V Festival

30. Půlka srdce

Děkuju vám za pěkné komentáře. Vždy mě vykouzlí úsměv na tváři a dodají novou energii na napsání nového dílu. Tenhle díl jsem si pekelně užila. A navíc. Song Half a Heart je moje N°1 :') Jako Miu jsem si představila svojí kamarádku. Vím na sto procent, že by se zachvala stejně! :D 

„ Sidney, zavolej mi prosím pohřební službu,“ řekla Mia hlasem, který zněl, jako kdyby si něco píchla. O můj Božínku.

„ Pojď, prosím tě. Matt na nás čeká,“ vzala jsem jí za ruku a táhla jí ke dveřím.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Z pohledu Nialla:

A je to tady. Do sluchátek se mi pomalu dostává rytmus z Joshových úderů do bubnů. Fanynky ječí o sto šest. Ještě poslední minuta. Půl minuty. Pět sekund. Tři. Dva. Jedna. Ze všech stran mě obklopí zářivě bílé světlo. Jakoby jeho svit nikdy neskončil. Tuna blesků objíždí celé moje tělo. Každý můj detail. Tady není čas na chyby. Je tu místo pouze pro profesionální výkon a kopec zábavy. Nic víc. Nic míň. Okamžitě jsem hodil očkem po klucích. Očividně si to užívali stejně jako já. Liam rozdával úsměvy na všechny strany a z Harryho laškovných pohledů stačilo během několika sekund otěhotnět sto holek. Jak prosté. Jen já jsem měl pohled pro jednu.  Pro jednu z tisíce. Sidney. Stála tam jak bohyně a usmívala se jako sluníčko. Nohou si jemně přiťukávala do rytmu a očima jezdila po celém podiu. Byla dokonalá.

Z pohledu Sidney:

Kluci lítali po podiu jak vyšinutí. Proboha kde berou tolik energie? Spíše. Kde berou tolik dechu? Já běhat po podiu sem a tam a do toho ještě zpívat. Ufff. Mia byla jak ve snu. Její oči byli doširoka otevřené a v ručičkách svírala svůj telefon. Každou písničku si vždy aspoň z části natočila a celou dobu zpívala. Myslím, že zítra jí budu muset uvařit hektolitr čaje, aby se její hlasivky daly trochu do pořádku.

„ Uh, ahoj, nejsi ty náhodou Sidney?“ přišla ke mně dobře vypadající dívka. Tmavě hnědé vlasy jí dokonale ladily s jejím dokonalým úsměvem. Trochu jak z reklamy na Colgate.

„ Jo jsem. A ty jsi…“ trochu jsem znervózněla. Připadala jsem si oproti ní a její dokonalosti jako bezdomovec.

„ Eleanor Calder, přítelkyně Louise Tomlinsona,“ nastavila náruč a já jí přijala. Nejsem moc objímající typ, ale proč ne. Je to dobrý způsob jak si najít další kamarády.

„ Vítej do rodiny!“ pousmála se na mě a ihned stočila svůj pohled na jednoho kluka v infantilně vyhrnutých kalhotách. Ten jí okamžitě odpověděl úsměvem a roztomilým zamávnutím na pozdrav. Ahá…Už mi to začíná docvakávat.

„ Jo děkuji,“ byla jsem trochu zaskočená její otevřeností. Tak s touhle holkou se rozhodně nebudu nudit.

„ Pa-ne-Bo-že!“ vypískla Mia.

„ To. Je. Eleanor. Calder!“ začala tahat za okraj mého trička a ukazovala na Eleanor, jakoby právě viděla Ježíše Krista. Já fakt potřebuju číslo na doktora Chocholouška!

„ Ahoj,“ zamávala na ni Eleanor a přátelsky k ní natáhla ruku. Mia jí okamžitě přijala.

„ A ty jsi?“ Eleanor byla celou touhle situací zaskočená.

„ To je Mia, moje kamarádka. Ona je velkou fanynkou kluků,“ snažila jsem Mie naznačit, ať už laskavě drží klapačku. Bohužel moje gesto alá podříznu ti hrdlo, pokud okamžitě nepřestaneš, nepochopila a dál na El koukala jako na boží zjevení. Div jí slina nestekla z otevřené pusy.

