Room-Mate

~7~

„Kdyby mi to pako řeklo, proč tě sem mám vzít, neváhal bych. Jo, nechtěl jsem holku z toho důvodu, že moje ex taky byla jen spolubydlící na začátku.
 Začali jsme si spolu a ona mě pak poslala do prdele, pár hodin na to, ji v obyváku šukal její novej borec. Nechtěl jsem se zase zamilovat a prožívat buď to stejné, nebo by mě třeba dotyčná odmítla úplně... Louis mi to ale měl říct!"
 „Nemohl. Slíbil, že to nikde neřekne... Nialle, já se opravdu omlouvám, mrzí mě to a slibuju, že mě už nikdy neuvidíš. Jen mi dej pár hodin, zkusím si něco najít a zmizím. Nájem ti dám, neboj se." Překvapeně na mě pohlédla, když jsem ji vzal do náruče a odnesl do svého pokoje. Položil jsem ji do postele, zakryl ji a posadil se na okraj.

„Poslouchej, cácorko, něco na tobě bylo divného od chvíle, kdy jsem tě uviděl. Jenže jsem netušil co a teď to vím. Nemáš kam jít, tohle je už pár týdnů tvůj domov. Můžeš tu zůstat, jasné? Jsi unavená, prospi se. Uklidím ty věci, co sis sbalila zpět na svoje místo a večer zajdeme na jídlo, hm?" „Opravdu?" „Jo, zvykl jsem si na tebe, cácorko." Zatahal jsem ji něžně za pramen vlasů a ona se zavrtala pod peřinu ještě víc.
 „A omlouvám se, že jsem tě svlékl..." „Taky jsem tě viděla nahého." „A byl to hezký pohled, co? Slyšel jsem rozhovor mezi tebou a hádám, že Lottie." Zrudla a zabořila tvář do polštáře. Za smíchu jsem opustil pokoj a dal se do úklidu jejího.

„Ahoj." „Ahoj." Obrátil jsem od televize a usmál se. Stále byla jen v mé košili, rozcuchaná a omluvně si hryzala ret. „Měl jsi mě vzbudit." „Původně jsem chtěl, ale spánek jsi potřebovala. Objednám pizzu, co ty na to?" „Jo, to by bylo fajn."

Přišla za půl hodiny, v tílku, teplákách a posadila se do křesla.

„Takže, „Nick" asi není tvoje jméno. Nicola?" „Nikky." „Příjmení je pravé?" Nevinně na mě pohlédne a zavrtí hlavou. „Je něco pravda z toho, co jsi mi řekla na začátku?" Omluvný úsměv a něžné zavrtění hlavou. „Tak spusť, Nikky."

Nikky

„Jsem Nikky Bennet, mám sedmnáct, studuju na stejné škole, jako Lottie. Jsme kamarádky od malinka a znám velmi dobře i Louise – proto jsem odmítala všechny tvoje pozvání, abych s vámi šla pařit. Bála jsem se, že mě pozná.
Jen Lottie ví, že bydlím u tebe, zbytek rodiny si myslí, že jsem si našla podnájem a aby se oni neprořekli tátovi, tak jsem raději neřekla, kde a u koho žiju." Trhnu rameny a vytáhnu kolena k bradě.

„Zlobíš se, že?" „Mrzí mě, že jsi musela hrát tohle divadlo." „Ale kdybych ti to řekla, vzal bys mě z lítosti a to bych nechtěla." „To sice jo... Ale třeba by z nás byli kamarádi a já se nemusel celou dobu vztekat, že jsi asociál."
 „Jsem kuře, byla jsem pařit jednou, s tebou teda... Ale víš jak..." „Jo vím a proto si tě vezmu pod ochranu příští víkend, jdeme pařit, rozumíš? Řeknu i Louisovi, ať vezme Lottie, vyblbneme se." „Sbalíme nějaké holky?" „Jsi lesbička?" Topí se pivem a v očích má pobavené jiskry. „Třeba jsem bisexuál." „Haha, vtipná, cácorko." „To je moje přezdívka?" „Možná?" „To abych ti taky nějakou našla." „Jakou?" „Leprikon?" Vybuchne smíchy a v obličeji mi přistane polštář.

„Když už vím, kdo jsi a čím sis prošla... Co začít od znovu, hm?" „Nikky Bennet, těší mě!" Po prvotním výbuchu smíchu, přišel další. „Niall Horan, baby." „Baby?!" „Ou, pardon, slečno!" Smích z mé strany a s vděkem si převezmu plechovku Coly.
„Mrknem na nějaký film?" „Film?" „Něco proti? Nebo chceš raději fotbal?" Pobaveně jej sleduju a jeho tvář se stahuje v nechápavý výraz.
„Víš, jak končí filmy?" „Jak kterej druh, cácorko." Tentokrát mám v obličeji polštář já. „Neboj, jsem hodný a slušný hoch!" „Být hodný, znamená pustit horor?!" „Bojíš se?" „Ne!" S úšklebkem se zabalím do deky a nechám si jen škvíru mezi prsty, abych viděla na obrazovku.

„Nechceš jít ke mně? Celá tvoje skrýš se parádně klepe." „Nebojím se." „Jasně, hrdinko." Hekne. Po několika dalších minutách, vyplněným řevem z televize, mu beze slova vklouznu do náruče. Pevně mě stiskne a zašeptá, že mě ochrání. Poskládám se na jeho těle a za chvíli nevím o světě.
Probouzím se ráno, ve své posteli a s úžasem se dívám po pokoji, který se stal holčičím.

Na ledničce je vzkaz, že je s kluky na fotbale, čehož využívám a pouštím se do úklidu. Teď aspoň nevypadá tak blbě, že poklízím. Když mě viděl poprvé s mopem, div se nevyvrátil... No jo, podle sebe, soudím tebe.
Vrátil se až večer, mírně pod parou a usnul u televize, jako když ho do vody hodí.