V Festival

12. Na nás!

Ok. Dvanáctý díl! Děkuji moc všem za 450 přečtení! :3 Nikdy jsem v tohle nevěřila. Co říkáte na nový "obal" povídky? Jak si představujete, že jejich společný večer dopadne? Myslíte si, že se spolu vyspí, nebo, že se v Sidney zase něco zlomí? Komentujte!

„ Cože?“ podíval se pohledem alá co to tady k sakru meleš.

„ To neřeš,“ nevině jsem se začala usmívat a můj mozek začal vymýšlet plán na mojí sebevraždu.

---------------------------------------------------------------------------------------

Z pohledu Sidney:

„ Tak, a tady je můj obývák,“ ukázal mi Niall další část jeho bytu. Ano, jeho bytu. Žádní blázni tu s ním nebydlí. Mio, tvoje zdroje mají blbé zdroje!

„ Páni, máš to tady doopravdy moc pěkné,“ zhodnotila jsem. Velká šedá sedačka dominovala prostornému obýváku, který byl obohacen o velkou zahrádku s profesionálním grilem.

„ Posaď se tu, něco nám přinesu k snědku,“ než jsem se stihla rozkoukat a zhodnotit každý detail, Niallovi kroky už mířily do kuchyně. Něco mě zaujalo. Polička, která visela vedle obří televize, byla osázena spousty cenami. Je to divný pocit koukat se na cenu VMA. Toho měsíčního mužíka jsem vždy viděla jen v televizi a on se najednou dívá přímo na mě. Nešahej na něj, je to neslušné! Nešahej na něj, je to neslušné! Bože, je tak lehký. V televizi se zdá, jakoby měl tři tuny a ono nic. Hm, ale jde vidět, že se o ně Niall stará. Vidím se v něm lépe, jak v zrcadle. Bože dělá mě tak široké čelo, a ty oči,…

„ Sidney,“ uslyším náhle za sebou.

„ Bože, omlouvám se, ale, já, no…“ začínám panikařit. Stojíme naproti sobě. Já s Moon Manem v ruce a Niall s táckem s jídlem a pitím. Nemělo by to být naopak?

„ Neomlouvej se, nic se neděje,“ odpovídá Ni dříve, než jsem schopna mluvit já. Položil tác na stolek a vydal se za mnou.

„ Je dokonalý, že?“ zeptá se mě najednou. Do ruky vezme dalšího a začne ho zkoumat z každé strany.

„ Ano to je. Vlastně každá tahle cena je naprosto ohromující,“ položím vypůjčenou cenu zpět na své místo.

„ Mohu?“ ukážu na cenu Brit. Niall se jen pousměje a zakývá hlavou na souhlas. Můj sen se stává skutečností. Ta cena mi padne do rukou jak ulitá. Pozorně zkoumám každý její kousíček. Křivky jsou tak vyladěné a její hladkost vás přímo ohromí. Úplně zapomenu na čas.

„ Na, tady máš,“ vyruší mě Ni. Zvednu pohled od sošky a uvidím jemně zlatavý mok v dlouhé úzké skleničce. Odložím Brit Awards zpět a přijmu sklenku šampaňského od Nialla. Sám má taky jednu.

„ Děkuji,“ odpovím a jemně si přiťukneme.

„ Na nás,“ doplní Niall a moje tváře zase začínají hřát jak ústřední topení. Proč mám místo tváří kamna, proč?

…

„ To je naprostá dokonalost Nialle,“ vzdychnu úžasem. Na tácku je připravená miska s čerstvými jahodami a vedle zaujímá postavení plná láhev šampaňského.

„ To je všechno pro tebe,“ obmotá Niall své paže okolo mých boků a bradu si položí na moje rameno. Chvíli se na ten tác díváme, jako na boží zjevení. Až po delší době znovu spadnu do reality a v rychlém otočení políbím Nialla. Své ruce mi okamžitě položí na moje pozadí a jemně ho zmáčkne. Užívá si to, a já spolu s ním.

