké hodince práce, konečně zavřu notebook. Jimm se na mě kouká nasupeně. "Mám hlad už asi půl hodiny." Řekne a nasadí výraz malého dítěte. "Tak já něco udělám." Vzdychnu. "Chci jít s tebou." Řekne Jimma a hodí puppy výraz. Rezignovaně vezmu vozík v rohu.

Po dlouhé námaze přesunout Jimma do křesla, konečně vařím. Dnes udělám rizoto s paprikou. "Dej tam víc pepře." Poroučí Jimm s dekou na kolenou. "No jo, staříku."Odpalkuji ho smíchem. "Ty si děláš prdel s nemocného člověka. To není zrovna milé chování." Řekne Jimm a urazí se.

"Tak." Vydechnu a naberu na lžíci rizoto s paprikou. "Nejím papriky." Škodolibně řekne a odvrátí hlavu. Začnu mu vybírat všechny papriky. "Už je to dobré, milost pane." Zeptám se. "Ne, nejím hrášek." Já se z něho zblázním.

Po vybírání hrášku, papriky a kukuřice konečně Jimm jí. Vrčí u toho as plnou pusou říká, že je to trapné. Nakonec mu dám ještě napít vodu. "Chci wisky."Prskne na mě vodu. "Ne a přestaň se chovat jako dítě." Poručím. "Já jsem dítě." Odpoví.

Nakonec Jimm uložím do postele a vrhnu se na práci. Nakonec se nad Jimme slituji a hraju s ním slovní fotbal, kde převládají s jeho strany slova, dement, imbecil, teplouš, nevděčník, debil, pistol a vražda.

Nakonec k mému potěšení Jimm usne před jedenáctou. Jdu se rychle vykoupat a umýt vlasy. To je mastnota. Brr.

Spokojeně se uložím do křesla a usnu. A takhle to je každý den. Po dvou měsících mu konečně jednu sádru sundali a konečně se může aspoň napít. Nos se mu rychle vyléčil a žebra mu srůstají.

3,5 měsíce dál od začátku kapitoly 

3 osoba:

Je ráno asi 7 hodin. Je jasná červen, ale i přesto hodně lidi onemocněli chřipkou nebo nějakou jinou záludnou nemocí. Nemocnice jsou plné a, doktoři mají co dělat, aby vše stihli. John Watson a jeho manželka, mají věčné plné ruce práce. Sherlock Holmes řeší velice záludný případ. Někdo mu posílá na růžová telefon úkoly a pokud je nesplní, oběť, kterou unesli zemře. Mycroft Holmes si užívá ze svojí manželkou Emily a jejich malým synkem Edwardem.

Najednou u pompézní budovy křupne větev. Na trávě pokryté jinovatkou dopadnou velká bagančata a vedle toho bágl. Nějaký muž se kouká na budovu a v očích je mu vidět strach. I když má přes sebe pušku, bojí se. Protože, to co ho čeká ve vnitř, je i puška krátká.

-----------------------------

Já jsem, ale rychlá, že :DD Jimm je prostě skvělej a máte tady vaší oblíbenou postavu:DDD

S láskou Anna