Nápověda

166 13 10
                                    


Sherlock:

Zase prší. Tento týden už po čtvrté. A nečekaně dnes je čtvrtek. Ten nejnudnější den v týdnu. Je prokázáno, že ve čtvrtky nikdo nevraždí, neničí ani nemlátí. Jednoduše, čtvrtek je ten nejhorší den v týdnu.

Upřímně jsem ani nečekal, že se dnes něco stane. Měl jsem, vymyšlený skvělí plán. Jen se celý den válet v županu a koukat na tu zajímavou stěnu. To by, jste nevymysleli.

Proto mě mile překvapilo, když volal Lestrad, že má pro mě případ. Unesli někoho od ministerstva.

„Sherlocku! Jsem rád, že jsi přišel. Unesli jednoho hodně důležitého zaměstnance Britské vlády. Vlastně on je tím srcem." Řekne mi Lestrad po cestě. „Mycroft." Řeknu s naprostou samozřejmostí." Jak to víš? Myslel jsem, že z toho budeš na prášky." Podivil se Gordon, nebo jak se on jmenuje. „Někdo to přijít muselo." Odpovím chladně a pokračuji v cestě do jeho kanceláře.

„Sherlocu!" a nějaká divná osoba mě obejme. Emily. „On mi nic neřekl. A pak zavolali. A.." koktá a pak se rozbrečí. Už jsem jednou říkal, že nejsem moc dobrý v utěšování. Tak jí jen chabě poplácám po rameni. Lepší než nic.

„Řekl vám něco, Emily?" zeptal se Gustav. „Lidi tleskejte. Policie dosáhla nového dna. Jsi snad tak natvrdlej a neuvědomil sis, že když ho unesli, tak logicky jí nic říct nemohl." Řeknu podrážděně. „No, měli, jsem si udělat rodinný večer. S malým Edwardem (jejich syn). A tak jsem čekala. Uběhla hodiny a pak další. Byla půlnoc a Mycroft pořád nikde. A co jsem měla říct Eddimu? Tak jsem řekla, že se tatínek zpozdil v práci. Okolo jedné hodiny zavolali, že ho unesli." Vysouká ze sebe Emily a utře si oči kapesníčkem. Ta voděodolná řasenka moc nedrží. „Jak to zatím vypadá, mluvíš pravdu. Jen mám jednu nejasnost. Doopravdy volali v jednu hodinu?" Zeptal jsem se. Jednička je takové divné číslo. Nedá se dělit a nemá žádnou spojitost. „Určitě. Koukala jsem se Policejní akademii a ta končila v jednu. Tím jsem si jistá jako, že Edward je můj syn." Řekla vážně Emily.

„Tak co freaku, vidíš nějakou spojitost?" Optala se Donovanová, která se mezi tím objevila spolu s Anderson . Zase u sebe přespávali. „ Donovanová radši utíkejte za Andersnem a nezatěžuj svůj ptačí mozek." Kousavě odpovím a odejdu.

Kde je ta spojitost. Napřed zmizla Verity a pak za pár dnů i Mycroft. Kde je ta spojitost? Kde je? Všechny údaje jsem si vylepil na zeď. Úplně všechny. Prostě to nedává smysl. Napřed na pouti unesou Verity, která se dva týdny před zdrogovala. A pak po pár dnech unesou i Mycrofta.

Někdo lže. Musí lhát. Prostě to nedává smysle. „Crrr." Zase má někdo potřebu otravovat. „Kdo zas?!" Zeptám se podrážděně. „To jsem já, Molly." Odpoví hlásek. Otevřu dveře a tam stojí Molly v růžových šatech a v rukách drží tác. Rodinná bábovka. Poznal jsem to podle vůně. „S-sherlocku donesla jsem ti bábovku." Vykoktá Molly a vrazí mi to do rukou. Otevřu poklop a uždíbnu. „Chtělo by to víc citronového extraktu." Prohlásím. A chci zabouchnout dveře, ale Molly zase něco vypustila z pusy. „Sherlocku, prší. Můžu dovnitř?" Zeptala se. No, nerad to dělám, ale dobře. Jen kývnu. Molly spokojeně vejde do domu. „ Pane Hudsnová." Pozdraví paní Hudsnovou. „Molly. Zlatíčko. Jak dlouho jsme se neviděli?" zeptala se ze zájmem. „Asi dva týdny." Odpovím za ně a vyběhnu schody. „Čaj a sušenky by se hodili." Zahučím dolů a ozve se velice mě dobře známá hláška. „Já nejsem vaše hospodyně." Odpoví paní Hudsnová.

„Sherlocku, vím, že je to trochu trapné, ale nemohla bych se tady někde převléct?" zeptala se opatrně Molly. „Verity má věci v pokoji. Něco si puč." Odpovím nepřítomně a opět se věnuji případu.

Molly:

Prostě a jednoduše Sherlock. Kdybych mu nedonesla, bábovku asi by umřel hlady. Byla by ho škoda.

Proč se mi zdá, že s Verity něco měl? Ta holka byla pošuk. Úplně máklá. I když tak přemýšlím, byla mu neuvěřitelně podobná. Ale, ne. To je určitě blbost.

Nějaké oblečené. Verity tady má pěkný bordel. Třeba nějaké šaty. Je jedno jaké. No, tady moc na výběr není. Vše je černé.

Počkat. Tady je nějaký lístek. Ježiš marja. „Sherlocu!"


-----


Co Molly našla?


Pistě, komentujte a sdílejte.


S láskou Anna


V závanu Sherlocovy dýmkyKde žijí příběhy. Začni objevovat