Scott a Jessie McCallovi stojí před nejtěžším úkolem jejich života, na který jsem vůbec poprvé sami. V jejich životě jim najednou začne někdo chybět - někdo, kdo pro ně znamenal úplně všechno. A oni si teď nedokáží vzpomenout ani na jeho jméno...
Je...
S ostatními se potkala až během odpoledne. Celý ročník čekalo focení školní ročenky a spousta spolužáků stála ve frontě a čekala na svoji fotku. Ona si však přisedla ke stolu poblíž, kde již byla Malia s Lydií, ale i její bratr.
Netrvalo dlouho a ke stolu se přiřítil i Stiles. Vlasy mu trčely na všechny strany a vypadal, že právě vstal z postele.
A to bylo odpoledne.
„Už jsi se zapsal na focení?" zeptala se Lydie a Stiles vítězoslavně vytáhl z kapsy prázdný papír. Rozložil ho na stůl a se zmateným výrazem v obličeji si ho prohlížel.
„Je prázdný," konstatovala Malia zcela zřejmý fakt.
„Možná se jen vyrovnáváš se stresem z konce školy tím, že se vyhýbáš klíčovým milníkům." Scott zvedl pohled z učebnice, do které měl v posledních měsících zabořený nos každou volnou minutu. „Psychologie," pronesl s úsměvem od ucha k uchu a Jessie ho uznale poplácala po rameni. Od té doby, co se její bratr rozhodl jít studovat na UC Davis, jednu z nejprestižnějších univerzit s přírodovědným a medicínským zaměření, snažil se plně soustředit na svoje školní výsledky. Jessie věděla, že by rád skončil i s lakrosem, ale tohle tajemství si prozatím nechával pro sebe.
Na druhou stranu – Jessie nevěděla nic.
Netušila kam by měla jít studovat, co by měla jít studovat a jestli by vůbec měla jít studovat.
Stiles zmuchlal papír zpátky do své zadní kapsy. „Každopádně – zástupce prohledal auto a nejsou tam žádné stopy po kulkách, nebo výstřelu. A na adrese, kterou dal Alex tátovi je jen prázdný dům."
S očima plnýma naději přejel všechny u stolu sedící. Když však nikdo nereagoval podle jeho představ, rozhodil rukama a pokračoval: „Ale no tak! Pohřešování rodiče, podivní chlápci na koních, magické bulky? Nikdo?"
Jessie se natáhla a jemně jej uchopila za paži, aby ho stáhla k sobě. Chystal se ještě něco doplnit, ale zamítavý výraz ve tváří Jessie ho donutil, aby si to nakonec rozmyslel a beze slov si přisedl.
Ve stejný moment k nim přišla fotografka. „Můžu si udělat momentku?"
Nikdo z nich s tím neměl problém.
Malia seděla na stole, na tváři široký úsměv, který pečlivě trénovala před zrcadlem, aby vypadala co nejvíce opravdově. Lydie seděla pod ní a slušelo ji to stejně, jako vždy. Stiles si posadil Jessie na klín a zezadu ji objal kolem pasu. Hlavu si pak položil na její rameno a podobně jako ona se zeširoka usmál. Scott se díky tomu přisunul k oběma blíž a tak se bez problémů všichni na společnou fotku vešli.
„Aspoň nějakou fotku budeš mít v ročence, když si nevyplníš ten formulář," šeptla pak Jessie Stilesovi, ale ten se na ni místo odpovědi zamračil, což ji na tváři vykouzlilo jen další úsměv.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
