V závanu Sherlocovy dýmky

Pavouk a vydra u soudu

Pohled třetí osoby:
Železným dveřmi prochází ozbrojenci a mezi nimi kráčí muž ve světlém obleku. Na kravatě má připlou kouzelnou hůlku, která ho charakterizuje. Spokojene se usmívá, i když s ním nezachází příliš dobře.

Když je soud začal, z dveří na balkoně vejde mladá žena. Černé vlasy se jí vlní okolo obličeje a její zelené oči připomínají kočičí a její lehká chůze je jako, kdyby se vznášela. V náručí drží malého mimnko, ktere spokojene spí. Ochranka se jí zeptá, kdo je a žena bleskurychle vytáhne papíry a pás. "Dobře, slečno Liberty Marty. Ten malí, je váš syn, že ano?" Zeptá se ochranka. "Ano, tohle je Jack Sebastien Marty." Kyvné žena hošanek se sladce usměje. "Tak běžte. Volno je v poslední řadě." Řekne ochranka a žena se spokojene usměje.

John:
"On není člověk. Je to pavouk." Hlásí Sherlock nahlas. Ten šílenec se uculí a dál zaujatě poslouchá. Najednou se otevřou dveře a vejde černovlasá malá žena s děťátkem v náručí. Sedne si do poslední řady a vytáhne bloček. Dítě drží v jedné ruce a rychle zapisuje. Koho mi jen připomíná? Je mi neuvěřitelně povědomá, ale to dítě ne. Během pár minut odvedou Sherlocka do cely. Ach jo. Musím ho pak vyzvednout. A to jsem mu říkal, ať nechytračí.

"Naše strana nemá žádné svědky." Pronese obhájce a ten magor se usměje. Žena v rohu tiše vypískne a pevněji chytne toho malého, který začne brečet. Moriarty se jen lehce ohlédne a podívá se dlouze na toho malého. Ten přestane plakat a usne. Ten chlap je úplný psychopat!

"V kostech cítím, že se ten padouch bude houpat na šibenici." Povídá jeden muž, kterého znám. Sherlock nás před tím seznámil, což bylo milé. Já jen kývnu a usednu na své místo. Ta žena tam pořád sedí a s očí jí kapají slzy. Ten maličký fňuká a kňučí. Ta žena, je mi hodně povědomá, ale od kde jsem jí viděl? Kde?

"Dosáhli jste jednohlasného názoru?" Zeptá se soudce a předsedkyně poroty se postaví. "Jamese Moriartyho jsme shledali nevinným." Pronese roztřeseným hlasem předsedkyně poroty. V celé místnosti se ozvou vyděšené hlasy a diskuze. Podívam se na ženu, která sedí zkoprněná. Najednou začne psát něco rychle do mobilu. Přilne k sobě dítě a rychlostí blesku mizí.

Když, vše později říkám Sherlockovi do telefonu, napadne ho, že to byla Verity. Samozřejmě ho upozorním, že ho ten psychopat jde navštívit. Sherlock mi ten zpropadený telefon položí. Sakra.

Verity:

Propustili! Musím ho najít! Pod jinou identitou jsem se byla podívat na celý soud. Pod jménem Liberty Marty, jsem oklamala úředníky a vnikla do budovy. Napřed mě zaujal Sherlock. Sako, košile a vyžehlené kalhoty. Ale o to víc mě zaujal Jimm. Na sobě má smetanový oblek. Smetanový! Vůbec nevím, že takový vlastní. Nejspíš si pořídil, kvůli tomuto soudu. 

"Sebbe, propustili ho." Píšu rychle Sebbovi, který zůstal a čeká odpověď. "Cože? Propustili? Mluvila jsi s ním?" Příjde mi SMS od Sebba. "Ne, nemluvila." Napíšu rychle a utiším Jemíka. "Tatínka, propustili." Šeptám potichu a nasedám do auta, kterým jsem sem přijela. Malého dám do sedačky a vyrazím domů za Sebbem.

Za pár hodin jsem diváky velkolepé hry Jimma Moriartyho, který si hraj se city Sherlocka a Johna. Hraje si ze všemi a napíná nitky, jako pavouk. Opatrně, ale pevně.

"Nepřestaň žít. Blbost." Vykřikne muž v černém obleku na mobil a dá si ho do kabátu. "Myslíš?" Zeptá se kudrnatý muž.

-------

Uff. Další kapitolka a čeká nás poslední a epilog. Jak se vám to líbí. Co říkáte na Johna, Sebba, Verity, Jimma a Evilla?

IOU Anna

PS: Našla jsem něco velice zajímavého okolo M-teorie. Zde je odkaz: http://tvguru.cz/sherlock/m-teorie-prolog/