Nikky
Prudce jsem oddechovala a měla za to, že nezvládnu v následujících minutách promluvit. Vysunul se ze mě a práskl s sebou do postele. Natočila jsem k němu hlavu a čekala, co bude. Na rtech mu seděl úsměv a pak ke mně taky stočil hlavu.
„Kurva... Nikky... Potřebuju pauzu!" Vybuchla jsem smíchy a vytáhla se nad něj. Jen zasyčel a mezi polibky šeptal, že se běžně nemazlí s holkou, co má na sobě jeho sperma. Drzý úsměv a já se o něj otřu. Zaskučí znovu, chytám jej za bradu a pobaveně se usmívám.
„A co líbání, hm?" „Líbání?" „No... Po kouření." Přejela jsem si jazykem po rtech a netrpělivě čekala, co z něj vypadne. Vypadalo to, že v tu chvílí v něm probíhá naprosto obří bitva.
Hladil mě těle, klouzal dlaněmi z lopatek na zadeček a zase zpět a pobaveně se usmál.„Upřímně?" „Jistě." „Ne." „Cože?" „Nesnáším to. Jako jo, je-" „Nechat si kouřit, to ano. Naplnit pusu taky, ale pak dát pusu... Hnus?" „Jo, je to hnus." Pleskl mě po zadku, "Ale kdybys mě nechala domluvit, cácorko, tak bys věděla, že tebe budu líbat i během kuřby, a velmi rád." „Opravdu?" Brouknul a pohladil mě po tváři. „Udělám kvůli tobě výjimku ve všem, co nesnáším a chuť spermatu, je jedna z těch věcí." Dusím smíchy, po chvíli ale vyprsknu a on se přidá.
„Líbilo se ti to?" Zašeptá, když se dosmějeme a já mu věnuju nevěřícně pohled.
„Nialle... Proč se tak hloupě ptáš? Copak jsi to nepoznal?" „Chci to jen slyšet. Musím vědět, že to pro tebe bylo hezký, užila sis to a budeš to chtít takové i pak... Musím vědět, že dávám tvýmu tělu to, co potřebuješ." „Líbilo se mi to! Nezažila jsem sladší milování, i když chvilkami bylo divoké a hladové." Povýšeně se usmál a oplatil mi pusu. „Ale nikdo nebyl, jako ty. Tak pozorný, hodný... Žádný mě u toho nelíbal."
„Zasloužíš si polibky nejen ve chvílích nic nedělání." Tichý smích a já se u něj stulila.
Jakoby zamyšleně mě hladil a otřel se mi bradou o hlavu.„Mmm?" „Zůstanu s tebou doma, hm?" „Měla bych už jít ale do školy." „Proč? Uděláme si prodloužený víkend." „Napíšeš mi omluvenku?" „Jistě." Zabručí a já jsem znovu pod ním...
Spal, já tiše utíkala z jeho náruče a zavřela se v koupelně. Smývala jsem ze sebe únavu, na rtech mi seděl úsměv a ve chvíli, kdy jsem si opisovala úkoly, co mi Lottie milostivě poslala mejlem, jsem si pobrukovala.
Nemohla mě rozhodit ani její škodolibá zpráva, že teď už opravdu ona ani Loui nevěří, že s Niallem nic nemám a prej dostanu od Jay za uši. Když už jsem mlčela před nimi, mohla jsem to říct alespoň ji. Dodatek, že mám i Irem dorazit v sobotu na grilování, mě tedy moc nepotěšil.Vytuhla jsem na pohovce, na slabou půl hodinku. Až teď jsem pocítila tu pravou úlevu a po kontrole Nialla, kdy jsem váhala jestli si k němu nelehnout a prostě neusnout, jsem se postavila k lince a začala vařit večeři.
„Lednička začíná být prázdná... Zítra zajedem nakoupit, abych se mohl probouzet na dokonale voňavý večeře." Leknutím, když mě objal jsem se řízla, jen trošku, ale on sypal omluvu jednu za druhou. S nevolí jsem pak seděla na lince a dívala se, jak dodělává zeleninový salát.
„Vezmeš to?" S mrkáním jsem k němu přistrčila tác s talíři, skleničkami, příbory a salátem. Kývá, sjede z linky a s mrknutím mě pustí před sebe. Belhám se do obyváku, kdy využívám nabídky, abych si na jeho nohy hodila tu svou a v jakési krkolomné pozici večeříme.
Postrčí talíř na stole, převezme misku se salátem a ještě dojí to moje, Otesánek.„Chceš film?" Broukne mi do ucha, když k němu přelezu, zabalím se do deky a ospale zívám. „Ty jsi nespala?" „Ne, dělala jsem věci do školy." Změnili jsme polohu, ležel za mnou, už oba pod dekou a jeho paže mi nahradila polštáře, které si vzal on, aby byl výš. Líbal m do vlasů, šeptal, že jsem trumpeta a chytal mě, abych se k němu otočila čelem.
Zapnul jen televizi, běžela tam nějaká kriminálka a on mě hlazením uspával.*******************************************************
♥
ČTEŠ
Room-Mate
Fanfiction„Proč mám pocit, že mě chceš opít?" „Protože už mě nebaví být tím věčně ožralým. Drž basu, ne?" „Asi raději ne. Půjdu si pro nealko." Zvedám se, chytám balanc a šilhám po flašce. Je jí sotva na dně... Ve chvíli, kdy mám jistotu, že neskončím na zemi...