Room-Mate

~18~

Nikky

Připravoval oběd, snažila jsem se mu pomáhat, ale skončila jsem na lince. Kousek ode mě krájel maso a nakláněl se pro polibky.

„Jsi nemocná, nemáš se namáhat." „Nemyslíš," Natáhla jsem se do košíku s ovocem a i když jsem měla šílenou chuť na hrušku, utrhla jsem si banán. „Že námahou se počítá i to, když se s tebou mazlím?" Frustrovaně zavrčel, měl pusu plnou argumentů, ale tiše jen zaskuhral a zíral.
S výbuchem smíchu, jsem přestala kouřit banán a ukousla jsem si jeho špičku. Protočil panenky, něco zašeptal a se zoufalým výrazem zaměřil pozornost na prkýnko.

„Říkal jsi něco?" „Jo." „A co?" „Jsi hrozná, příšerko." Umyl si ruce, hodil maso na pánvičku a postavil se mi do noh. „Opravdu?" „Dobře, beru zpět. Jsi úžasná. Úžasně škodolibá, provokující, svádějící." „Já ale... Myslela jsem tu příšeru." „Co?!" Vytřeštil oči, já se mohla smíchy zbláznit.
„Jsi děsná." „Ale asi mě máš rád..." Odtrhl zrak od masa, co míchal a nakrčil obočí.

„Nikky, jen asi?" Znovu se mi objevil v nohách a objal mě přes zadek. „Určitě?" „Přestaň pořád myslet na to, že pro mě nejsi dost dobrá. Hele... Já vypadám, jako milej kluk, ale nejsem až tak milej a hodnej. Kdybych tě neměl rád, nechtěl bych být s tebou víc, než spolubydlící. Není to jen soucit a lítost, proč tě tu chci. Tvůj otec je čurák," Semkla jsem víčka a on mě něžně pohladil. „Možná jsem měl říct jiný slovo, ale já ho tak beru a to, ho ani neznám a poznat nechci. O tebe se postarám, jeho k ničemu nepotřebuješ. Nikdy jsi nepotřebovala. Jsi úžasná holka, ale on na tom zásluhu nemá. Já tě nemám, jen rád." S pitomým úsměvem, jsem mu prohrábla vlasy. Přivřel oči, zachytil mi dlaň a vtiskl mi pusu na její hřbet.
„Taky tě mám, víc než ráda." Zabručel na souhlas a vzal mě za bradu. Těkal očima z mých očí na rty a zase zpátky.

„Na co čekáš? Tak to udělej!" Zamumlala jsem a sama jej políbila. Smích zanikl v našich ústech, hladové polibky, něžně doteky, spokojené vzdechy... „Pálíseto." Jen zabručel a dál mě na sebe tiskl. „Nialle, pá-pálí se to!" Povedlo se mi o něj dostat. Zavrčel a přeběhl ke sporáku...

„Omlouvám se. Příště budu jen vařit." „Ne, jen nesmíš zapomínat, že vaříš." Zasmál se a sebral předposlední kousek pizzy. Já žvýkala druhý kousek, zbytek zvládl on.
Pobaveně jsem k němu pohlédla. Hladil mě po paži, objímal mě a přitom sledoval golfový turnaj. Šíleně mě to nudilo, ale měla jsem alespoň další možnost zjistit, co má rád.
Poslední sousto, stejně jako on. Bez přemýšlení se natáhl pro poslední kousek a naše ruce se nad pizzou srazily.
Otočil hlavu, přimhouřil oči... „Moje." Pleskla jsem jej po dlani. „Tvoje?" „Jo! Jsi kyselina a Otesánek v jednom." „A ty jsi drzá." „Jen upřímná."
„Ah... Studený to nebude, tak dobrý." Sevřela jsem jeho boky koleny a pobaveně si jej prohlížela. Vykašlal se na pizzu i golf a povalil mě na pohovku. Vítězoslavně se usmíval a vyhrnul mi triko.

„Mám dojem, slečno, že tohle triko je pánské." „Je pohodlné, pane." Opřel se o lokty a pobaveně se usmál. „Ale je zbytečný." „V čem?" „Jsi nádherná, co kdybych, ti ho svlékl, hm?" Znovu se posadil a vyhrnul mi triko výš. „Zlobila by ses?" „Už jsi mě nahou přece viděl. Stejně, jako já tebe." „A bylo to moc krásný."
Vytáhla jsem se do sedu a zvedla ruce. Zavrčel, odhodil své tričko z mého těla a než jsem se zpátky položila, rozepnul mi podprsenku.

„Chceš si hrát?" Broukla jsem mu do ucha. „Nejenom si hrát... Tedy, pokud se se mnou chceš milovat." „Odpověď neznáš?" „Potřebuju jen vědět, že vše co chci, ty chceš taky. Nechci ti nějak ublížit." „Neublížíš mi. Jen buď hodný a něžný." Jeho triko následovalo to moje. Naše tepláky se válely někde pod oknem, a on, mě v jen v kalhotkách odnášel do svého pokoje, tedy, asi by se tomu dalo říkat už ložnice.
Tiše mu do rtů šeptal, že nechce naše první milování prožít na pohovce, protože si to nezasloužím. Na rychlovky bude fajn, ale on mi nechce dopřát jen pár minut...

********************************************
Díky za komentáře :o) ♥
@Janelife nemám to triko, ty ano? :)