V závanu Sherlocovy dýmky

Usmiřování po Jimmovsku

Jimm:

S námahou otevřu jedno oko a ihned mě ozáří zář žárovek. Otevřu i druhé a zjistím, že jsem usl na koberci před pokojem Verity. Moje geniální hlava je v hajzlu. Cože, jsem to včera dělal?

Doploužím se do kuchyně, kde Sebb vesele tancuje. Má okolo pasu zástěru z nápisem, "Dej pusu kuchaři." Když něco říká tričko, musí to být přece pravda. Spokojeně vyhazuje palačinky do výšky a v konvici vře voda na nějaký, nevábný zelený sajrajt, který název Macha. Brr.

Přiblížím se k Sebbovi a lehce ho líbnu na tvář. Sebb se napřed usměje, ale pak si asi uvědomí, že to není Verity. A když to není ona, tak to musím být. I Sherlock by na to přišel a to je úplně vypatlanej.

"Co chceš?!" Vyštěkne nepřívětivě a hodí palačinkou. "Snídani, zlato." A dal jsem mu ruce okolo pasu. Normálně to u něho funguje, ale teď mi vykroutí, popadne šlehačku a začne zdobit palačinky. " To je sexy, že mi děláš snídani." Prohodím. Sebb mrskne ze šlehačkou do koše a rychle se otočí. "Tak poslouchej, Jamesi! Mě klidně ubližuj, týrej a buď nevrlej. Ale pane bože, jen, co zkřivíš Verity jediný vlásek a tomu malému, co se ještě nenarodilo, třeba jen chloupek na jeho roztomilý malý noze, je po tobě." Zasyčí výstražně a do rukou mi vrazí palačinkiy. "Bež a odčiň to, co jsi jí včera udělal. Ty debile, ona kvůli tobě plakala! Bála se o málého. Pochop, že se bojí o to malé. Neseber jí i to miminko, když jsi jí vzal rodinu, svobodu a domov. Prosím." Pronese vážně. To bylo hodně emociální. "Teď vezmi ty palačinky a dones jí je. Řekni, že jsou od tebe." Já jen unaveně vzdychnu.

Když se konečně doploužím k dveřím a otevřu je, v posteli spí nějaká příšera s hnědými vlasy na všechny strany. Tak Jimme, to zvládneš. Romantika není tvoje silná stránka, ale kvůli ní se přemůžeš, ne? 

"Zlato, snídaně." Opatrně jí probudím a palačinky položím na stoličku vedle postele. Verity hlasitě zívne a zamlaská. Pak si promne oči a jednou rukou pohladí lehce vypoukle břicho. Když zaostří, v očích jí začnou metan blesky. "Co chceš?!"Zeptá se nevrle a napije se té břečky, kterou jsem s sebou donesl. "No, udělal jsem palačinky, jak je máš ráda." Řeknu a snažím se znít, co nejvíc věrohodně. Verity se podívá na tác a zlověstně se usměje. Ten úsměv je můj, hele. "A od kdyby mi na palačinky píšeš, že jsem královna?" Zeptá se. Já nevím, co jí mám sakra říct. Mě, Jimmovi Moriartymu došli slova.

"Našel jsem postup na ten cop, co jsme hledali včera." Vtrhne do pokoje Sebb a hupsne do postele. "Královno." A políbí jí na čelo. "A jak se má naše princátko nebo princezna?" Zeptá se a polí břicho. Co to dělá, sakra. "Mám se dobře, stejdo. Jen mě znervozňuje, ten divný chlap, který mojí mamce donesl palačinky." Zašišlá hláskem Verity. "Neboj se, zlatíčko. Já tu budu vždy pro tebe." Řekne Sebb a začne krmit Verity palačinkami. "Tak já půjdu."Řeknu smutně a odejdu. "Konečně, jsi poznal, že tě tu nechceme." Zahučí zle verity a sní spokojeně palačinku.

Sebb:

"Neměla, jsi na něho být tak zlá. On se doopravdy snaží, Verity."Řeknu a krmím Verity palačinkami. "Já mám chuť na okurky." Pronese z čista jasna Verity a oblízne se. "S mlíkem." Dodá. Rozesměju se. "Tak jo. Hned tu budu." Dodám a líbnu jí do vlasů. "Budu u bazénu." Oznámí mi a vstane ze svého kutlochu.

   Jimm:

 Ona mě vyhodila. Prostě vykopla. Svého MANŽELA!! Nerad používám tohle slovo. Je až moc důvěrný, ne? Plácnu s sebou o gauč a přemýšlím, jak se má asi Iren. Zatím nic nepsala, takže asi akce "Jak sbalit Sherlocka v 5 sekundách" vyšla.

Najednou se přižene Sebb a začne se přehrabávat v lednici. Najednou vytáhne mlíko a k tomu okurky. Co to jde dělat? Smoothie?

Opatrně se zvednu a následuji ho. Míří k bazénu a u toho si vesele pobrukuje. Pak otevře prosklené dveře a začne se smát. Když zajde za roh, zjistím, že Verity spokojeně spí na nafukovacím matraci. Sundá si tričko, ahhh, a zapluje oparně do vody. Plave pod vodou a jeho krásné vlasy za ním vlají jako dým s kapslíkovky, když se podaří někoho zabít. A najednou vezme za jeden roh a matračku převrátí.

"Ty jeden, grázle." Křičí mokrá Verity a plave rychle za prchajícím Sebbem, který se snaží plavat, co nejrychleji. Verity plave jako mořská panna a Sebb, no... jako snipper.

Když nakonec doplavou, Verity se vrhne na okurky a pak žíznivě odšpuntuje mlíko a napije se. " Kdyby tě tak viděl Jimm."Rozesměje se Sebb a utře jí bradu. Verity posmutní a mléko odloží. "Já už nevím, co mám dělat. Já se snažím, co nejvíc to jde. Peru, žehlím, vytírám podlahu a snažím se být milá." A najednou jí začne téct nějaká látka s očí. Co to je?

"Neboj, Verity. On se s tím musí vypořádat. Mít dítě znamená pro něho něco naprosto nepředstavitelného. Prostě se bojí. Že nebude dobrým otcem. Že ho to malé nebude mít rádo." Obejme jí pevně.

V tento okamžik si uvědomím, že se musím postarat, aby mé, ehm dítě, mělo dobře. Vzdálím se a zavolám doktorovi, aby jí udělal prohlídku, jestli je vše OK. Staví se za hodinku.

Napíšu Verity SMS, aby se stavila v podlaží domu, že jí tam doktor vyšetří. Snad bude vše v pohodě.

Verity:

Jimm právě napsal SMS, že se mám stavit u doktora. Kde se najednou bere tolik péče? Nu, což. Spokojeně se vydáme spolu ze Sebbem k doktorovi.

Sebb musí bohužel počkat venku, ale kdyby mu to doktor neřekl, myslím, že by za mě i rodil. Je to prostě zlatíčko.

Sebb:

"Co tu děláš?" Vyprsknu na Jimma, který sedí na židli a okusuje si nehty na rukou. Fuj tajksl. "Sedím a čekám na výsledky." Řekne nezaujatě a dál pokračuje v "práci".

"Já jí miluju." Uslyším slabý hlásek, který vyšel s jeho úst. "Cože?" Zeptám se a přisednu si k němu. "Mám jí moc rád. I toho, malého." Řekne potichu a hlava mu spadne na moje rameno. Vzdávám to. "Neboj." A pohladím ho po vlasech.

"Pane Moriarty máte syna."  

-----

Tadá. Další kapča je tu. tak co? Jimm si to u vás vyžehlil?