„ Ráda tě poznávám, Mio. Nevadí, když tady s vámi zůstanu?“ prohrábla si svoje dlouhé vlasy a ke mně dolehla její sladká vůně.

„ Ne jasně, že nevadí,“ pousmála jsem se na ni a dál se věnovala dění na podiu. Kluci mezi tím už začali zpívat další písničku. Myslím, že to byla Don’t Forget Where You Belong. Poznala jsem jí proto, že se tam to souvětí dost často opakovalo. Nenávidím se. Mohla jsem se ty písničky aspoň trochu naučit. Připadám si jak blbka.

…

„ Tak a další písnička je…“ nechal Niall vyburcovat dav do nepříčetnosti. Dívky okolo mě ječely, plakaly a skákaly. Vše v jeden čas.

Pusťte si song :) ->

„ Half a heart!“ zakřičel, myslím, že to byl Harry. Všechny holky najednou začaly plakat. Ha! To bude určitě nějaká jejich další taneční a melodická hitovka. Už slyším to velké kytarové sólo a vidím plameny po celém obvodu podia…Omyl! Všichni si posedali po celém podiu a Niall s kytarou v ruce začal vybrnkávat pomalou melodii. Můj dech se pomalu začal zastavovat. Ta atmosféra, to prostředí, to ticho davu, ten text.

…

„ Thought I try to get you out of my head, The truth is I got lost without you, And since then I’ve been waking up to…“  tak v této části moje duše opustila tělo. Bylo to, jako kdyby Niall nezpíval, ale říkal to, co cítil, když jsem utekla z toho auta. Bylo to tak emotivní. Můj očí kontakt byl celou dobu spjatý s tím Niallovým. Existoval pouze náš osobní svět. Žádný koncert, žádné fanynky, pouze my dva. Oči začaly nepříjemně štípat a pálit. Ach ne. Je to tady zase. Zase ta smutná chvíle. Když první kapka pomalu začala smáčet mojí slzu, ucítila jsem silné objetí. Eleanor. Sama už sahala do tašky a vytahovala si kapesník. Jeden dala i mě. Obě jsme si jemně otřeli slzy a pousmáli se. Dalo by se to nazvat: Jak dvě přítelkyně brečí nad písničkou. Bůh ví, co pro ni znamenal ten text, ale jedno je jisté. Louis měl oči jen pro ni.

…

„ Bohužel musíme oznámit, že nastává konec. Tady je poslední song. What Makes You Beautiful!“ zakřičeli všichni společně a na zem se pomalu začali snášet balonky všech možných barev a tvarů. Dívky začali pištět a trsat do rytmu bubnů. Konečně písnička, kterou tak trochu znám. Chytla jsem Miu za ruku a všichni tři, i s Eleanor jsme začali trsat. Vlasy jsme házely do všech možných stran a rukama mávali jak o život. Byli to úžasné momenty! Celý tenhle koncert se zapíše tučně do mé paměti. Kluci předváděli strašně dobrou a zároveň srandovní show. Myslím, že tohle turné bude jedno z nejlepších.

…

„ Tak, jak se vám to líbilo?“ po chvíli čekání přišli kluci za námi do místnosti, ve které jsme byli i před koncertem.

„ Bylo to dokonalé,“ zapištěla El a vrhnula se Louisovi okolo krku.

„ Ale doopravdy, bylo to skvělé,“ Mia konečně rozdýchala tu atmosféru a všem potřásla rukou. Divím se, že sebou nesekla o zem.

„ Jak se ti to líbilo?“ chytl mě nečekaně Niall pod zadkem a vyzvedl moje nohy daleko od země. Okamžitě jsem se k němu přilepila, jako klíště. Přiznávám, nemám ráda, když mě někdo nosí, či nadzvedává.

„ Byli jste neuvěřitelní,“ přisála jsem se Niallovi na rty. Musela jsem mu nějak poděkovat za tu emotivní chvíli při písničce, která se teď řadí mezi mé nejoblíbenější. Niall na nic nečekal a opřel mě o nejbližší zeď.

 „ Hej, hej, nechte si něco na doma!“ zapískal na nás Harry a všichni vybouchli do nekontrolovaného smíchu. Zrudla jsem až na prdeli. Niall mě pomalu položil zpět na zem, chytl jednu láhev ze stolku a hodil jí po Harrym.