Room-Mate

~6~

„Pij." „Ne." „Nebudu se s tebou hádat, drž se mnou krok." Kdyby ji alkohol tak nezmohl věděla by, že většinu flašky vypila sama a najednou mi ani nevadilo, že se na nás v klubu dívali, jak na dvě buzny. Věděl jsem, že pod mikinou skrývá prsa, že její spodní prádlo asi nebudou boxerky.

„Dost přebral, co?" Smál se taxikář, který vezl týden zpět mě. „Stává se, sám to moc dobře znám." Výbuch smíchu, který začal tlumit, aby ji nevzbudil.

S úšklebkem jsem ji odnesl do svého pokoje a jako první z ní stáhl rifle. Jemně jsem ji plácl po boku a střelil pohledem k její tváři.
Přišla na řadu mikina. Byla jako panenka... Odhodil jsem mikinu a se zavrčením hledal nůžky.
Upřímně jsem se divil, že dokáže dýchat. Rozstřihl jsem na boku obinadlo, pod kterým skrývala ňadra a potlačil zavrčení. Pěkná výbava...
Přikryl jsem ji peřinou a vydal se na průzkum do jejího pokoje, po několika minutách hledání, jsem našel spodní prádlo, taštičku s make-upem, dívčí oblečení a další, typické holčičí propriety.

 S pobaveným výrazem, jsem smetl z komody pánské voňavky a deodoranty a vyskládal tam ty její plus tašku s make-upem.

Klučičí oblečení, nahradilo ve skříni to její, které skrývalo v tašce pod postelí. Ono klučičí oblečení, jsem si dal do své skříně. 

Osprchoval jsem se a vrátil se do svého pokoje. Ležela na břiše, zakrytý jen zadek a moje nadrženost, se začínala projevovat. Se stisknutými zuby, jsem se položil vedle a otočil se k ní zády. Usnul jsem po několika velmi dlouhých minutách a ráno byl od půl osmé vzhůru a netrpělivě čekal, až se vzbudí.

Konečně! Ani jsem se nehnul, když se posadila a přikrývka z ní sjela úplně. Hádal jsem, že sjela svůj hrudník nechápavým pohledem, a přelezla na kraj postele. Chuť se natáhnout a pořádně ji plesknout po zadku, hraničila se šílenstvím.

„Mmm, to je kurva krásnej pohled!" Jak ve zpomaleném záběru, se ke mně otočila. V očích se ji objevilo zděšení, strach, překvapení...
„Na borca, máš fakt krásnou, ženskou postavu." „Nialle..." „Mohl jsem tě nechat oblečenou, ale když už jsi ty viděla mě... Ani netušíš, jak mě lákalo ti sundat i kalhotky." Ještě půl minuty, se na mě dívala, pak sebrala mou košili a utekla.

S odfrknutím jsem se znovu položil a díval se do stropu. Co čekala?! Že nikdy nepřijdu na to, že je to holka? Proč se vůbec vydávala za borca... V jakých sračkách se ona plácala?! A jak se vůbec jmenuje vlastním jménem?

„Co to děláš?!" Dvěma kroky, jsem byl ode dveří u ní. Vytrhl jsem ji tašku z ruky a ona mě uslzená prosila, ať jí ji vrátím.
„Dej mi dvacet minut, vypadnu, slibuju." Vztek, který jsem cítil po tomhle divadýlku – byť jej usměrňoval fakt, že je opravdu moc hezká a sladká – byl naprosto rozmetán bolestí, z jejich očí.
„Proč?" „Chtěl jsi kluka, ne holku. Omlouvám se, ale já potřebovala byt... Mrzí mě to. Vrať mi ji, prosím." Odhodil jsem tašku na druhý konec pokoje a ji k sobě přitáhl. Setřel jsem ji slzy a donutil ji, aby se na mě dívala. 

„Zeptám se jen jednou a chci slyšet pravdu; proč jsi tohle hrála? V jakým průseru lítáš?!"

„Můj táta donutil mámu k sebevraždě, když mi bylo devět. Skočila ze sedmého patra a když její tělo našli sousedi a zavolali policii, on tvrdil, že ta coura trucuje v ložnici.
Myslela jsem, že když je máma pryč, tak i mě někam dají od něj, ale nedali. Žila jsem s ním celou dobu a celou tu dobu mě mlátil, sváděl na mě všechno, co se pokazilo.
Pil, jel v drogách a aby na to měl, zadlužil se. Poslední dva roky k nám chodí jeden exekutor za druhým, musela jsem vypadnout... Jeden večer, jsem se se vrátila z venku domů... V kuchyni byla parta chlapů, kteří hráli poker, on mě vsadil a prohrál."

Celý jsem se napnul, ale nenutil ji, aby se na mě podívala. Dávno sklopila hlavu a tiše šeptala.

„Odmítla jsem splnit svou vynucenou účast, a to, abych ze sebe udělala kurvu a šla do svého pokoje s chlapem, který měl tak kolem padesáti... Otec mě zmlátil a když jsem druhý den přišla do školy, má kamarádka volala své mámě a já skončila u nich. Znám se s Louim a vím, že tě prosil, jestli by sis mě sem nevzal... Chápu, že jsi z nějakého důvodu holku jako spolubydlící nechtěl, ale já obvolala všechny inzerce a zbyl jsi mi jen ty. Nechtěla jsem tě podvést, ale já potřebovala zmizet a ta změna identity... Otec mě podle Louise hledá, byl i u nich. Řekli mu, že neví, kde jsem, že jsem jednoho dne zmizela... Mrzí mě to, Nialle. Opravdu!"

Zvedla hlavu a z těch krásných očí, tekly Niagáry. Překvapeně na mě pohlédla, když jsem se k ní sklonil a otřel ji slzičky.