Room-Mate

~3~

V jakémsi vztahu - nevztahu, jsme spolu bydleli dva měsíce.
 Dostat jej někam na pařbu nešlo, šel se mnou jen dvakrát a to stejně dával okatě najevo, že ho to nebaví a nejraději by ležel s knížkou v posteli. Svým způsobem mě fascinoval.
Jeho nezájem o typické, klučičí věci, fakt, že nikdy nesundal kšiltovku... Na moje hlášky, že ta a ta, by stála za pořádnej hřích, jen trhal rameny.
A hlavně jsem o něm doteď pořádně nic nevěděl. Jako o jeho životě... Louis se mě pobaveně ptal, jestli náhodou není teplý a cítil se dotčeně, že se s ním nechce Nick setkat. Ostatně, jako s žádným, z mých kamarádů.

Po dalším měsíci, mi už jeho odmítání začalo vrtat hlavou. Ale všechen můj nátlak ustál a po doslovném prošení, ať jde se mnou a s mými kámoši do Buddhy, jsem odcházel slušně nasraný.

„Zase se vymluvil?" „Jo, že dělá věci do školy, což je fakt. Má pokoj zamořenej papíry, ale nechápu, že je borec a tak tu školu řeší." „Třeba je fakt teplej." Přivítal jsem se s Harrym a jeho holkou a pobaveně se ušklíbl.
„Začínám si to taky už říkat." „Tak bacha, pořiď si tekuté mýdlo a ne kostku, víš jak." „Nic lepšího neznáš?" Šklebil jsem se k Harrymu, když použil ten nejotřepanější vtip o homosexuálech.

„Jdi do hajzlu!" „Nialle, lásko, pojď si zatančit." „Kde máš toho debila, co? Začal píchat jinou?" Byl jsem už dost na kaši, když se mi kolem pasu omotaly dívčí ruce. Byl jsem k holce zády a potlačoval smích, která zoufalá, nadržená a alkoholem posilněná, za mnou vyrazila. Dokud nepromluvila, tak mi zas až tak ten dotek nevadil.
Vraždil jsem ji očima, v těch jejich byly slzy.
„Byl to čurák, jen mě využil." „Oh, chyba mě opustit, co?" „Lásko..." „Omyl zlato! Já jsem rád, že jsi to udělala, protože jsem konečně začal vidět pravdu. Milovalas moje prachy, ne mě. Kdybys mě tak moc milovala, neodešla bys za jiným, kvůli pár centimetrům navíc. To jsou přece tvoje slova, ne?" S uchechtnutím jsem ji tam nechal stát, za dvacet minut ji viděl s nějakým hňupem, olizovat se uprostřed parketu.
„Je to kurva, kašli na to! Jdeme pít!" Chytal mě Louis kolem ramen a matně si vybavuju, když stojím před dveřmi bytu – jak se do prdele, odemyká?! Na kterou stranu? – že mě sem doprovodil taxikář.

„Nialle?" Dveře se otevřely a já se s úlevou opřel o zárubeň. „Nespíš?" „Děláš melu na celý dům. Pojď dovnitř, než někdo vyleze." „Tak ať vyleze! Mám právo řvát, když oni dělají bordel v jiný dny!" „Nialle!" Zacpal mi Nick pusu a vtáhl do bytu.
 „Ježiši! Fuj! Co to je?!" Zkontroloval jsem svůj odraz v zrcadle a věnoval mu pohled, jestli opravdu musím odpovídat.
„No to si děláš prdel." To bylo poprvé, co vypustil nadávku. Dvěma prsty mě držel za loket a vedl do koupelny. Než jsem mrkl, byl jsem jen v boxerkách a stál ve sprcháči.

 „Boxerky dolů nene?" „Pro mě za mě, si je klidně sundej." „Já? Nechceš to udělat ty? Myslel jsem, že máš rád ptáky." Vytřeštil na mě oči, vypadalo to, že ho stojí hodně sil nevybouchnout smíchy. Pobaveně mě sledoval, klouzal pohledem od očí po pas.
„Otázečka, Nialle, nejsi teplej, že ne?" „JÁ ne!" „Okey." Vešel za mnou, boxerky dopadly na pračku a já se nechal Nickem umýt. Sám jsem si zvládl vyčistit jen zuby.

Odvedl mě do pokoje, uložil a s kritickým pohledem mě poplácal po tváři. „Tebe bude ráno parádně bolet hlava." „Už teď bolí." „Tak spi." Zakryl mě, zhasl lampičku a odešel.

Usnul jsem, tak na dvacet minut. Pak se začal kotvit, prvně jednu nohu, pak obě a nakonec sprintem do koupelny. Zatímco jsem zvracel, hledal jsem očima kýbl – doběhl jsem tak tak, nechci riskovat pozvracené parkety – a v duchu si nadával, proč jsem nechtěl byt s koupelnou i v patře. Debile!

„Představ si, že on si myslí, že jsem teplá. Nikdy pro mě nebylo těžší, udržet si poker face." Slyšel jsem nějaké nepodstatné informace rozhovoru Nicka s kýmsi, dokud nepronesl tuto větu, ještě ke všemu v ženským rodě. 

Jak ve zpomaleném záběru, jsem se otočil, nevěřícně zamrkal a po špičkách odskákal ke dveřím do obyváku, za jehož rohem byla kuchyně. Nick stál u linky, vrtěl zadkem do rytmu francouzské písně a mluvil...

S pokleslou čelistí, jsem sledoval, jak sundal kšiltovku a odhalil dlouhé, tmavé vlasy. Mikina letěla po chvíli za kšiltovkou a on stále mluvil v dívčím rodě a jeho hlas byl taky ženský.

„Ne, pochybuju že by slezl schody. Byl fakt na kaši, ale vybavenej je teda pěkně. Měla jsem co dělat, abych se mu dívala do očí a maximálně na hruď." Čelist mi poklesla ještě níž. Cosi ji spadlo a ona to zvedla s parádně nastaveným zadkem, když se pro to sklonila.
 „Ne Lottie, hlavně se to Louis nesmí dozvědět... Raději ať o mně Niall říká, že jsem teplá. Cože?! Kdy?!" Zajel jsem za roh a ani nedýchal, když jsem se krčil za palmou a ona se zhroutila na pohovku.
Nechápal jsem nic z toho, co teď řešil - nebo řešila?! – ale uvítal jsem, když mikrovlnka cinkla, vůně popcornu se rozjížděla po bytě a zatímco ona byla v kuchyni, já sprintoval nahoru.