V Festival

28. Musím ti to říct

Přináším kraťoučký díl! Musím se učit petrologii (taková kravina o horninách) a do toho psát všechny různé úkoly. Kriste, chci prázdniny :D Do toho jsem dnes naspala jen 6 hodin kvůli Brits! Ale to neva! Stálo to za to! Harold a jeho spoždění, Niallovi ksichty a Louiho boty..VÝBORNÝ ROČNÍK! Jinak Sidney konečně vysloví svoje rozhodnutí! Co si o tom myslíte? Hope you like it! :)

„ Nevím Nialle. Moje srdce říká stoprocentně ano, ale mozek křičí, že za žádnou cenu ne,“ rozklepal jsem se více, než když nás čekalo první živé vystoupení v X-Factoru.

„ No, a co poslechneš?“ naléhal jsem. Srdce prosím, srdce

-------------------------------------------------------------------------------------------------------

Z pohledu Sidney:

Bylo to rozhodování mezi životem a smrtí. Kdybych řekla ne, vím, že bych toho litovala celý život. Na druhou stranu bych se znovu stala tou neviditelnou a žila bych jako každý člověk na planetě. Nikdo by se o mě nezajímal a věděla bych, že kamarádi, které bych měla, jsou se mnou, protože chtějí, a ne proto, že můj přítel je pop star. Kdybych řekla ano, měla bych kluka, který je starostlivý, hodný, je s ním sranda a navíc skvěle vypadá. Ale zase by se o mě všude psalo, a ne vždy jen v tom dobrém. Byla bych trnem v oku fanouškům a novinářům. Nevěděla bych, jestli přátelé by se mnou byli jen proto, že můj přítel je ten Niall Horan.

„ Sidney,“ šeptl Niall a podíval se na mě tím jeho štěněčím pohledem. Možná toho budu litovat…

„ Srdce,“ vydechla jsem. Stále nemůžu věřit, že jsem to vyslovila. Možná toho budu litovat stejně, jako kdybych řekla ne. Přestaň na to myslet!

„ Panebože děkuji,“ silně mě sevřel v objetí. Málem ze mě vymačkal duši. Ale to nevadí. Naše pohledy se okamžitě střetly. Ani nešlo poznat, co právě Niall pociťoval. Oči mu zářili tak jasně, a stejně to z nich nešlo nijak přečíst. A pak se to stalo. Cítit jeho rty na těch svých. Panebože, ano! I když mi Niall dal pusu ještě včera při obědě, bylo to úplně něco jiného. Tak strašně procítěného. Dlaněmi svíral můj obličej a jazykem přejížděl přes můj spodní ret. Och, bože! Je to lepší než půlnoční nálety na čokoládovou zmrzlinu! Nečekala jsem ani sekundu a pustila ho dovnitř. Jeho mrštný jazyk okamžitě rozpoutal hru o nadvládu. Nechala jsem ho vyhrát. Moje hlavní výhra je on.

…

Z pohledu Nialla:

Konečně po všech těch stresech si můžu oddechnout. Nesmím už Sidney víckrát ztratit. Nejhorší je, že jí musím ještě říci o tour. To bude teprve! Ne teď si musím užívat pocit toho, že je klid.

„ A jak to bude dále?“ ležela Sidney hlavou opřená o mojí hruď. Jemnými tahy obkreslovala každý můj břišní sval.

„ Co, co bude dál?“ nechápal jsem.

„ No jako ty a já,“ zvedla hlavu a já znovu mohl pohlédnout do jejích hnědých korálků. Hlasitě jsem polknul. Proč se tak pěkný den musí právoplatně vždy zničit?

„ No je tu jedna věc, co ti musím říct,“ už na mě neležela, ale sedla si do tureckého sedu přímo naproti mně.

„ No?“ začala si nevozně kousat spodní ret.

„ No,“ slova, jakoby se zasekla uprostřed krku a nemohla dále.

„ No?“ naznačila rukama, ať pokračuji.

„ No, na začátku příštího týdne nám startuje naše třetí turné,“ promluvil jsem velmi opatrně. Ani bych se nedivil, kdyby jí to sebralo. Určitě si nikdy nepředstavovala takovýhle vztah.

„ Ale to je přeci fajn, ne?“ usmála se a lehla si vedle mě na břicho. Celou dobu se usmívala jak sluníčko a skenovala každý můj pohyb.

„ No to je super, ale budu mimo Anglii více, jak půl roku a domů přijedu za tu dobu, asi jen třikrát,“ uklidni se Nialle! Úsměv jí během sekundy zmrzl.

„ Ale myslel jsem, že bys mohla jet se mnou! Užili bychom si spoustu srandy a viděla by si Státy a třeba i Japonsko!“ snažil jsem najít pozitiva na téhle přímo nepozitivní věci.

„ Nialle, to je sice moc pěkné, ale já musím vydělávat a mám tady i jiné závazky,“ položila bradu na moje rameno a svůj teplý dech posílala přímo na můj krk.

„ Já vím, ale o tomhle jsme přeci už mluvili. Ale samozřejmě bych se na tebe nezlobil, kdyby si zůstala tady. Je to tvoje rozhodnutí,“ jo jasně strašně by mě chyběla, ale, co bych měl dělat?

„ Ještě se nějak rozhodnu,“ usmála se na mě. Poznal jsem, že se jedná o falešný úsměv. Určitě jí to teď někde začíná sežírat zevnitř. Do pekla!

Z pohledu Sidney:

Tak tohle je pro mě šok! Nedokážu to tady bez něj přežít tak dlouho. Musím však pochopit, že je to jeho práce, kterou já nemohu nijak ovlivnit. A ani jí nechci ovlivnit. Snad naše láska tu dálku mezi námi nějak vydrží. Ale bude to peprné.

„ Nechceš se kouknout na nějaký film?“ musela jsem to téma nějak otočit.

„ Jo klidně,“ usmál se Niall a políbil mě doprostřed čela.