V Festival

1. Je to vážně idiot

Ahojte..:) Chtěla jsem předem napsat, že je to má první povídka tady..Už jsem přidávala na lovebittes atd. Snad se bude líbit...:)) Jo a neočekávejte žádného profíka..Jsem začínající amatér, tak snad prominete chyby.:3:)

Moje nohy si to právě šněrovaly směrem k druhému podiu, kde měli vystupovat mí oblíbení Kings of Leon. Přesně před podiem na mě čekala moje dlouholetá kamarádka. Slunce svítilo a pivo v plastovém kelímku udržovalo rytmus mé chůze. Konečky mokré trávy mě šimraly kotníky a tílko s logem mé nejoblíbenější kapely 5 Seconds of Summer  se pohupovalo na mém trupu. Byl to den, na který jsem čekala tak strašně dlouho. Všude okolo mě hrála hlasitě hudba a mě nedalo se za tou linií hudby otočit.

„Pane Bože, promiňte mi to,“ začal se mi najednou někdo omlouvat. Po celé délce mých nohou jsem cítila rosu. A triko se mi z ničeho nic začalo lepit na břicho. Až po chvíli mi došlo, co se vlastně stalo. Nějaký s prominutím blbeček spolu se svými kamarády do mě drknul a já spadla a vylila na sebe celý obsah kelímku. Super.

 „To nic. Neomlouvej se, nevadí mi to,“ nasadila jsem falešný tón hlasu a příjemně se usmála směrem vzhůru k partě těch připitomělých blbečků. Jeden z nich mě můj úsměv opětoval. Vyšší blonďáček, modrooký a taky docela namakaný. Skvělá kombinace, ale pořád mě ještě štve, že tady budu chodit s mokrým flekem na břichu a navíc asi už slyším, první tony mé oblíbené písničky Use Somebody. Při představě, že sem už dávno mohla pařit s kamarádkou u podia, mě vyrušila podaná ruka. Chytla jsem se jí, a blonďáček mě vytáhl zpátky na nohy.