Room-Mate

~10~

„Něco mi dlužíš." „Peníze? Proplatím ti to." „Haha, to nechci. Něco jiného." „Jako co?" Chytá mě za zápěstí, když se k ní posadím a zapřu se dlaněmi do pohovky, kolem jejího těla. „Informaci?" „Jakou?" „Ale no tak, nedělej hloupou." „Nedělám, jsem." „Vtipná." „Že jo?" Uškrne se a druhou rukou mi prohrábne vlasy.

„Jsi nadržený puberťák!" „Já? No dovol?" „Já ti neposlala fotku svého klínu, jako někdo, co?" „Hm, tys ho rovnou viděla." Heknu a se smíchem si mnu hruď. Vytáhla se do sedu, měl jsem její tvářičku od své, sotva deset centimetrů.
„Copak jsem za to mohla? Já nebyla na kaši a nebyla pozvracená." „Hm, to sice ne, ale jsem rád, žes mě do tý sprchy vzala, jinak bych v tom usnul." „Fuj!" Pobaveně jsem ji objal kolem pasu a přitiskl k sobě. Pochybovačně na mě pohlédla a drze se usmála.
„Opravdu mě nenabaluješ?" „Co když jo?" „Tak je to strašně kostrbaté. Líbím se ti?" Opět drzý, teď už ne úsměv, ale vítězoslavný škleb.
 „Jsi krásná." „Takže ano?" Mumle mi do rtů, než se rozhodnu, že ji chci políbit, odstrčí mě, div nesjedu na zem. Vytáhne se na nohy, chytí mě za bradu a pozvedne ji k sobě.

„To co jsem ve sprše viděla... Nechápu, proč tě ona opustila, jestli jen kvůli centimetru navíc... Zlato, mít tě v sobě, ukřičím se slastí." Než se vzpamatuju, je pryč. Odskákala ke schodům – berle v kufru! Debile!! – a zmizela nahoře.

Další dva dny, jsem musel do školy a ona vytáhla paty z pokoje jen ve chvíli, kdy já nebyl doma. Dokonce i uvařila a nechala mi na ledničce vzkaz, že využívá momentu, kdy nic nemusí a jde spát... Pokaždé jsem ji šel zkontrolovat, ale fakt spala a já nevěděl, co si myslet.

„Nevědomost je hrozná věc, viď?" Cuknu s sebou otočím hlavu. Je jen v tílku a kalhotkách, já začínám litovat, že jsem šel ze sprchy rovnou k televizi. Jak dlouho bude trvat, než se mi ručník napne?
„Nevědomost?" „Hm, jsi nějaký rozladěný." „Myslíš?" „A ne?" Zašeptá mi do ucha a posadí se na opěrku pohovky.
„Jasně maličká, zlob mě a pak mi uteč." Výbuch smíchu je vystřídán zaječením. Stáhl jsem ji k sobě a ona mi věnovala naštvaný pohled.
„O co se jako snažíš?" „Pojistit si tě? Co když teď navážu na naši esemeskovou konverzaci, hm? Malá šance, že utečeš." „Zapomínáš, co máš na sobě?" „Máš strach, že tě začne něco tlačit?" „Třeba nemám strach, jen jsem zvědavá." „Tak to abychom opravdu začali řešit nedořešené, cácorko."
Pobaveně povytáhla obočí a rozvážně kývla. „Tak začni."

„Pořád nemám odpověď na otázku, co mi na ni odpovědět?" „Na jakou?" Zamrká a zachytí mi ruku, když ji stisknu v dlani stehno. „Kdybych byl hajzl, probudila by ses úplně nahá a já bych věděl vše." Pozvednu významně obočí a se zavrčením po ní chmatám. Povedlo se ji se postavit. Se smíchem odrazila moje ruce, zapřela se mi o ramena a posadila se mi na klín. „Tohle je pohodlnější." Mrkne a vytáhne se do kleku.
Váhavě ji hladím po zadní straně stehen a zároveň myslím na jaderné katastrofy. S tichým „wow" se ji zadívám na hrudník. Stáhla si tílko a dala mi na obdiv prsa, zatím uvězněná v podprsence.
„Teď je řada na tobě."

„Cácorko, já mám ale jen ručník." „To je smůla, co?" Zapiští a přitiskne se ke mně. Se smíchem ji sundávám podprsenku a ona se uraženě mračí, s překříženýma rukama na hrudi.
„To je zbytečné, nemyslíš? Už jsem je viděl. Moc pěkný." Přejel jsem si jazykem po rtech a stiskl ji zadek v dlani. Sykne a oddělá ruce. Kurva! Tak teď už mi nepomůže, myslet na sebesmutnější událost.

Drze se usmívá a bere mě za bradu. „A teď? Jsme si kvit. Ty ručník, já kalhotky, pod kterými máš odpověď na otázku." „Zlobíš Nikky, opravdu." „Já vím. Ráda zlobím." „Ráda rozdíráš ramena, kočičko?" „Chceš to cítit, kocourku?" Odevzdaně ke mně pohlédne, když ji stáhnu pod sebe a donutím ji ležet. Nehty mi přejela po zádech, ramenou a pažích. Omotala mi kolem boků nohy a pozvedla pánev.

„Chceš mě jen využít?" „A ty mě?" „Ne." „Ne." Otřu se ji nosem o její, zachichotá se a ručník mi povolí. „Dostaneš opravdu na holou!" „Čím? Rukou? Nebo...?" Ručník, co mi rozmotala, odhodí a mezi našimi těly, je několika centimetrová mezera. „Slečna má ráda anální sex?" „A ty?" „Nebráním se ničemu a zrovna tohle je praktika, kterou dělám velmi rád." Zaculí se a snaží se dostat nahoru. Nechám ji, položím se na záda a bedlivě ji sleduju.
Zachvěje se, když se ji otřu penisem o bříško, ale nepodívá se. Přilehne mi k boku, dívá se mi do očí a hladí mě po břiše.
Objímám ji, hladím ji po boku, přitom sem tam sklouznu dlaní na zadeček, obepnutý v kalhotkách. Jak se jim říká? Brazilky?
Hryzne se do rtu a skloní se.

„Líbí se ti?" „Prdelka?" Kývne a jemně s ní zatřese. Sevřu ji zadeček v dlani a stisknu. Zakňourá a znovu se hryzne do rtu. „Moc se mi líbí." Vtiskne mi pusu na koutek rtů a než mrknu, postaví se. Přes rameno na mě pohlédne a předkloní se. Vytáhnu se do sedu a nedá mi to, abych ji neplácl.
Stojím za ní, zasténá, zavrtí zadečkem a napasuje se mi na klín. Něžně ji držím za boky, narovná se, otočí ke mně hlavu a chytí mi pravačku. Posouvá si ji na bříško, dívá se na mě a v očích má nadrženost.
„Chceš odpověď říct, nebo si ji zjistíš sám?" Na konečcích prstů cítím látku kalhotek a s pobaveným úsměvem ji políbím na rameno.