V Festival

13. Večer

Předem se omlouvám za kratší díl, ale za tenhle víkend jsem vyčerpala včechny moje imginární myšlenky. To také zapříčinilo to, že tenhle díl, je z mého pohledu, jeden z těch nejhorších. Za každé slovíčko jsem, bych se nejradši oběsila. :D Snad mi to prominete! :(

„ Au,“ vykřikla moje ústa okamžitě po dolehnutí na sedačku. Proč já debil nedal tu kytaru zpět do stojanu!

------------------------------------------------------------------------------------------------

Z pohledu Nialla:

Milostná chvilka byla ihned tu tam. Prostě zmizela, a můj chtíč s ní. Bylo to divné, ale doopravdy mě přešla chuť na sex. Chtěl jsem být jen v její přítomnosti. Horane? Co se to s tebou děje brachu? Okamžitě jsem vstal a kytaru odložil do stojanu. Mám tě rád, ale na okamžik se musíš vytratit. Přišel jsem zpět k Sidney. Ta se jen nevinně usmívala.

„ Jsi v pořádku?“ zeptala se mě a svojí ručkou pohladila místo, do kterého jsem se praštil. To okamžitě přestalo bolet. Ona je prostě zázračná.

„ Jo jsem,“ propletl jsem naše prsty a jemně jí políbil na hřbet dlaně.

„ Co máš teď v plánu?“ projela si prsty ve vlasech, a poté je umístila do kapes.

„ Tohle,“

Z pohledu Sidney:

„ Tohle,“ otevřel Niall náruč a jemně si mě do ní přitáhl. Své dokonalé paže obmotal okolo mého trupu. Hlavu si opřel o moje rameno a začal mi pomalinku vydechovat teplý dech do ucha. Ošila jsem se. Nedokážete si představit, co tahle osoba dělá se mnou. Můj dech spolu s tlukotem srdce se uklidnil, a já se cítila jako v extázi. I kdyby vedle nás začala válka, nedokázala bych to zaregistrovat.

„ Miluji tě, víš to?“ zašeptala jsem do jeho klíční kosti a poté jí hned obdařila polibkem.

„ Vím. A ty to víš?“ odpověděl a svoje hebké rty otřel o moje čelo. Potichu jsem se zachichotala. Ne, že by mě to přišlo vtipné, ale strašně romantické.

„ Tak tobě to přijde vtipné, jo?“ odtáhl se ode mě. Zachvěla jsem se zimou. Výběr tílka nebyl zrovna nejlepší. Než se cokoliv stalo, ucítila jsem svůj pád na gauč. Co to do pekla?

„ Ááá…Přestaň Nialle, pro-prosím!“ moje ústa vydávala zvuky napodobující jelena v říji. Do toho se mi z očí hrnuly slzy smíchu. Niall mě lechtal snad všude. Na krku, v podpaží, na bocích a dokonce mě štípal do zadku. Nechápu, jak to všechno mohl stíhat zároveň .On je snad chobotnice!

„ Tak to svoje uchechtnutí odvolej,“ smál se klečící Niall nade mnou.

„ Odvolávám,“ vydýchaně jsem řekla a otřela si slzy. Ni okamžitě ze mě slezl a přinesl mi skleničku s vodou.

„ Děkuji,“ naklopila jsem do sebe celou sklenici naráz.

„ Ty máš teda žízeň,“ zasmál se Niall. Stál nade mnou a já neodolala, a vrazila mu jemnou ránu pěstí do rozkroku. Oba jsme propukli ve smích. Niall si sedl vedle mě a jedním krokem nás oba položil. Jen jsme tam tak leželi a naše prsty se proplétaly. Moje heboučké polštářky objížděly rysy těch ztvrdlých Niallových. Nikdo nic neříkal. Myslím, že naše konverzace probíhala přes naše dotyky. Druhou rukou měl podepřenou hlavu a koukal na mě, dá se říci, že z výše. Přisunula jsem se k němu co nejblíže.

„ Tobě je zima?“ zeptal se poté, co projel svojí rozehřátou dlaní od mého ramene až po konečky prstů. Zakývala jsem hlavou.

„ Neboj, to vyřešíme,“ přitáhl si mě ještě blíže k sobě a odněkud zpoza gauče vytáhl šedivou huňatou deku. Oba nás do ní zabalil. Čela se nám opírala. Oči se do sebe už dávno vpily. Jak někdo může mít tak dokonale modré oči?

Z pohledu Nialla:

Dokázal bych se na ní koukat celý svůj život. Cítil jsem každý její čtvereční centimetr kůže. Její konečky vlasu mě jemně šimraly do brady. Ruku jsem jí obmotal okolo boků a natiskl si jí ještě blíže. Nazvedávající hrudník mi potvrdil, že doopravdy vedle mě leží ona. Ani nevím, jak dlouho jsme takhle leželi, ale byli to nejlepší minuty mého života s ní.

…

„ Tak co tam dávají?“ zeptala se mě hláskem právě narozeného kotěte. Ležela stále zabalená v dece a já stál naproti televizi a přeskakoval z jednoho programu na druhý. Doopravdy? Velké hovno tam dávají!

„ Nic, zlatko,“ odpověděl jsem jí a znovu začal překlepávat.

„ Ani fotbal?“ moje tělo se hned k ní otočilo. Cože? Vážně by se chtěla se mnou dívat na fotbal?

„ No ten ano. Ale nemusíme se na něj dívat, pokud nechceš,“ oči už začali dělat štěněčí výraz.

„ Ale mě fotbal docela baví,“ usmála se. Okamžitě jsem to přepnul na fotbal a skočil za ni pod peřinku. Sidney si ihned položila hlavu na mojí hruď a dívala se semnou.

…

„ Nialle?“ zeptala se po chvíli náhle.

„ Ano zlatko?“

„ Můžu se tě na něco zeptat?“ zvedla pohled od obrazovky a podívala se na mě.

„ Ano,“ začal jsem panikařit.

 „ Vážně tě ten dnešní tenis bavil?“ řekla nervózně. Tak Horane, a teď si hledej výmluvu!