Sobota den odpočinku. I pro kriminálního konzultanta.

148 15 10
                                    

Sebb:

Od svatby Verity a Jimm uběhlo už 10 dní. Jimm chtěl, tedy spíš požadoval, abych s ním zůstal v tom honosném sídle. Neodmítl jsem a taky proč. Neměl jsem, kde bydlet a víc střežené místo na zemi bych nenašel. Pomalu, abych si na tělo začal tetovat všechny kódy a hesla k dveřím. 

Nejspíš se ptáte, co na to Verity. Napřed byla mírně rozladěná, ale pak dovolila, abych bydlel v jejich domě. JEJICH. Na to si prostě nezvyknu. Nezvyknu si na to, že Verity má příjmení Moryarty. Nezvyknu si, že ji všem představuje jako svojí drahou choť. Nezvyknu si, že s ní tráví většinu času.

Jediná útěch je pro mě sobota. To se ke mě Jimm nastěhuje a zůstane přes noc. Večery trávíme hraní dámy, šachů, já lovím pokemony(:DDD) a Jimm čte. Většinou detektivky. Jednoduše den odpočinku pro Jimma. Říká, že se na jeden den nechce starat o nic. Já na tento den čekám celý týden.

Jinak mé dny jsou nudné a rutina v nich hraje hlavní roli. Z Verity se vyklubala poměrně dobrá hráčka Pokeru, takže nějak ten čas zabíjím. Verity se nudí stejně jako já. Jimm jí drží ve zlaté kleci. V domě může dělat vše, jen ven nemůže. Jen s ohlášením a doprovodem.

Dnes je konečně pátek a Jimm klepe na dveře. Otevřu a v nich stojí Jimm v obleku s polštářem a nějakou hrou. A teď příjde okamžik na, který čekám celý týden. Jimm se nakloní a políbí mě na čelo. Jinak nechce, abych se ho dotýkal bez jeho svolení. Jimm spokojeně vejde, boty kopne do rohu a usadí se na zem u krbu, který plápolá každý pátek.

"Zahrajeme si hru." Řekne s úšklebkem. Vytáhne nějaké tyčky a rozhodí je po koberci. "Mikádo." Představí a vysvětlí pravidla. " Vytáhni co nejvíc tyček bez zachvění ostatních. Pokud se nějaká zachvěje budeme hrát hru." Zašklebí se a pokyne ať začnu. Zvládnu vytáhnout šest a pak se jedna zachvěje. Jimm se pousměje a dá mi na výběr. "Pravda nebo úkol?" Zeptá se. Vím co chce slyšet. "Pravda." Řeknu a mírně se k němu nahnu. " Chyběl jsem ti? (Did you miss you:D Nemohla jsem si to odpustit)" Zeptá se. On zná odpověď, ale chce jí znát ode mě. "Chyběl. A moc." Řeknu a chci ho políbit. Jimm se, ale odtáhne a začne tahat tyčky. Vytáhne devět a jedna se zachvěje. "Pravda nebo úkol?" Zeptám se. Vlastně nemusím. "Hmm... složité. Úkol." Řekne a těší se, že jsem překvapený. "Přeplav bazén." Vytasím svojí výzvu. Najednou na jeho obličeji zpozoruji strach. Kriminální konzultant se bojí vody. "No, tak dobře." Řekne a zvedne se. Překvapil mě.

"Tak pojď... srabíku." Poškádlím ho. Jimm si sundá sako a vleze do vody. Voda mu šahá do pasů a už jsem zpozoroval strach. "Tak pojď, Jame. Je to jen 10 metrů." Pobídnu. Jimm hupsne do vody a plave šubičku. Můžu se potrhat smích. "Polož ruce jako mušličky a dělej tempa." Ukážu názorně. Jimm se snaží udělat aspoň jedno, ale pak zahučí do vodu. "J---a--me?" Zeptám se opatrně. Už je tam moc dlouho!!! 

Skočím do vody, která má na hloubku tak 1.80. Proč tak hluboký bazén? Já mám přece 1,80. Takže je to bazén pro mě. Už držím Jame a tahnu ho z vody. Když jsem na břehu, Jame si sedne na zem. Nemluví.

"Jsi v pořádku? Jimme, mluv se mnou!" Přikážu a pohladím ho po rameni. "Máš cigaretu?" Zeptá se nečekaně. Je zvláštní. Kouří jen v krizových okamžicích. "Jsou mokré. Od bazénu." Odpovím. Mám strach. "Jimme. Pojď do bytu." Pobídnu a zvednu ho. Je jako hadrová panenka.

Kopnutím otevřu dveře a položím ho postele. Když chci jsi skočit pro vodu, chytne mě za ruku. Podívám se na něho a je mi ho líto. Donutil jsem ho něčeho, co nechtěl a bál se. "Pojď, zlato." Zašeptám a Jimm si o mě opře. Po pár minutách slyším oddechování. Spokojené. Nikomu nesmím dovolit, ať mu ublíží. Nesmím.

Verity:

Kde ten Jimm, proboha je. Propuštění Mycrofta se nevyřeší sama. Vřítím se do části domu, která "patří" Sebbovi.

Vrazím do jeho bytu a nestačím se divit. Sebb má ruce obtočené ruce Jimma. Jimm se celý mokrý. Co zase dělali? Najednou mě ovládne vlna žárlivosti. Proč nešel za mnou? Jsem jeho MANŽELKA! Na oko. Ale to se taky počítá. Ale když vidím jejich objetí změknu. Já přece nejsem žádná žárlivá mrcha. Ať jsou spolu. Když jsou spokojení.

Jen příjdu k nim. Jimm políbí na tvař a Sebba poplácám po rameni. Zhasnu krb a tiše odejdu.

Sherlock:

"Co pokládáš za důležité, Molly?" Prohlásím, když mě Molly volá do pokoje Verity. V rukou drží nějaký vybledlý obrázek. Sentimentální.

"Není to ten serverový lupič, kterého hledáte?" Zeptala se. A doopravdy. Na fotce je muž asi 60-letý s prořídlými šedými vlasy a jasně modrými oči.

"Podívej." Řekne Molly a otočí fotku. "Mé nejsladší princezně z dovolené na Velikonočních ostrovech. Pa a uvidíme se brzy, Verity." Hlásá fotka. Nečekám asi minutu. Vytáčím Lestráda. "Máme Michaele Adéél." Řeknu a tím se spustí vyšetřování.

--------

Jak se Vám to líbilo? Kratší, ale stejně se mi ten díl líbí.

PS. Promiňte za chyby

S láskou Anna

V závanu Sherlocovy dýmkyKde žijí příběhy. Začni objevovat