Důkaz

174 18 6
                                    

Mycroft:

Papíry. Zase jen papíry. Emily, moje manželka, mi říkala, ať nejsem pořád zahrabaný v kanceláři a ať se vyvětrám. Nic proti Emily, ale ona nemá bláznivého bratra. Ano, mluvím o Sherlocovi. V noci telefonoval, že potřebuje cigarety. Sakra, Sherlocu. Já mám zatraceně vlastní život. Mám syna, Edwarda a mám krásnou manželku, Emily. A místo toho se starám o šílenýho sociopata, který je k tomu všemu ještě můj bratr.

Když mi přišlo hlášení, že Verity zmizela, podivil jsem se. Kdo by jí mohl ublížit? Vždyť je to celkem milá holka. Prosím, teď si nemyslete, že jsem se do ní zamiloval. Jen říkám, že je milá.

Udělal jsem velké opatření Baker Street a Everting road, tam bydlím John s Mary a tím malým nenarozeným človíčkem. Jsem celkem zvědavý na jméno.

Déšť všude šplíchá a je mi zima. Minulou zimu jsem dostal od Emily teplí kabát. Teď děkuji, že mi koupila tohle než hodinky.

Najednou ráda jako z děla a tma. Jen slyším nějaké hlasy, kteří si něco šeptají v ruštině. To bude ta mafie! Po které pátráme už tři měsíce.

Jimm:

Jo. Jo. Konečně ho máme. Po dvou měsících neúspěchu ho máme. Krysu jednu. Tancuji po chodbě. Miluji vítězství.

„Owelle! Kde je?" Prsknu na muže a ten ukáže na celu, kde sedí muž s páskou přes oči a v obleku. „Přiveďte Verity." Poručím a druhý muž k koutě rychle odejde. Miluji mít moc. Je to skvělí pocit.

„Pane tady máte svůj jogurt." Řekne Jase a položí na stůl půlkilový korbel s jogurtem. Ahhh kiwi.

„Co chceš, Jamesi." Prskne Verity. Na sobě má dlouhé tričko a mini shortky. Na nohou má... MOJE BOTY. „Sedni si tam." Přikážu a ukážu na židli v cele. Verity otevře dveře a sedne si tam. A pak se podívá na postavu a vykřikne.

„Panebože Mycrofte!" a začne s něho tu pásku sundávat. „Verity? Tebe unesli?" zeptá se vyplašený Mycroft. „Na dlouhé vyprávění." Odbije ho Verity a začne být na kovové dveře. Kývnu na Owell a ten začne mluvit do mikrofonu. Přece si nemyslíte, že bych to všechno podnikal sám! Moc velká risk.

„Zachovejte klid, Holmsi. Pokud uděláte vše, co chce, nic se vám nestane." Pronese Owell. Jeho hlas je předělaný, aby ho neodhalili. „Zatraceně, Jamesi. Tohle není žádná hra!" hřmí Verity a buší do dveří. Owell se podívá na mě a ukáže na micrák. Já zavrtím hlavou. „Buďte v klidu. Slečno Adéél dejte nám všechny informace, které máte o věci „ Restar"." Pronese a Verity začne plakat. „Já nic nevím. Doopravdy ne. Jammi, já nic nevím." Brečí. Owell se opět podívá na mě. Já ukážu na náhrdelník na její krku a naznačím medailonek. „Ten medailon!" pronese Owell a Verity začne plakat. „Když vám to dám, tak jim, dáte pokoj!" Pronese. Kývnu a prsty naznačím, že ne. „Dobře. Dejte ho do připravené nádoby." A Verity ho tam vloží. V zásuvce vyjede malý medailonek. Skvěle. Konečně informace.

Verity:

„Co tu děláš?" zeptala se Mycrofta. „Spíš bych se měl ptát já." Usměje se Mycroft a uhladí si sako. „Dlouhý příběh." Řeknu a sklopím oči. „Chci ho slyšet." Řekne Mycroft.


V závanu Sherlocovy dýmkyKde žijí příběhy. Začni objevovat