…

„ Tak, tady je další jahůdka pro moji princeznu,“ Niallovy prsty, které svírají jahodu za stopku, se pomalu přibližují k mým ústům. Nečekám a ihned se do ní zakousnu. Div jsem Niallovi neukousla ruku. Ihned se mi prsty vydali ke stolu pro sklenku. Cože, to už jsem všechno vypila? To není možné.

„ Chceš dolít?“ ozval se okamžitě Niall, když spatřil můj pohled na prázdnou skleničku.

„ Pokud mohu,“ ano, vždy se ptám, jestli mohu. Je to strašný zlozvyk.

„ Jasně, že můžeš,“ začal mi dolévat Niall šampaňské. Náhle dostal do ruky křeč a místo do sklenky mi vše najednou zteklo na moje nohy. Super, vážně super!

„ Strašně se omlouvám,“  Niall začal zmatkovat.

„ To je dobré, nic se nestalo. Půjdu se převléknout,“ odpověděla jsem.

Z pohledu Nialla:

Její tvář se najednou úplně změnila. Celá ztuhla a výraz též.

„ Co se děje?“ začal jsem se pomalu bát.

„ Je mi to trapné, ale v tom spěchu jsem si doma zapomněla věci na převlečení,“ sklopila hlavu a já si oddychl. Myslel jsem, že se stalo něco omnoho závažnějšího.

„ To je v pohodě. Dám ti svoje věci,“ vzal jsem její dlaň do té mé a zavedl jí do svého pokoje. Ze skříně jsem vytáhl nejmenší tepláky, co jsem měl a triko nechal na jejím výběru. Prsty mi sjeli po její smutné tvářičce a nechal jí v klidu se převléknout. Po vstupu do obýváku jsem hned zaujal místo na sedačce a vzal do rukou kytaru.

„ Ahoj krásko,“ z mých úst se vydalo šeptání směřující k mé věrné přítelkyni. Tahle mě nikdy neopustí a já jí také ne. Prsty jsem okamžitě začal vybrnkávat melodii Little Things. Myslím, že se do téhle situace skvěle hodila. Dívka, za kterou jsem se modlil několik let, se mi převléká v pokoji do mých věcí. Děkuji ti, Bože. Ze zadní části obýváku se ozval zvuk otevírajících dveří. Moje princezna právě přichází. Otočil jsem se a nemohl uvěřit svým očím. Její neuvěřitelné nohy zakrývali tepláky, které jsem jí sám vybral. Jako vršek si vybrala moje oblíbené tílko, které jsem měl na turné. Dokonale jí padlo. Protáhlé části rukávů ukazovali sněhově bílou podprsenku. Kousek boků, které též vystavovali, žadonili po jemných dotycích. Celý outfit podtrhoval její neodolatelný úsměv. Vím, že právě teď se na ní koukám a usmívám se jak měsíček na hnoji. Kytaru jsem odložil za sebe na sedačku a přešel k ní.

„ Moc ti to sluší,“ zašeptal jsem jí do tváře. Okamžitě se začala červenat. Rty se mi otřely o její odhalené rameno. Hlasitě polkla. Miluju ten pocit, když vím, že jí tohle způsobuji já. Motýlí polibky jsem jí začal dávat přes krk, až k jejím ústům. Uvolnila mi vstup a já mohl jazykem vklouznout dovnitř. Ucítil jsem jemně nakyslou chuť jahod smíchanou se šampaňským. Naše těla se pomalu začala přibližovat k sedačce. Moje pozadí se usadilo na gauč jako první a pomalu jsem si začal lehat. Sidney začala dostávat nade mnou převahu.

 „ Au,“ vykřikla moje ústa okamžitě po dolehnutí na sedačku. Proč já debil nedal tu kytaru zpět do stojanu!